Zpravodaj 1/2012

Chronologie vývoje Památníku Terezín

V květnu roku 2012 si připomínáme již 65. výročí založení Památníku Terezín. Podívejme se,  jaký byl sled událostí, jež se k této významné instituci váží.

6. 5. 1947

Československá vláda zřídila v prostorách Malé pevnosti Památník národního utrpení.

Již o rok dříve započala tradice květnových mírových manifestací (tryzen) konaných na Národním hřbitově. Ten byl založen záhy  po skončení 2. světové války v září 1945 a nacházel se v péči Spolku pro udržování Národního hřbitova.

11. 6. 1949

Otevření Muzea útisku v Malé pevnosti (podřízeno je Vojenskému historickému ústavu). Odborná činnost v té době neexistovala. Správa Památníku se přenesla z ministerstva vnitra na KNV v Ústí n. Labem. K Památníku jsou připojeny Národní hřbitov,  Ruský  a Židovský hřbitov s krematoriem a památné místo na břehu Ohře.

1957 – 1964

Správu Památníku vykonává Místní národní výbor v Terezíně.

60. léta 20. století

Na počátku jej charakterizuje špatný technický stav a nízká odborná činnost. V březnu 1962 prohlášena Malá pevnost s Národním  hřbitovem za národní kulturní památku. Následně předkládán návrh na zlepšení odborné činnosti.

1964  - Památník národního utrpení je opět převeden pod správu SKNV v Ústí n. L. a přejmenován na Památník Terezín. Nastal progresivní vývoj – vzniklo historické oddělení, knihovna, archiv, osvětové oddělení. Zdůrazněna potřeba vzniku Muzea ghetta v Terezíně.

1968 – Snaha vlády o napravení poměrů a vynesení Památníku na celostátní význam. Připojení památné vstupní části litoměřické podzemní továrny Richard a nedalekého krematoria.

Normalizace.

70. léta 20. století

Vydávání ročenky Terezínské listy od r. 1970.

Do r. 1972 provedeny úpravy areálu na Židovském hřbitově a pietním místě u Ohře. Snahy o zřízení Muzea ghetta opět nebyly akceptovány. Prováděn historický výzkum o Malé pevnosti, ghettu i KT Litoměřice. Pracuje zde 50 zaměstnanců.

Setkání s bývalými vězni v Rakovníku a záznam jejich vzpomínek, říjen 1983, FAPT 3842

Setkání s bývalými vězni v Rakovníku a záznam jejich vzpomínek, říjen 1983, FAPT 3842

80. léta 20. století

Rozvoj muzejní a dokumentační  práce, instalace nové expozice v Muzeu MP (v průběhu existence PT byla několikrát obměněna). Sběr vzpomínek s přeživšími  všechna zdejší represivní zařízení pokračuje ze 70. let.

90. léta 20. století

Obrat ve vývoji nastal po sametové revoluci r.1989, kdy mohl Památník splnit léta zamítaný cíl – zřídit Muzeum ghetta ve městě Terezín. Významným partnerem pro spolupráci se stalo sdružení bývalých vězňů ghetta – Terezínská iniciativa. O záměru byl informován i prezident Václav Havel.

Pro Památník uvolněna budova bývalé školy, kde od konce 70. let byla expozice Sboru národní bezpečnosti.

Václav Havel při pietním aktu v Terezíně, 20. 5. 1990, FAPT 5010

Václav Havel při pietním aktu v Terezíně, 20. 5. 1990, FAPT 5010

1. 1. 1991 – Památník se stal organizací řízenou ministerstvem kultury.

16. 10. 1991 – Otevřeno Muzeum ghetta s první historickou expozicí k dějinám tábora pro Židy v Terezíně. První slavnostní setkání bývalých vězňů ghetta.

Roku 1992 je vypracována  Koncepce činnosti a rozvoje Památníku Terezín do r. 2000. Sdělovala, že kromě muzejní, výzkumné, výstavní a dokumentační činnosti zde bude pracoviště pro výchovnou a vzdělávací činnost. Svým posláním se instituce hodlala zařadit do celoevropského i světového kontextu.

Roku 1993 – úpravy na Národním hřbitově před MP, do středu přemístěn dřevěný kříž, v roce 1995 pak do horní části umístěna kovová Davidova hvězda. U Muzea ghetta otevřen v roce 1993 Park terezínských dětí.

Roku 1994 – v bývalých Magdeburských kasárnách započaly práce na vybudování Střediska setkávání a dalších stálých expozic k dějinám ghetta. Pro veřejnost zpřístupňovány postupně v letech 1997 – 2000. Školám jsou nabízeny vzdělávací programy  jedno i vícedenní.

Umísťování Davidovy hvězdy na Národním hřbitově, duben 1995, FAPT 5745_13

Umísťování Davidovy hvězdy na Národním hřbitově, duben 1995, FAPT 5745_13

Rok 2000 – od ledna do prosince se uskutečnila  první série vzdělávacích seminářů pro pedagogy nazvaných ´Jak vyučovat o holokaustu´. Pokračují i v nadstavbové podobě a v zahraničních partnerských památnících dodnes.

21. století 

16. 10. 2001 – setkání bývalých vězňů ghetta v Terezíně. Otevřeny a zpřístupněny prostory  bývalého kolumbária a márnice ghetta.

Listopad 2001 – namísto dosavadní provizorní expozice v MG otevřena nová, nazvaná „Terezín v ‚konečném řešení židovské otázky‘ 1941 – 1945“.

Památník rozvinul všestrannou spolupráci jak s bývalými vězni a sdruženími, tak s muzejními institucemi, vzdělávacími středisky a památníky v mnoha zemích.

Konference Fenomén Holocaust, část jednání probíhala v Památníku Terezín, říjen 1999, FAPT 6081_26

Konference Fenomén Holocaust, část jednání probíhala v Památníku Terezín, říjen 1999, FAPT 6081_26

Srpen 2002 – mnoho objektů, pracovišť, expozic a sbírek zasaženo povodní. V následujících čtyřech letech se pracuje na obnově zničeného.

Prosinec 2002 – vydán první Zpravodaj, čtvrtletník vzdělávacího oddělení s historickými i aktuálními informacemi.

V současné době se Památník se prezentuje jako významná muzejní instituce se stálým vědeckým výzkumem, bohatou sbírkotvornou, publikační či výstavní činností. Do povědomí veřejnosti se dostaly i jeho vzdělávací programy a aktivity. Udržuje kontakty s významnými institucemi a památníky doma i v zahraničí.

Chl

Životní osudy mladé malířky z ghetta Terezín…

Helga Weissová – Hošková (nar. 1929)

Helga Hošková v prosinci 1941, 3 dny před transportem do Terezín, in: Katalog k výstavě v Muzeu  ghetta, Památník Terezín, 1993

Helga Hošková v prosinci 1941, 3 dny před transportem do Terezín, in: Katalog k výstavě v Muzeu ghetta, Památník Terezín, 1993

V roce 1939, kdy vznikl Protektorát Čechy a Morava a započalo pronásledování židovského obyvatelstva na jeho území, bylo Helze 10 let. I na ni postupně dopadala jednotlivá protižidovská opatření.

     V prosinci 1941 byla se svými rodiči zařazena do transportu označeného písmenem „L“ do terezínského ghetta. S sebou si vezla pastelky, vodovky a blok na malování. Společně s maminkou byla umístěna v Drážďanských kasárnách, tatínek v kasárnách mužských, Sudetských. Zpočátku se vídali jen zřídka. Helga si ještě před deportací do ghetta začal psát deník, v čemž pokračovala i v Terezíně. Z jejích zápisků se dozvídáme o tom, že v zimě 1941/1942 už vznikají v kasárnách první dětské heimy, kam se dostala i ona. Zpočátku ale chtěla být stále s maminkou, postupně si na nové uspořádání v kinderheimech zvyká a pak už by dívčí společnost nevyměnila za nic. V létě 1942 se dostala do dětského domova L 410 na pokoj č. 24. Ve volných chvílích pokračovala v psaní deníku a malovala potajmu každodenní život v ghettu.

     Zvrat do života rodiny Weissovy přináší podzim 1944 a vlna transportů vypravená z Terezína na Východ, do Osvětimi. Do prvního – údajně pracovního transportu – byl zařazen tatínek Helgy, který své manželce a dceři kladl na srdce, aby se dobrovolně do žádného transportu nehlásily. Když však byl v Terezíně o pár dnů později vyhlášen nový transport a bylo nabídnuto, že se do něj mohou hlásit příbuzní těch, kteří již odjeli. Helga s maminkou se nechaly na seznam zapsat. Stejně jako tatínek se dostaly do koncentračního tábora v Osvětimi – Birkenau. Na rozdíl od otce prošly selekcí a byly zařazeny do práce. V samotné Osvětimi zůstaly jen pár dní a brzy byly deportovány do Freibergu u Drážďan, kde pracovaly v letecké továrně. Transportem smrti putovaly v polovině dubna 1945 do koncentračního tábora Mauthausen. Podmínky v transportu byly otřesné, vězni byli nacpáni v otevřených vagonech, bez jídla. Druhá světová válka vrcholila. I díky tomu vlak na tratích na českém území nabral určité zpoždění. Do Mauthausenu vězni přijeli den poté, co zde byly zničeny plynové komory…

Helga Hošková-Weissová, Příjezd do Terezína (Arrival in Theresienstadt), in: Zeichne, was Du siest, Wallstein Verlag 1998

Helga Hošková-Weissová, Příjezd do Terezína (Arrival in Theresienstadt), in: Zeichne, was Du siest, Wallstein Verlag 1998

Po osvobození se Helga s maminkou vrací koncem května 1945 do Prahy. V Praze se setkávají s Helžiným strýcem Josefem Polákem, osvobozeným v terezínském ghettu. U něj Helga před transportem na Východ schovala v Terezíně své kresby a deník. Zásluhou strýce tak byly kresby a deník zachráněny a následně navráceny Helze.

     Po válce se nadále Helga věnovala kreslení, později odmaturovala na gymnáziu a Státní grafické škole, studovala Uměleckoprůmyslovou školu v ateliéru u prof. Emila Filly a Aloise Fišárka. Občas se vracela k zážitkům z války, ilustrovala též knihy Arnošta Lustiga. Velmi pozitivní vliv na ni měl pobyt v Izraeli v polovině 60. let, kde byla deset týdnů v umělecké kolonii a též procestovala zemi. Tehdy poprvé ožívají její kresby veselými barvami, i když i nadále se do její tvorby pochmurné vzpomínky na mládí a ztracené blízké promítají.

     V roce 1991 vytvořila pamětní desku pro shromaždiště v bývalém Radiotrhu v Holešovicích, odkud odjížděly transporty do Terezína. Spolu s dalšími bývalými vězni z ghetta Terezín často přijíždí do Terezína a zúčastňuje se besed při seminářích Památníku Terezín, ať již pro žáky a studenty či pro pedagogy.

     Její kresby byly vydány v knize „Zeichne, was Du siest“ („Maluj, co vidíš“) Dolnosaským spolkem pro podporu města Theresienstadt/Terezín.

Se

Helga Hošková-Weissová, Chleba na pohřebním voze (Bread on the Hearses), in: Zeichne, was Du siest, Wallstein Verlag 1998

Helga Hošková-Weissová, Chleba na pohřebním voze (Bread on the Hearses), in: Zeichne, was Du siest, Wallstein Verlag 1998

Nový projekt Památníku Terezín – Za pomníčky

Připomínka na pochod smrti v Horní Chřibské, hromadný hrob obětí, foto: Jan Špringl

Připomínka na pochod smrti v Horní Chřibské, hromadný hrob obětí, foto: Jan Špringl

V průběhu roku 2011 probíhala první fáze práce na novém projektu Památníku Terezín s názvem Za pomníčky, jenž si klade za cíl postupně zdokumentovat současný stav míst bývalých nacistických táborů a masových hrobů obětí nacismu na území dnešní České republiky a zmapovat, zda jsou na těchto místech instalovány pomníčky/pamětní desky, které připomínají jejich existenci. Zjištěné informace jsou pak zveřejňovány na speciální webové stránce, jež byla spuštěna na začátku roku 2012 (http://zapomnicky.pamatnik-terezin.cz/).

Snahou projektu je upozornit na méně známá místa utrpení obětí nacismu, zvýšit informovanost veřejnosti v oblasti tématu nebezpečí nacistické ideologie i totalitních režimů vůbec a v neposlední řadě též prohloubit historické povědomí a vědomí obyvatel sledovaných lokalit o místech, na kterých žijí. Zjištěné skutečnosti by také měly sloužit odborníkům zabývajícím se sledovaným tématem, vzpomínkovou kulturou a místy historické paměti a pedagogům, kteří je mohou využít v práci na školách.

Průzkum byl nejdříve  prováděn prostřednictvím obecních a městských úřadů v místech, kde se sledované lokality nacházejí. Jejich pracovníci byli formou dotazníku požádáni o zodpovězení otázek, které se týkaly současného stavu objektů našeho zájmu, a o pořízení fotodokumentace. Mnohdy přes ně docházelo k získání kontaktů na další místní instituce či fyzické osoby z řad pamětníků anebo regionálních badatelů, kteří se tématem zabývají. Kontaktována byla i některá vytipovaná regionální muzea, školy, apod. Shromažďování a ověřování informací tímto způsobem probíhalo zhruba v prvním pololetí roku 2011.

Po vyčerpání možností získat údaje korespondenční cestou bylo přikročeno k fázi, během níž vybraní odborní pracovníci Památníku Terezín podnikali cesty do míst, o kterých se nepodařilo shromáždit žádné aktuální údaje, anebo ke kterým nebyla získána  fotodokumentace. Do konce roku 2011 pak byly výše uvedenými způsoby shromážděny informace o přibližně 200 místech bývalých nacistických táborů a hromadných hrobů.

Výše popsaný výzkum probíhající v průběhu loňského roku byl uskutečněn za finanční podpory Nadačního fondu obětem holokaustu. Na první, průzkumnou fázi by měla navázat fáze vzdělávací. Určitým vedlejším produktem projektu by mělo být také iniciování veřejné diskuze o možném instalování pomníčků či pamětních desek v místech, kde se zatím žádné nenacházejí. V této věci se již podařilo dosáhnout určitých dílčích úspěchů, neboť na základě inspirace tímto projektem připravuje Městská část Praha 6 odhalení pamětní desky na zámečku Jenerálka.

Šp

Vzdělávací semináře Památníku Terezín

J. A. Haidler při představení, foto: Pavel Straka

J. A. Haidler při představení, foto: Pavel Straka

Na podzim 2011 opět proběhly nadstavbové vzdělávací semináře pro pedagogy, které pořádá Památník Terezín ve spolupráci s dalšími institucemi. Koncem října zavítala skupina 20 českých pedagogů po šesté do izraelského památníku Yad Vashem.

Poté, v termínu 10. – 13. listopadu 2011 proběhl již tradiční seminář II. stupně pro české učitele „Holokaust ve vzdělávání“.

Zatímco 1. stupeň je více zaměřen obecněji a je obsazen pouze domácími lektory, tak výraznou částí podzimního semináře je získávání praktických didaktických dovedností spojených s výukou holokaustu, prezentovaných nejen lektory z českých institucí (Památník Terezín, VKC Židovského muzea v Praze), tak převážně zahraničních (Yad Vashem z Izraele, Státní muzeum v Osvětimi, Shoah Foundation Institute, Dům konference ve Wannsee, Dům Anny Frankové, United States Holocaust Memorial Museum z Washingtonu). 

Odborně zaměřený program pak doplnila trojice večerních kulturních představení: dnes již klasická filmová adaptace povídek Arnošta Lustiga Transport z ráje režiséra Zdeňka Brynycha z roku 1962, představení opery Brundibár Hanse Krásy a Adolfa Hoffmeistera – v patřičně autentické pěvecké interpretaci Dismanova rozhlasového dětského souboru pod vedením Zdeny Fleglové a za  hudebního doprovodu orchestru Archioni plus pod vedením Michala Macourka; posledním představením byla adaptace novely Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock v úpravě, režii a hereckém provedení divadla jednoho herce Jaroslava Achaba Haidlera z labskoústeckého Činoherního studia.

St

Akce Památníku Terezín

19. 4. 2012: Jom ha´ šoa, bývalá modlitebna z doby ghetta, Dlouhá 17, Terezín, ve 14 hodin

20. 5. 2012: Výročí poslední popravy v Malé pevnosti, bývalé popraviště, Malá pevnost

Terezín, v 9 hodin

20. 5. 2012: Terezínská tryzna, Národní hřbitov před Malou pevností, Terezín, v 10 hodin

27. 6. 2012: Pietní akt u příležitosti popravy Milady Horákové, pamětní síň v objektu

bývalého Krankenrevíru, Malá pevnost Terezín, ve 14 hodin

Výstavy Památníku Terezín

5. 4. – 31. 7. 2012: David Bartoň – obrazy, výtvarná výstava, výstavní prostory IV. dvora

Malé pevnosti, cela č. 41

5. 4. – 31. 10. 2012: Jiřina Adamcová – kresby, grafiky, malby, výtvarná výstava, výstavní

prostory IV. dvora Malé pevnosti, cela č. 42

3. – 31. 5. 2012: Plakáty Památníku Terezín, dokumentární výstava k 65. výročí založení

Památníku Terezín, předsálí kina v Malé pevnosti, Terezín

4. 6. – 31. 8. 2012: Koncentrační tábor Dora, dokumentární výstava, předsálí kina v Malé

pevnosti, Terezín

7. – 30. 6. 2012: Paměť, vzpomínání, připomínání…, výstava vítězných prací z výtvarné

soutěže Památníku Terezín 2012, předsálí kina Muzea ghetta

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku