Zpravodaj 3/2016

S historikem Památníku Terezín Tomášem Fedorovičem

Historik Památníku Terezín Tomáš Fedorovič u příležitosti vernisáže výstavy, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Historik Památníku Terezín Tomáš Fedorovič u příležitosti vernisáže výstavy, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Výstava Svědectví o proměnách města – Terezín ve stavebních plánech a dokumentech židovské samosprávy 1941-1945.

Dne 14. července 2016 se přítomní hosté shromáždili ve foyeru kina Muzea ghetta v Terezíně, a to u příležitosti vernisáže dokumentární výstavy Památníku Terezín s názvem Svědectví o proměnách města – Terezín ve stavebních plánech a dokumentech židovské samosprávy 1941-1945.

Snahou výstavy bylo podat komplexní vhled do zamýšlených úprav terezínského ghetta, které se zčásti realizovaly a zčásti zůstaly pouze ve formě návrhů.

Za výtvarným zpracováním výstavy stojí grafik Památníku Terezín Miroslav Veselý, kterému se zcela neotřelým způsobem podařilo zasadit dobové dokumenty získané z archivů a následně zpracované historikem Památníku Terezín, Mgr. Tomášem Fedorovičem, do nevšední, avšak pro návštěvníky jistě velice působivé podoby.

Sám autor scénáře Tomáš Fedorovič shrnul práci a přípravu výstavy v následujícím komentáři.

Expozice výstavy v Muzeu ghetta, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Expozice výstavy v Muzeu ghetta, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

1. Proč jste si zvolil právě téma Terezína a jeho proměny ve stavebních plánech a dokumentech židovské samosprávy?

Možná lapidárně řečeno, nerad dělám věci, které někdo přede mnou již udělal. O souboru dokumentů Technické kanceláře uložených ve Státním okresním archivu Litoměřice se sídlem v Lovosicích vím již přes patnáct let, tedy zhruba od doby, kdy jsem nastoupil do Památníku Terezín, ale pro výstavní výstup to „uzrávalo“ takto dlouho. Neméně důležitou byla pro mě unikátní hodnota cenných dokumentů, map a výkresů. Fascinuje mě sk

utečnost, jaké množství pracovního nasazení a úsilí, jakého umu a dovedností museli pracovníci Technické kanceláře vynaložit, aby se zlepšilo nebo alespoň nezhoršovalo vězeňské prostředí terezínského vězně. Bez jejich výkresů se totiž v ghettu stavebně „nepohnul ani list“. To, že jejich práce na jednu stranu pomohla a na druhou byla brutálně zneužita služebnou SS v Terezíně, je věc zcela jiná. V neposlední řadě mě baví sledovat vývoj ghetta, tak jak ho načrtl ve své terezínské zprávě ing. Otto Zucker, na podkladech vyhotovených na kreslících prknech.

2. Dokázal byste přiblížit, co vše obnášelo Vaše bádání v archivech a kolik času jste musel věnovat přípravám, než vznikla tato výstava?

 Celý soubor stavebních výkresů a dokumentů vzniklých v gesci Technického oddělení měl sloužit jako materiál na podpal, ale díky mnoha shodám byl tohoto osudu ušetřen. Materiál je tříděn dle jednotlivých bloků domů. Podivuhodné je, že chybí veškerá dokumentace k objektům kasáren. Ty se naopak nacházejí v Židovském muzeu v Praze. Významnou část fondu tvoří i plány objektů na periferii ghetta, tj. ústřední márnice, kolumbária, či za jeho hranicí, což platí pro ústřední prádelnu nebo krematorium.

Expozice výstavy v Muzeu ghetta, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Expozice výstavy v Muzeu ghetta, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Příprava výstavy trvala asi půl roku, celý fond jsem procházel dvakrát, při první příležitosti jsem si dělal poznámky k jednotlivým dokumentům, které jsme chtěli ukázat, podruhé jsme s kolegou z dokumentačního oddělení Radimem Nytlem tyto vybrané dokumenty ve výstavní kvalitě ofotili.

3. Bylo něco, co Vás během Vašeho výzkumu překvapilo? Na co byste rád upozornil Vy osobně?

Pro výstavu členěnou do 23 tematických oblastí jsem se pokoušel vybrat nejzajímavější dokumenty a všechny jsou vlastně unikáty. Rád bych uvedl tři oblasti, které jsou dle mého soudu vidění hodné. První oblastí je fenomén terezínských půd, které hrály v životě terezínských vězňů možná důležitější roli, než se dosud domníváme. Jejich osazenstvo, vybavení, kdo povolil výstavbu tohoto od podzimu 1943 privilegovaného bydlení, to vše jsme se pokusili stěsnat na dva výstavní panely. Druhým překvapením je pro mě, jako historika bývalého terezínského ghetta, zjištění, že Starší židů (Judenältester) „neúřadoval“ jen v Magdeburských kasárnách, jak se dočteme v literatuře k historii ghetta, ale také například v 1. patře budovy dnešní terezínské pošty (Q 617).  A v neposlední řadě stojí za zhlédnutí i neuskutečněné plány vypracované terezínskou administrativou, které měly ryze germanizační charakter. Jedná se o výkresy úprav dědičného dvora Ericha Oswalda Ludwiga v Remstädtu u Gothy. Paradoxně o těchto událostech není v tuzemských ani zahraničních archivech vůbec žádná jiná zmínka a my tedy ani nevíme, jak a proč se k tomu terezínská samospráva, resp. služebna SS v ghettu nachomýtla. Dalším neméně zajímavým dokumentem je plán velkolepě pojatého sportovního a kulturního centra z června 1942. Víme z Mahlerova deníku, že byla podle tohoto plánu vyhotovena v listopadu 1942 i jeho maketa. Časová souvstažnost napovídá, že plán a model měly být představeny Himmlerovi při jeho plánované, ale neuskutečněné návštěvě ghetta Terezín v prosinci 1942.

4. Prozradíte, na jakém dalším tématu pracujete? Co bude obsahem Vaší následující výstavy?

 V současné době stojíme před dokončením scénáře případné stálé expozice Terezínské transporty. Deportace Židů do Terezína a z terezínského ghetta do míst vyhlazování a otrocké práce. V roce 2018 plánujeme výstavu k terezínskému zdravotnictví.

Výstava Svědectví o proměnách města – Terezín ve stavebních plánech a dokumentech židovské samosprávy 1941-1945. se koná u příležitosti 75. výročí vzniku terezínského ghetta a zahájení deportací Židů z českých zemí, které si Památník Terezín letos připomíná. Výstava je ke zhlédnutí do 31. října 2016.

Šv

Vyučování bylo přísně zakázáno!

foto_4

Anna Janotková: Pohádka z Terezína, 7 let.

8. června 2016 proběhlo v kinosále Muzea ghetta v Terezíně tradiční vyhlášení vítězů již 22. ročníku literární a 20. ročníku výtvarné soutěže Památníku Terezín, nesoucí na památku iniciátorky a spoluzakladatelky soutěží podtitul Memoriál Hany Greenfieldové, pod společným názvem Vyučování bylo přísně zakázáno!

Kromě vítězů a dalších oceněných v jednotlivých kategoriích, kteří přijeli většinou v doprovodu svých rodičů či pedagogů, se vyhlášení zúčastnili také zástupci města Terezín a hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček. Za sdružení bývalých vězňů terezínského ghetta Terezínská iniciativa přijela a k oceněným promluvila dr. Michaela Vidláková, která spolu s Jiřím Polákem, synem bývalého vězně terezínského ghetta a pozdějšího historika Památníku Terezín Erika Poláka, i předávala oceněným ceny Erika Poláka, financované právě Terezínskou iniciativou.

Veronika Mackovčínová: Tajné chvilky, 11 let.

Veronika Mackovčínová: Tajné chvilky, 11 let.

Jelikož se letos umělecké soutěže Památníku Terezín staly součástí společného projektu Památníku Terezín, Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského, Institutu Terezínské iniciativy a Národního institutu pro další vzdělávání s názvem Školákem ve válečných letech, tak čest předávat jednotlivé ceny ve všech kategoriích soutěží postupně připadla zástupcům všech jmenovaných institucí.

Uměleckou část programu zajistil Dětský sbor Brno pod vedením sbormistryně Valerie Maťašové a za klavírního doprovodu Lukáše Hurtíka. Ten si připravil část I. jednání Avec La Garde Montante z Bizetovy opery Carmen, která byla za války mezi jinými inscenována i dětskými vězni Terezína, a pásmo Květovaný kůň, jehož autory jsou dva bývalí terezínští vězni, a to literát Norbert Frýd a hudební skladatel Karel Reiner. Na představení, které připravili oba autoři pro děti ze židovských sirotčinců ještě před svou internací v terezínském ghettu, se podíleli rovněž recitátoři Jakub Libánek a Vítězslava Ševčíková, členové divadelního spolku DAVA, a režiséři David Kříž a Renata Fraisová.

Slavnostní předávání cen výtvarné a literární soutěže Památníku Terezín, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Slavnostní předávání cen výtvarné a literární soutěže Památníku Terezín, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

V předsálí kina Muzea ghetta byla téhož dne otevřena již tradiční výstava z nejlepších výtvarných prací letošního ročníku výtvarné soutěže spolu se čtyřmi panely, které připomínají život Hany Greenfieldové, její podíl na vzniku uměleckých soutěží Památníku Terezín a jejich historii.

Ve školním roce 2015/2016 se celkem soutěže zúčastnilo 680 prací ze 115 škol celé České republiky. V literární části soutěžilo 188 děl, ve výtvarné pak 492. Seznamy vítězů a oceněná díla naleznete na webových stránkách Památníku Terezín v části Vzdělávání.

St

Setkání účastníků projektu Školákem ve válečných letech

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, žáci Základní školy T.G. Masaryka, Milovice, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, žáci Základní školy T.G. Masaryka, Milovice, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Ve dnech 8. – 9. června 2016 se v Terezíně uskutečnilo setkání mladých badatelů zapojených do vzdělávacího projektu Školákem ve válečných letech, který je realizován Památníkem Terezín, Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského, Institutem Terezínské iniciativy a Národním institutem pro další vzdělávání. Jeho cílem je přiblížit mladé generaci projevy nacistického totalitního režimu na příkladu školního prostředí v protektorátu a oblastí Československa připojených po mnichovské dohodě k Německu. Do projektu se přihlásilo téměř dvacet týmů a jednotlivců ze základních a středních škol v České republice, kteří pod metodickým vedením svých pedagogů a odborných pracovníků

Výstavní panely projektu Školákem ve válečných letech, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

výše uvedených institucí zpracovávali v průběhu školního roku 2015-2016 témata spojená se školním prostředím v českých zemích v letech 1938 až 1945.
Obsahem setkání, kterého se účastnilo téměř 70 mladých studentů a jejich učitelů, bylo vzájemné předávání si zkušeností a prezentace zpracovávaných témat. Na programu bylo vzájemné představení práce badatelských týmů, workshopy na téma života mládeže v Protektorátu Čechy a Moravy,

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

v terezínském ghettu či ve věznici gestapa v terezínské Malé pevnosti, aktivity týkající se historie menšinového školství, prohlídky objektů a expozic památníku i filmová projekce dokumentárního filmu o československých školách ve Velké Británii v době druhé světové války.
Prvními hlavními výstupy z projektu, které budou vytvořeny v letošním roce, budou výstavní panely představující poznatky zjištěné mladými badateli. Projekt je podpořen grantem, který Památník Terezín obdržel od mezinárodní organizace International Coalition of Sites of Conscience se sídlem v USA.

Šp

Ztracené písně na půdě Magdeburských kasáren

Obálka CD Ztracené písně, 2016, autoři: studenti Střední školy obchodu a služeb Teplice.

V rámci projektu Humanita, který vznikl na Střední škole obchodu a služeb v Teplicích, bylo v lednu 2016 v prostorách Magdeburských kasáren nahráno CD Ztracené písně kvarteta Květovaný kůň. To si zvolilo svůj název podle ústřední písně společného cyklu bývalých vězňů terezínského ghetta skladatele Karla Reinera (1910 – 1979) a spisovatele Norberta Frýda (1913 – 1976), které vytvořili ještě před svou deportací do Terezína pro děti ze židovských sirotčinců.

Album představuje šest vybraných písní z cyklu v úpravě, na níž se podílela zpěvačka a flétnistka Zuzana Hanzlová, hráč na harmonium Jaroslav Svoboda, klarinetista Michal Hrubý a kontrabasista Petr Tichý.

Z nahrávání CD Ztracené písně, 2016, zleva Jaroslav Svoboda, Petr Tichý, Zuzana Hanzlová, Michal Hrubý, 2016, foto: Tomáš Vejmelka.

Z nahrávání CD Ztracené písně, 2016, zleva Jaroslav Svoboda, Petr Tichý, Zuzana Hanzlová, Michal Hrubý, 2016, foto: Tomáš Vejmelka.

Kromě toho nahrávka představuje i zpracování šesti zachovalých nápěvů ze Staročeské hry Esther (realizaci svého pojetí kostýmů Františka Zelenky k terezínské inscenaci představili studenti teplické školy na půdě Magdeburských kasáren v rámci projektu Humanita již v červnu 2015), původně připravované E. F. Burianem pro jeho divadlo Déčko (s nímž Frýd a Reiner spolupracovali). Hudbu pro terezínské představení Esther režijně vedené Norbertem Frýdem opět složil Karel Reiner. CD představuje i jednu předválečnou Reinerovu píseň z cyklu Tři písně milostné, a to Starodávná milá.

Dcera Norberta Frýda Žanda pro obal alba, které vyšlo v červnu 2016, napsala i vzpomínkový text na svého tatínka, v němž líčí i osobní peripetie s názvem Květovaný kůň a aktuálnost více než sedmdesát let starých písniček v současném světě.

St

Seminář pro pedagogy z Polska

Beseda s pamětnicí, paní Evou Štichovou, foto: Památník Terezín

Beseda s pamětnicí, paní Evou Štichovou, foto: Památník Terezín

Ve dnech 10. až 12. června 2016 proběhl v bývalých terezínských Magdeburských kasárnách seminář pro polské učitele. Památník Terezín jej uspořádal spolu s polskými organizacemi Státním muzeem Auschwitz-Birkenau a IPN (Instytut Pamięci Narodowej) již čtvrtým rokem po sobě.

Smyslem semináře je přiblížit účastníkům problematiku Terezína z několika perspektiv. Nechyběla samozřejmě zevrubná historická přednáška věnující se holokaustu v českých zemích ani prohlídky bývalého ghetta a bývalé věznice gestapa. Přirozeným vrcholem byla v tomto ohledu beseda s pamětnicí terezínského ghetta, paní Evou Štichovou.

Do programu bylo zařazeno i téma problematické poválečné percepce holokaustu nejen v Československu, ale také v Polsku a dalších zemích světa. Velice zajímavým příspěvkem byla již tradičně přednáška věnující se vývoji terezínského památníku od počátků až po dnešek společně s představením vzdělávacích aktivit památníku.

Kl

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku