Zpravodaj 3/2018

„Aussie“ a „Tommy“ v Malé pevnosti

Osudy dvou válečných zajatců vězněných v Terezíně

Mezi osobami, které prošly za druhé světové války policejní věznicí gestapa v Terezíně, najdeme také více jak 200 válečných zajatců ze zemí Commonwealthu. Této problematice se věnuje již článek, který vyšel v Terezínských listech č. 45/2017 pod názvem Váleční zajatci ze zemí Commonwealthu v Terezíně. Na tomto místě bych rád představil konkrétní osudy alespoň dvou vojáků, a to vojínů Denise McMahona a Thomase Molese.

Denis McMahon

Attestation Form – přihláška do australské armády Denise McMahona; ZDROJ: National Archives of Australia (dále jen NAA): B883, VX41156; MCMAHON DENIS MICHAEL

Attestation Form – přihláška do australské armády Denise McMahona; ZDROJ: National Archives of Australia (dále jen NAA): B883, VX41156; MCMAHON DENIS MICHAEL

Australan Denis Michael McMahon se narodil 11. ledna 1913 v malém městě Gunbower ve státě Victoria. S manželkou Ruby Florence měl dvě děti. Do armády narukoval 26. června 1940 ve městě Caulfield. Po nezbytném výcviku odplul 15. září 1940 z Melbourne na Blízký východ. Po bezmála měsíční plavbě připlul 12. října 1940 do tehdejší Palestiny. Zde absolvoval další výcvik a na počátku dubna 1941 byl společně se svojí jednotkou 2/8. pěchotním praporem bojově nasazen v Řecku. Po prohrané bitvě u města Vevi na severu země, byl prapor nucen postupně ustupovat. Vzhledem k utrpěným ztrátám jednotka už do dalších bojů na Peloponéském poloostrově nezasáhla. McMahon byl společně s dalšími spolubojovníky evakuován z města Kalamity v noci 26. dubna 1941.

Personalkarte – osobní karta válečného zajatce Denise McMahona; ZDROJ: NAA: B883, VX41156; MCMAHON DENIS MICHAEL

Personalkarte – osobní karta válečného zajatce Denise McMahona; ZDROJ: NAA: B883, VX41156; MCMAHON DENIS MICHAEL

Patřil mezi 394 vojáků své jednotky, kteří byli po potopení jejich transportní lodi dopraveni na Krétu. Na zdejším ostrově je následně zastihl německý útok. Po prohraném střetnutí u města Chania byli donuceni ustoupit na jih do oblasti Sfakia, kde jako zadní voj vedli boj na zdrženou a kryli zde tak probíhající evakuaci britských vojáků. Při těchto bojích padl Denis McMahon do zajetí. Dne 19. srpna 1941 je zaregistrován v zajateckém táboře Stalag VII A Moosburg v jižním Bavorsku. Během pobytu v tomto táboře byl poslán na práci do Mnichova. Dalším místem na jeho cestě skrze okupovanou Evropu se stal Stalag VIII B Lamsdorf (dnešní polské Lambinowice), kam byl poslán 14. března 1943. Ani zde se mu nevyhnulo pracovní nasazení. Postupně prošel pracovními komandy E 563 a E 543, která byla zaměstnána v místních dolech. V lednu 1945 se společně s dalšími zajatci ze Stalagu VIII B vydal na evakuační pochod směrem na západ.

Service and casualty form – formulář B103 služebního záznamu Denise McMahona, který zachycuje jeho bojové nasazení a jeho následný pobyt v zajateckých táborech; ZDROJ: NAA: B883, VX41156; MCMAHON DENIS MICHAEL

Service and casualty form – formulář B103 služebního záznamu Denise McMahona, který zachycuje jeho bojové nasazení a jeho následný pobyt v zajateckých táborech; ZDROJ: NAA: B883, VX41156; MCMAHON DENIS MICHAEL

Jeho osudy během pochodu neznáme. Vzhledem k tomu, že byl nakonec umístěn do policejní věznice v Malé pevnosti v Terezíně, se můžeme oprávněně domnívat, že se během pochodu pokusil o útěk, který však skončil neúspěchem. O jeho pobytu v Terezíně nás informuje zápis ze 7. března 1945, kdy se jeho jméno objevilo v Kassabuchu (tj. pokladní kniha, obsahuje záznamy o pohybu peněz vězňů v policejní věznici v Malé pevnosti). Následoval přibližně měsíc trvající pobyt v Malé pevnosti a 4. dubna 1945 se společně s dalšími válečnými zajatci vydal na další pochod směřující do bavorského Weidenu. McMahon přežil i tento pochod a dožil se konce války. Přes Velkou Británii se 8. srpna dostal zpět do Austrálie ke svojí rodině. Denis McMahon zemřel 6. října 1999 ve věku 87 let.

Thomas Moles

Dokladů o přítomnosti vojáků v Commonwealthu na Malé pevnosti v Terezíně se mnoho nedochovalo. Jedním z nejzajímavějších je nápis na kusu trámku jedné palandy z cely na IV. dvoře, kde byli váleční zajatci umístěni. Znění krátkého nápisu je následující: „T. H. G. MOLES ENGLISH PRISONER OF WAR IN GERMANY. ESCAPED AFTER 5 YEARS WORKING DOWN MINE. RECAPTURED AFTER 10 DAYS LIBERTY. THROWN IN CONCEN … (konec slova nečitelný) LAGER. 28. 2. 45.“ (Český překlad – T. H. G. Moles, anglický válečný zajatec v Německu. Utekl po pěti letech práce v dolech. Znovu uvězněn po 10 dnech svobody. Uvržen do koncen… tábora. 28. 2. 45). Nápis nám odhaluje jen několik momentů z jeho válečné anabáze. Přesto i díky nim se podařilo zjistit předchozí Thomasovy válečné osudy.

Část trámku z cely z Policejní věznice Terezín s anglickým textem Thomase Molese; Památník Terezín, PT 8870

Část trámku z cely z Policejní věznice Terezín s anglickým textem Thomase Molese; Památník Terezín, PT 8870

Za 2. světové války sloužil u 2. praporu Velšské gardy. Společně se svojí jednotkou byl v květnu 1940 narychlo nasazen na obranu severofrancouzského přístavu Boulogne-sur-Mer, kam prapor připlul 22. května. Zde se okamžitě zapojili do obranných bojů v severní části města. Po několikahodinovém boji se však ukázalo, že obránci nejsou schopni odolat náporu německých jednotek patřících k 2. tankové divizi pod velením generálporučíka Rudolfa Veiela. Byla proto nařízena evakuace britských vojáků. Ta proběhla ve dnech 23. a 24. května 1940. Thomas Moles však mezi evakuovanými nebyl. Patřil mezi ty muže, kteří zaujali obranné pozice v okolí mola a vlakové stanice v přístavu a čekali, zdali nepřipluje ještě nějaká další loď. Vydrželi se bránit dalších 36 hodin. Nedostatek munice a také vědomí, že žádná další loď vzhledem k vývoji situace už nedorazí, donutila zbylé britské obránce se vzdát. Zajatí vojáci včetně Molese museli nastoupit nedobrovolnou cestu do německého zajetí. On pak většinu války následně strávil ve Stalagu VIII B Lamsdorf. Jak už víme, byl zde přidělen na práci v dole. V zimě 1944/1945 došlo k přesunům válečných zajatců z území na východě, ohrožených postupem Rudé armády, dále na západ. Během tohoto vyčerpávajícího přesunu se pokusil o útěk, ten však nebyl úspěšný a po 10 dnech na útěku byl dopaden a nakonec předán do vězení v Terezíně. Zde byl vězněn přibližně měsíc. Stejně jako Denis McMahon a další zajatci opustil pevnost 4. dubna 1945.

Tyto dva příběhy jsou jen zlomkem osudů vojáků z Commonwealthu, kteří zejména v letech 1944 a 1945 prošli branami Policejní věznice v Terezíně. Jejich válečná zkušenost se velmi lišila. Jedni padli do zajetí bezprostředně po nasazení, jiní byli v době zajetí již ostřílenými bojovníky. V internaci se ale tyto rozdíly smazaly, a to co prožívali během svého nuceného pobytu v Malé pevnosti, patřilo pravděpodobně k nejhorším zkušenostem, které si z doby druhé světové války odnesli.

Go

Beit Theresienstadt v Terezíně

Pracovníci Beit Theresienstadt v Památníku Terezín, na snímku vlevo Jan Roubínek, ředitel PT, podává ruku paní Ditě Krausové (uprostřed), vpravo Tamy Kinberg, ředitelka Beit Theresienstadt. Foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Pracovníci Beit Theresienstadt v Památníku Terezín, na snímku vlevo Jan Roubínek, ředitel PT, podává ruku paní Ditě Krausové (uprostřed), vpravo Tamy Kinberg, ředitelka Beit Theresienstadt. Foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Ve dnech 14. – 16. května 2018 navštívila Památník Terezín velmi speciální a vítaná návštěva, a to pracovníci a průvodci izraelského památníku Beit Theresienstadt (více o památníku – Zpravodaj 1/2018).

Zaměstnanci naší spřátelené organizace se během svého pobytu v Terezíně seznámili s činností, plány a projekty památníku. Prohlédli si zdejší expozice a nemalá pozornost byla věnována také návštěvě vědeckých oddělení, diskusi a výměně zkušeností se zdejšími odbornými pracovníky.

Jedním z vrcholů setkání byla beseda s paní Ditou Krausovou, bývalou vězenkyní terezínského ghetta, která je ústřední postavou knihy Antonia G. Iturba Osvětimská knihovnice.

Se

Terezínská tryzna 2018

Pietní akt k připomenutí poslední popravy v Terezíně dne 2. 5. 1945. Foto Radim Nytl, Památník Terezín

Pietní akt k připomenutí poslední popravy v Terezíně dne 2. 5. 1945. Foto Radim Nytl, Památník Terezín

20. května 2018 proběhla na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně tradiční Terezínská tryzna. Vzpomínkovou akci organizuje Památník Terezín ve spolupráci s Ústředním výborem Českého svazu bojovníků za svobodu, Terezínskou iniciativou, Federací židovských obcí v ČR, Ústeckým krajem a městem Terezín. Záštitu nad konáním Terezínské tryzny 2018 převzal ministr kultury ČR Ilja Šmíd.

Terezínská tryzna 2018. Foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Terezínská tryzna 2018. Foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Tryzna byla zahájena kladením věnců a kytic. Po zaznění státní hymny přivítal účastníky ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek a pietní akt zahájil předseda Ústředního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. Hlavní projev přednesl předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radek Vondráček, následovala křesťanská a židovská modlitba. Program tryzny byl zakončen sborem z 3. dějství opery Nabucco G. Verdiho v podání Děčínského pěveckého sboru.

Tryzna v Terezíně se každoročně koná vždy třetí neděli v květnu na závěr Mezinárodních pamětních dní odboje jako odkaz tzv. Buchenwaldské přísahy. Jejím obsahem bylo prohlášení osvobozených vězňů koncentračního tábora Buchenwald v roce 1945, že neustanou v připomínání válečných událostí, dokud nebudou vymýceny všechny kořeny nacismu.

Ve stejný den proběhlo kladení věnců na bývalém popravišti v Malé pevnosti u příležitosti výročí poslední a zároveň největší popravy, která se zde konala na samém sklonku války, 2. května 1945.

Dle tiskové zprávy PT

Memoriál Hany Greenfieldové

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěží Památníku Terezín 2018

Cizinec, Eliška Hlaváčková (15 let, Gymnázium Brno Slovanské náměstí), 3. kategorie – Cena Erika Poláka

Cizinec, Eliška Hlaváčková (15 let, Gymnázium Brno Slovanské náměstí), 3. kategorie – Cena Erika Poláka

6. června 2018 proběhlo v kinosále Muzea ghetta v Terezíně vyhlášení vítězů 24. ročníku literární a 22. ročníku výtvarné soutěže Memoriálu Hany Greenfieldové, které pořádá Památník Terezín, se společným tématem pro tento rok: Domov.

Inspirací pro účastníky byl osud známého politického, zároveň i židovského československého uprchlíka, kterým byl novinář a spisovatel Egon Ervín Kisch. Ten pobýval po okupaci Československa nacistickým Německem ve Francii, USA a Mexiku, odkud se po druhé světové válce vrátil zpět do vlasti.

Novinář Kisch, Michal Bláha (21 let, SŠ-COPt Uherský Brod), 3. kategorie – 2. místo

Novinář Kisch, Michal Bláha (21 let, SŠ-COPt Uherský Brod), 3. kategorie – 2. místo

Jeho osud měl vést studenty k zamyšlení se nad otázkami, co pro uprchlíky mohla tehdy znamenat ztráta domova, s jakými těžkostmi se museli v zahraničí potýkat, jak na ně nahlíželi tamní lidé, jak snadné či složité bylo se mezi ně začlenit, s jakými problémy se musejí vypořádat dnešní lidé prchající z různých důvodů ze svých domovů, co pro nás znamená domov apod.?

Veselý domov, Kateřina Pilařová (7 let, ZŠ a MŠ Chrášťany), 1. kategorie – 5. místo

Veselý domov, Kateřina Pilařová (7 let, ZŠ a MŠ Chrášťany), 1. kategorie – 5. místo

Ve školním roce 2017/2018 jsme obdrželi 978 soutěžních prací, z toho 758 výtvarných a 220 literárních.

Slavnostního vyhlášení výsledků se kromě většiny z oceněných zúčastnila řada oficiálních hostů. Zástupkyně Terezínské iniciativy, organizace bývalých vězňů terezínského ghetta, Michaela Vidláková k mladým umělcům promluvila s osobně zabarveným zamyšlením. Dětský sbor Brno pod vedením sbormistryně Valerie Maťašové a za klavírního doprovodu Galiny Aleshkevich vystoupil s programem z děl Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka, částí Bizetovy Carmen a písní Květovaný kůň bývalých terezínských vězňů Karla Reinera a Norberta Frýda.

Oceněná výtvarná díla byla v létě 2018 k vidění na samostatné výstavě v předsálí kina Muzea ghetta. Seznamy vítězů naleznete na webových stránkách Památníku Terezín v části Vzdělávání.

St

Poděkování

Vzdělávací oddělení Památníku Terezín děkuje za příspěvky na podporu vzdělávání mládeže

Velmi rádi bychom touto cestou poděkovali osobám, které svými dary od počátku letošního roku přispěly na vzdělávací činnost Památníku Terezín.

Robert H. Arnow (USA) věnoval svůj příspěvek na podporu organizace literární a výtvarné soutěže Památníku Terezín – Memoriálu Hany Greenfieldové v roce 2018.

Heinrich Ludwig Logeman daroval peněžní dar na hrazení nákladů spojených s pobytem dobrovolných pracovníků, kteří jsou do Památníku Terezín vysíláni na roční praktickou stáž rakouským spolkem Gedenkdienst a německou organizací Aktion Sühnezeichen Friedensdienste .

Vedle toho samozřejmě děkujeme všem ostatním, kteří poskytli dary i na jinou než vzdělávací činnost Památníku Terezín.

Vzdělávací oddělení Památníku Terezín

Archiv Zpravodaje

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku