Zpravodaj 1/2013

Příběh Hany Lustigové – Greenfieldové

Počátky spolupráce mezi Hanou Greenfieldovou (vlevo) a vzdělávacím oddělením Památníku Terezín, tehdy pod vedením Ludmily Chládkové

Počátky spolupráce mezi Hanou Greenfieldovou (vlevo) a vzdělávacím oddělením Památníku Terezín, tehdy pod vedením Ludmily Chládkové

Hana se narodila 3. 11. 1926 v Kolíně. Se svou starší sestrou Irenou vyrůstaly v české vlastenecké rodině. Ani s příchodem německé okupace a nastolením protižidovských opatření její rodiče neuvažovali o emigraci.

Pak přišel Terezín. Do ghetta se Hana dostala s širší rodinou kolínským transportem AAd dne 13. 6. 1942. Zařazení na práci v kuchyni jí pomohlo překonávat ubohé táborové poměry, přesto ale nastaly situace, jež jí pobyt v ghettu činily téměř zoufalým. Sebevraždou tu ukončil život její dědeček, po operaci zemřel milovaný kamarád, do neznáma odjela maminka. Hana od ní byla oddělena zcela nečekaně poté, co v srpnu 1943 přibyl do Terezína transport dětí z Bialystoku. Ošetřovatelka Marie Lustigová byla jedním z 53 vězňů přidělených k péči o tyto děti. Tito vybraní ošetřovatelé zůstávali s bialystockými dětmi v nově postavených  západních barácích za ghettem, s nikým se nesměli stýkat, aby mezi terezínské vězně nerozšířili informace získané od dětí o poměrech v polských ghettech a táborech. Hana se přesto několikrát pokusila maminku alespoň spatřit. Čekání se vyplatilo a jednou na ni mohla z úkrytu zavolat a promluvit s ní. 5. října 1943 transport dvanácti set bialystockých dětí i s terezínskými ošetřovateli odjel – prý do Švýcarska. Až po válce vyšla najevo skutečnost, že transport skončil v Osvětimi – v plynu.  (Po několikaletém pátrání Hana objevila v archivu listiny se jmény všech, kteří  se  tehdy ve zvláštním transportu  Dn/a  nacházeli. Bylo to kruté potvrzení matčina osudu.)

Z rukou starostky města Terezín Růženy Čechové přebírá Hana Greenfieldová čestné občanství města Terezín, r. 2001

Z rukou starostky města Terezín Růženy Čechové přebírá Hana Greenfieldová čestné občanství města Terezín, r. 2001

Přišel rok 1944, v Terezíně vrcholily přípravy k přijetí delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže. Přeplněné ghetto muselo opustit sedm a půl tisíce vězňů, mezi nimi i Hana. Transportem Eb se dostala v květnu  do rodinného tábora v Osvětimi – Birkenau. Na počátku července 1944 se tam konala selekce všech přítomných, jež pro ni znamenala odjezd na práci do Německa.  Její pracovní skupina skončila ve Freihafenu u Hamburku. Po celou zimu, až do roku 1945, v širokém okolí vězeňkyně odklízely trosky po spojeneckém bombardování. Z této doby Haně utkvěla jedna vzpomínka na pomoc neznámých lidí. Ve chvíli, kdy polevil dozor SS, se jí podařilo odběhnout z rozbité ulice k domku, tam zaklepala a poprosila o trochu jídla. Dostala polévku a pokyn, ať přijde zase. Podruhé kromě jídla jí rodina věnovala velké boty s novou pevnou podrážkou, což byl v tu chvíli drahocenný dar. Už tolik nebude trpět zimou jako dosud. Dodnes na tyto lidi Hana nezapomněla.

Bombardování německých měst neustávalo, blížil se konec války a zbytek Haniny pracovní skupiny byl převezen do tábora v Bergen – Belsenu. Tamní hrůzu a nakonec radost nelze zapomenout: žízeň, infikovaná voda, hlad, hromady mrtvých a pak první britský tank – to už byl 15. duben 1945 a osvobození.

Poválečný pobyt v rodném Kolíně nebyl dlouhý, Hana se po čase vystěhovala do Izraele, kde žije se svou rodinou dodnes. V novém domově se rozhodla studovat a následně předávat informace o období holokaustu. Vypracovala vzdělávací program a školila nejen mladé lidi, ale i osoby přeživší  koncentrační  tábory, aby pak mohly též vystupovat, mluvit o zážitcích a vést besedy.

Opět v Terezíně

Boty, pro Hanu symbol nového života

Boty, pro Hanu symbol nového života

Hana Greenfieldová nabídla Památníku Terezín svou pomoc záhy po vzniku jeho vzdělávacího oddělení. Mohla předat zkušenosti i představy, mohla řadu nových aktivit sponzorovat. Její návrh na pořádání literárních či výtvarných soutěží s tematikou holokaustu pro školní mládež jsme naplnili hned v roce 1994. Vyhlášená literární soutěž měla sice jen regionální dosah, ale poznali jsme, že zájem lze podnítit. Hana v tu chvíli založila fond, z nějž jsme nadále mohli čerpat finanční prostředky na vše, co se k soutěžím váže: na ceny za vítězné práce, na katalogy, kalendáře atd. Dodnes se do soutěží Památníku Terezín hlásí každým rokem desítky škol, stovky žáků a studentů z celé České republiky. Vítězové měli možnost setkat se s Hanu osobně, když přijížděla k slavnostnímu předávání cen. Všichni znají  její memoárovou knížku  „Z Kolína do Jeruzaléma“, kterou  úspěšným soutěžícím věnujeme.  Spolupráce s Hanou trvá již 19 let. Za její podpory jsme vydali dva kalendáře (1997 a 2007) a publikaci „Člověk není číslo“, jež byla následně představena roku 1998 na Mezinárodním knižním veletrhu v Praze. S Haninou pomocí jsme zorganizovali dvě zahraniční putovní výstavy z kreseb zaslaných do soutěží: V Los Angeles byla roku 2000 instalována výstava „Holokaust očima českých dětí“ a roku 2005 putovala do Jeruzaléma výstava „Zůstat člověkem“.

Hned v počátcích spolupráce se Hana Greenfieldová stala členkou Čestné rady ředitelů Památníku Terezín. Roku 2001 byla za dlouholetou podporu a spolupráci při vzdělávání mládeže jmenována čestnou občankou města Terezín.

Chl

Školákem v Protektorátu Čechy a Morava – nový projekt Památníku Terezín

Projekt Školákem v Protektorátu Čechy a Morava vychází z myšlenky přiblížit mládeži i dospělým realitu nacistického totalitního režimu v Protektorátu Čechy a Morava na příkladu, se kterým se buď každodenně setkávají, anebo se setkali v minulosti, na školním prostředí. Jeho hlavním cílem je přivést zejména školní mládež k srovnání současné situace s praktikami totalitního režimu a k uvědomění si hodnoty demokratického zřízení.  Kromě představení obecné situace v protektorátním školství pracuje projekt také s konkrétními projevy krajní represe vůči české školní mládeži v době 2. světové války, v níž určitou roli sehrála i Policejní věznice Terezín v Malé pevnosti (více ve Zpravodaji 4/2011).

Pracovní listy k Muzeu v Malé pevnosti Terezín

Pracovní listy k Muzeu v Malé pevnosti Terezín

Z práce na projektu vzešly tři hlavní výstupy. Prvním je workshop „Školákem v Protektorátu Čechy a Morava“ o roli věznice gestapa v Malé pevnosti v perzekuci školní mládeže se zasazením do celkových souvislostí přístupu okupantů ke školství a dění v protektorátu. Metodika workshopu byla vypracována ve dvou verzích: pro žáky českých základních škol ve věku 12-15 let a druhá pro 16-18ti-letou středoškolskou a učňovskou mládež. Workshop je v případě zájmu pedagogů zařazován do programu školních skupin, které přijíždějí do Památníku Terezín na semináře zajišťované jeho vzdělávacím oddělením. Druhým výstupem jsou sady pracovních listů k samostatné práci v expozici Muzea Malé pevnosti pro české školní skupiny, které přijíždějí do Terezína na exkurze nezajišťované vzdělávacím oddělením a jejich pedagogové jim chtějí klasickou prohlídku muzea ozvláštnit aktivitou, která je založena na skupinové práci.

Webová stránka projektu Školákem v Protektorátu Čechy a Morava

Webová stránka projektu Školákem v Protektorátu Čechy a Morava

Třetí a zároveň hlavním výstupem projektu je webová stránka. Web je rozdělen na dvě základní části: První je určen zejména učitelům, kteří v ní objeví množství podpůrného materiálu v případě, že se rozhodnou vyučovat o protektorátním totalitním režimu na příkladu školství. Naleznou zde také metodické modely (modelové hodiny), k nimž je přiložen bohatý didaktický materiál (výpovědi pamětníků v psané i filmové podobě, fotografie, dobové dokumenty, pracovní listy apod.). Druhá část webové stránky je určena zejména školní mládeži, ovšem jejím uživatelem může být prakticky kdokoliv. Podle jednoduchého rozdělovníku se v ní každý současný školák může podle svého věku a typu navštěvované školy dostat do sekce, jež je věnována škole, do které by chodil v době Protektorátu. Texty, které jsou psány s přihlédnutím k věku uživatelů, jsou doplněny didakticky zpracovaným obrazovým materiálem i dobovými zvukovými nahrávkami. Tento materiál pochází nejen ze sbírek Památníku Terezín, ale také dalších 18 institucí, neboť tvorbě webu předcházel několikaletý výzkum a navázání spolupráce s mnoha archivy a muzei v České republice a zahraničí. Projekt byl realizován s finančním přispěním mezinárodní organizace International Coalition of Sites of Conscience, jíž je Památník Terezín akreditovaným členem.

Šp

Seminář pro pedagogy v Památníku Jad Vašem

Účastníci semináře v ulicích Starého města v Jeruzalémě

Účastníci semináře v ulicích Starého města v Jeruzalémě

Ve dnech 21. – 28. října 2012 se uskutečnil v izraelském Památníku Jad Vašem v Jeruzalémě seminář IV. stupně pro české pedagogy, který je pořádán jako nadstavbové setkání k seminářům I. stupně („Jak vyučovat o holocaustu“, Terezín), II. stupně („Holokaust ve vzdělávání“, Terezín) a III. stupně (Státní muzeum v Osvětimi/ Památník Ravensbrück). Jednalo se již o osmý ročník tohoto semináře, na jehož organizaci se podílí MŠMT ČR, památník Jad Vašem a Památník Terezín.

Velmi bohatý program semináře zahrnoval přednášky, workshopy a prezentace lektorů Památníku Jad Vašem a také celé řady odborníků – externistů z dalších institucí. V rámci programu se hovořilo o nejrůznějších tématech spojených s pronásledováním židovského obyvatelstva, účastníci se též setkali s ukrývaným německým židovským dítětem, hovořilo se o roli ghett v období holokaustu.

Při semináři v Památníku Jad Vašem

Při semináři v Památníku Jad Vašem

Část programu byla věnována didaktické činnosti, řešily se otázky, jak přistupovat k výuce o tomto tématu ve školách. Učitelé absolvovali také zajímavý workshop o využití literatury ve výuce a sami měli příležitost prezentovat vlastní pedagogickou práci před svými kolegy a zástupci Památníku Jad Vašem.

Seminář probíhal převážně v areálu Jad Vašem. Prostor byl také krátce věnován poznávání hostitelské země. Účastníci se prohlédli pamětihodnosti Starého města, absolvovali výlet s průvodcem na pevnost Masadu a k Mrtvému moři a návštívili večerní modlitbu v synagoze.

St

Mezinárodní seminář v Památníku Terezín

Rachel Donnelly z Imperial War Museum při prezentaci svého workshopu „Doteky z minulosti“

Rachel Donnelly z Imperial War Museum při prezentaci svého workshopu „Doteky z minulosti“

Téměř tradicí se stal seminář pro české pedagogy organizovaný Památníkem Terezín ve spolupráci s MŠMT České republiky – Holokaust ve vzdělávání. Jeho 12. ročník se konal 22. – 25. listopadu 2012.

A proč mezinárodní? Ačkoliv účastníky jsou čeští učitelé, přeci jen zde cizí jazyky můžeme slyšet, a to v podání lektorů, kteří do Terezína přijíždějí z nejrůznějších zahraničních institucí a muzeí, jež se také věnují vzdělávání o holokaustu. Někteří lektoři na seminář zavítali již po několikáté  – zmiňme Piotra Setkiewicze a Martu Bereckou ze Státního muzea v Osvětimi či Ivana Kamence ze Slovenské akademie věd, Miriam Mouryc z Yad Vashem, Christopha Kreutzmüllera z Domu konference ve Wannsee.

Pohled do bývalého půdního divadla v Magdeburských kasárnách, kde probíhala část programu semináře

Pohled do bývalého půdního divadla v Magdeburských kasárnách, kde probíhala část programu semináře

Práci muzejních pedagogů Muzea holokaustu ve Washingtonu  přijela představit Sarah Ogilvie, Dům Anny Frankové zastupovala Inger Schaap a po letech se opět podařilo navázat spolupráci s londýnským Imperial War Museum a do Terezína přijela prezentovat jeho vzdělávací činnost Rachel Donnelly.

I přestože se jedná o seminář mezinárodní, část prostoru v programu je věnována také česky mluvícím lektorům. Petr Lhotka hovoří o pronásledování Romů v celoevropském měřítku, prostor je dán též pražskému Židovskému muzeu. Zuzana Pavlovská s Janem Černým zde představili projekt této instituce „Nevítaní cizinci“. S velkým úspěchem byla přijata též prezentace Martina Šmoka, který zastupuje zahraniční instituci – USC Shoah Foundation, USA a seznamuje pedagogy s Centrem vizuální historie Malach.

Prezentace projektů účastníků – zde Dagmar Boudová z Českých Budějovic

Prezentace projektů účastníků – zde Dagmar Boudová z Českých Budějovic

Velmi důležitým rysem semináře Holokaust ve vzdělávání  je to, že jeho účastníci nejsou jen pasivními posluchači přednášek, ale mají možnost se aktivně zúčastnit všech workshopů, mohou diskutovat s lektory o dané problematice, získávají mnoho zajímavých a užitečných metod, přístupů a  zkušeností k výuce o tomto tématu.  Učitelé také velmi oceňují možnost diskuse o své práci mezi sebou, neboť i to je pro ně velmi přínosné. Cenným bodem programu je také prezentace vlastních projektů a pedagogické činnosti účastníků.

Po dva večery byla účastníkům nabídnuta kulturní představení, a to divadelní.  Tematicky jsou propojena s obsahem semináře. V tomto ročníku měli učitelé možnost zhlédnout dětskou operu Brundibár v podání Dismanova rozhlasového dětského souboru pod vedením manželů Fleglových. Hudební doprovod zajistil orchestr Archioni Plus Michala Macourka.

Druhý představením byla hra „Pan Theodor  Mundstock“, ztvárněná Jaroslavem Achabem Haidlerem.  J. A. Haidler působí v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, kde ho můžete v současné době vidět v představení Chudí v Lodži o Chaimu Rumkowském.

Se

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku