Zpravodaj 3/2010

K podzimním transportům roku 1944

Druhý židovský starší Dr. Paul Eppstein (stojící) při projevu v radě starších, A 806_2

Druhý židovský starší Dr. Paul Eppstein (stojící) při projevu v radě starších, A 806_2

Léto roku 1944 v Terezíně bylo ve znamení návštěvy delegace MVČK a následně velkého filmování. Obojí vneslo mezi vězně ghetta naději na blízkou svobodu. Lidé vypadali šťastněji a při probírání současné válečné situace viděli Spojence jako své zachránce. Avšak židovský starší Dr. Paul Eppstein tuto euforickou náladu nesdílel. V proslovu u příležitosti židovského nového roku 16. září neustále vyzýval dav k zachování klidu. Terezín přirovnal k lodi, která má přístav v dohledu, slyší odtud volání, ale přesto nemůže zrychlit. Správné je vyčkat, být opatrní.

Dnes víme, že mezi významné osoby ghetta pronikla z komandantury SS zpráva o plánovaném odeslání 5 – 7 tisíc branně schopných mužů pryč, jakmile skončí natáčení filmu. Záhy se tato zvěst měla stát skutkem. V září se v ghettu ubytovali vysocí němečtí úředníci – Eichmannův pobočník Möhs a vedoucí pražské Zentralstelle Günther. Důvod? Spolu s velitelem ghetta Rahmem hodlali zamezit jakémukoliv projevu odporu či vzpoury před likvidací ghetta. Preventivně bylo do Terezína posláno 60 členů německé ochranné policie a také zvláštní četnický oddíl byl posílen o větší počet četníků. Začaly se připravovat transporty.

Dne 22. 9. 1944 můžeme číst v deníku vězně W. Mahlera o komisi z Úřadu říšského protektora, která bude částečně rozhodovat o případné likvidaci či udržení sídliště.

V zápise zed ne 23. 9. se dozvídáme, že židovský starší P. Eppstein svolal apel terezínských mužů do Hamburských kasáren kde sdělil, že z rozkazu německých úřadů odjedou dva transporty, každý s 2500 muži. Nabádal k rozvaze a klidu.

První podzimní transporty

Ze strany SS bylo klamně sděleno, že půjde o pracovní skupinu, která bude poblíž Drážďan budovat a pak provozovat pracovní tábor. Podle toho byli zvláště do prvního z transportů muži pečlivě vybíráni. Posuzovala se jak pracovní schopnost každého jednotlivce (věk musel být od 16 do 55 let), tak  celková profesní struktura – jak údajná stavba nového pracovního tábora vyžadovala. Vedoucími celé pracovní skupiny byli jmenováni ing. O. Zucker a ekonom K. Schliesser. Oficiálně jim bylo sděleno, že tábor bude v Riese. Vybavení prý stačí jen nejnutnější a jídlo na den. S rodinami v Terezíně budou ve spojení. Tento transport Ek s 2500 muži odjel 28. 9. z Terezína a druhý den dorazil do Osvětimi – Birkenau. Již na příjezdové rampě byla provedena selekce a přímo do plynových komor odvedeno přes 1000 mužů. Mezi nimi Ing. Zucker a celý vybraný řídící štáb pro slibovaný pracovní tábor. Dne 29. 9. následoval transport El s 1500 muži, cíl rovněž Birkenau. Opět proběhla selekce. Práceschopní krátce nato odjížděli na různá pracoviště do Kauferingu, Golešova, Gleiwitz a jinam.



Ing. Otto Zucker, FA 5258

Ing. Otto Zucker, FA 5258

Ještě než první „pracovní transporty“ opustily Terezín, byl 27. 9. zatčen židovský starší dr. Eppstein (údajně za pokus o útěk), odvlečen do věznice v Malé pevnosti a tam zastřelen. Následně byl v utajení zpopelněn v terezínském krematoriu. Formálně však jej zapsali na říjnovou transportní listinu.

Do třetího transportu, který byl z Terezína vypraven 1. října, se k 1000 vybraným mužům smělo přihlásit i 500 žen či rodinných příslušníků. Nacisté jim slibovali, že se na konci cesty s muži setkají. Nestalo se tak. Mezi dobrovolně přihlášenými ženami byly i p. Zuckerová a Eppsteinová, které byly  rovněž zavražděny  ihned po příjezdu do Birkenau. Ani další ženy tam však své muže nepotkaly. Ti buď již nežili nebo měli štěstí, že byli mezitím vybráni k práci v říši.

Jak probíhalo sestavování transportů?

V létě r. 1944 se v ghettu nacházelo necelých 30 000 vězňů, po skončení podzimní vlny transportů (28. října) již jen 11 000, hlavně osob přestárlých a žen. Oněch 18 400 odtransportovaných představovalo veškerý pracovní potenciál, umělce, lékaře, vychovatele a mládež z heimů, i většinu funkcionářů židovské samosprávy. Odešli všichni, kteří ghetto budovali, dávali mu tvář, vyplňovali svým umem volný čas spoluvězňů. Zařazování do podzimních transportů nepřipouštělo reklamace a ochranu, jež byly možné v minulém období. Dříve mohla 30 členná transportní komise před transporty chránit osoby nepostradatelné, nemocné či nějak důležité a míšence, nyní SS razantně zasáhla a stávající postup nebyl již povolen. Do transportů dodávali nová a nová jména jak komandantura a velitel Rahm, tak Eichmannův berlínský referát, jmenovitě Möhs, Měli připravené své skupiny osob a úřadujícímu židovskému staršímu B. Murmelsteinovi je prostě diktovali. Murmelstein ve své poválečné výpovědi uvedl, že bez znalosti poměrů by SS takto suverénně nepostupovali, měli tu své informátory. Tak byl kupř. označen R. Mandler, který jako vedoucí hospodářské správy znal aparát ghetta, znal i mnoho osob již z pražské činnosti. Terezínští komandanti od něj často požadovali zprávy. Ovšem i tito „mandlerovci“ byli jako nepohodlní svědkové zařazeni do posledního odcházejícího transportu.

Hodnotící pohled na 11 podzimních transportů z Terezína do Birkenau nám zřetelně ukazuje, jaký měly pro nacisty smysl a význam : U prvních tří tu byla snaha zabránit případné pomoci Terezína českému povstání, o němž byli nacisté přesvědčeni, že propukne. Zároveň se měly dodat německému válečnému hospodářství nové pracovní síly. Příštích 8 transportů s 13 tisíci mužů, žen i dětí pak mělo hlavně naplňovat „konečné řešení“ dalšími oběťmi v Osvětimi a zbavit se přitom všech, kteří by mohli v tu chvíli nebo i později být nebezpeční.

Malá část z nich byla ještě vybrána k práci ve Freibergu, Monowicích, Fürstengrube, Frýdlantu a jinde. Zde byla alespoň šance na přežití. Výraz likvidační, který se k těmto transportům neodmyslitelně váže, dokonale potvrzuje konečná statistika : Z 18 400 vězňů odtransportovaných z Terezína v období mezi 28. 9. – 28. 10. 1944 přežilo pouhých 1570.

Ghetto zůstalo zcela ochromeno. Z těch, co zde zůstali, byly 4 tisíce starých osob nad 65 let, 4 tisíce žen a přes 2 tisíce mužů a dětí. Přesto ještě ghetto fungovalo a život se zde odvíjel dle nového nacistického plánu.

Chl



Seznam podzimních transportů 1944 do Osvětimi

Seznam podzimních transportů 1944 do Osvětimi



Projekty škol: Putovní dokumentární výstava Mnichov, okupace, osvobození

Studenti Střední průmyslové školy Ostrava – Vítkovice Šárka Kunčická, Vojtěch Žižka a Petr Langer pod vedením Mgr. Lenky Hruškové a ve spolupráci s Městským výborem Českého svazu bojovníků za svobodu připravili a již druhým rokem realizují putovní dokumentární výstavu Mnichov, okupace, osvobození, kterou do dnešního dne navštívilo přes 3 000 studentů a pedagogů středních škol na Ostravsku. 7. 6. 2010 jsme s prezentací této výstavy navštívili i Vzdělávací oddělení Památníku Terezín.

Z vernisáže putovní výstavy „Mnichov, okupace, osvobození“

Z vernisáže putovní výstavy „Mnichov, okupace, osvobození“

K vytvoření putovní výstavy nás přiměla předloňská akce „Paměť“, kdy na půdě naší školy proběhlo několik přednášek pamětníků událostí 2. světové války spojených s dokumentační výstavou zapůjčenou paní Ludmilou Václavíkovou.

Naším zájmem je, aby tato výstava byla spojena s návštěvou osobností, které mají k problematice co říci, tuto dobu zažily a mohou o ní podat svědectví. V tom nám velmi vychází vstříc pan Ing. Michal Salomonovič, Luděk Eliáš, brig. g. v. v. Ing. Mikoláš Končický a další. Jejich svědectví jsou ve školách vždy zajímavým a poutavým zpestřením učiva o hrůzách 2. světové války.

Díky finanční podpoře Magistrátu města Ostravy bylo do současnosti vyrobeno 16 panelů, které pomocí dokumentů, dobových materiálů a fotografií mapují naši historii od Mnichova až po osvobození, důraz je kladen také na regionální dějiny a historii holokaustu.

Více o projektu na: www.vystavamoo.707.cz

Mgr. Lenka Hrušková – Střední průmyslová škola Ostrava – Vítkovice

Seminář pro pedagogy v Paříži

5.	Fabrice Teicher z pedagogického oddělení Memorial de la Shoah při přednášce

Fabrice Teicher z pedagogického oddělení Memorial de la Shoah při přednášce


Ve dnech 19. až 25. června 2010 se konal seminář pro české učitele připravený francouzským Mémorial de la Shoah v Paříži ve spolupráci s Památníkem Terezín. Do Paříže na něj odcestovalo dvacet českých učitelů, ovšem ne jen tak nahodile zvolených – všichni již totiž měli za sebou čtyřstupňový vzdělávací cyklus Památníku Terezín a prošli dalším výběrem na základě svých vlastních školních projektů.

Seminář se konal v prostorách Mémorial de la Shoah a hned v úvodu ho poctil svou návštěvou velvyslanec ČR ve Francii, Pavel Fischer. Samotný seminář pak trval bezmála čtyři dny a přestože se jej účastnili učitelé již opravdu v tématu velmi vzdělaní, shodli se všichni v jeho závěru, že byl pro ně přínosem po odborné i pedagogické stránce. Velmi atraktivními tématy pro ně bezpochyby byly např. jiné genocidy 20. století (arménská a rwandská), dále přednášky týkající se francouzské historie 2. světové války a holokaustu, nebo třeba právního aspektu genocid, velmi emotivní a krásné bylo ovšem také setkání s pamětníkem holokaustu. V kostce řečeno, seminář to byl velmi, velmi dobrý a když připočtete příkladné pohostinství našich hostitelů (k obědu či večeři místní speciality pokaždé v jiné restauraci), večerní výlety k Eiffelovce či na Champs-Élysées, určitě věříte, že budeme na francouzské dobrodružství ještě dlouho vzpomínat…

Kl

Na prohlídce Memorial de la Shoah u “Zdi jmen”

Na prohlídce Memorial de la Shoah u “Zdi jmen”

Konference k 70. výročí zřízení Policejní věznice gestapa v Malé pevnosti

Mirka Langhamerová z Památníku Terezín na konferenci představila novou databázi bývalých vězňů

Mirka Langhamerová z Památníku Terezín na konferenci představila novou databázi bývalých vězňů


V červnu roku 2010 jsme si připomněli 70. výročí zřízení Policejní věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín, která se stala jedním z neblahých symbolů okupace českých zemí nacistickým Německem. Historické oddělení Památníku Terezín při této příležitosti pořádalo vědecký seminář na téma  „Malá pevnost Terezín a nacistická perzekuce v českých zemích“, který se uskutečnil ve dnech 24. a 25. června 2010 v Magdeburských kasárnách v Terezíně. Byl věnován historii policejní věznice s přihlédnutím k širším souvislostem represe v letech 1939–1945. Kromě zástupců hostitelské instituce přednesli svoje badatelské výsledky rovněž historici z vědeckých (ÚSTR, VHÚ) a  vědecko-pedagogických pracovišť (UJEP, Uni Düsseldorf), jakož i odborníci z archivních institucí (SOA Litoměřice, ABS). Příspěvky budou publikovány ve sborníku Terezínské listy 38/2010.

Kr

Vyhlášení výsledků soutěží Vzdělávacího oddělení Památníku Terezín

Tématem 16. ročníku literární a 14. výtvarné soutěže PT se stala otázka „Jak můžeme žít dál?“, snažící se přinutit mladé literáty a výtvarníky k uměleckému zpracování pocitů a myšlenek lidí, kteří se vrátili z koncentračních táborů. První osobu plurálu jsme zvolili proto, abychom zachovali sounáležitost mladých autorů i české společností jako takové s osobami, které přežily nacistická utrpení.

Celkem se sešlo 740 prací v obou soutěžích. Literární porota  vybírala ze 188 prací, výtvarná pak ze 552. V každé kategorii bylo oceněno osm nejlepších prací, kromě toho byly uděleny zvláštní ceny a Ceny Erika Poláka (celkem šest, po jedné v každé kategorii). Mezi zaslanými pracemi porotu silně  překvapily i tři výtvarně nápadité komiksy. Tereza Frindová a Marta Staňková ze Střední oděvní školy v Praze zpracovali biblická přikázání (Nezabiješ, Nevezmeš Boží jméno nadarmo),  Alžběta Moravcová z Gymnázia a SOŠ pedagogické v Čáslavi  pak na 27 listech formátu A3 pak návrat přeživšího do Kutné Hory pod názvem Návrat .

Slavnostní vyhlášení výsledků probíhalo 4. června 2010 v kinosále Muzea ghetta v Terezíně od 13 hodin. Zúčastnila se jej většina oceněných a oficiální hosté: radní ústeckého kraje pro kulturu Jana Ryšánková, předsedkyně Terezínské iniciativy Dagmar Lieblová, ředitel Památníku Terezín Jan Munk (všichni jmenovaní promluvili k zúčastněným), syn historika terezínského ghetta E. Poláka Jiří Polák, zástupci ministerstva kultury, Památníku Lidice a terezínské radnice. V sále kina si přítomní mohli prohlédnout oceněné práce. Program umocnilo vystoupení kytaristy a zpěváka Slávka Klecandra (z evangelicky zaměřené folkrockové kapely Oboroh), který posluchačům zahrál čtveřici bluesově zhudebněných biblických Žalmů, jejichž obsah doplnil téma letošních soutěží podobnou poetikou zpívaných veršů (např. Bože, proč jsi mě opustil).

Výsledkové listiny obou soutěží můžete najít na webových stránkách Památníku Terezín.

St

[nggallery id=2]

Akce Památníku Terezín

Semináře pro pedagogy:
11. – 22. 10. 2010: Seminář pro pedagogy v Yad Vashem, Izrael
25. – 28. 11. 2010: Mezinárodní seminář pro pedagogy v Terezíně

14.10.2010 – Denisa Abrhámová, Dalia Barkey, Ivana Grimmová, Yvonne Livay – obrazy, kresby, grafika
předsálí kina Muzea ghetta

Archiv Zpravodaje

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku