Česko-německé setkání mládeže v Terezíně (25. – 27. 4. 2014)

Poslední dubnový víkend proběhlo v prostorách Památníku Terezín 8. setkání české a německé mládeže, organizované Tandemem, jehož hlavní činností je koordinace výměn mládeže z obou uvedených zemí. Akce se zúčastnilo na 80 mladých lidí z Čech a Německa.

Program se nesl v duchu motta Společnou cestou ke vzpomínkám. Toto směřování se nejvíce naplnilo při setkání s očitými pamětníky terezínského ghetta a dalších táborů, paní Dagmar Lieblovou a panem Felixem Kolmerem. Oba pamětníci byli za své vyprávění odměněni bouřlivým potleskem. Zasloužili si ho nejen pro svoje srdečné vystupování, ale také jejich povzbudivá slova o zodpovědném přístupu jednotlivce k současnému celospolečenskému vývoji.

K dalším emotivním zážitkům setkání patřilo představení dětské opery Brundibár v podání Dismanova rozhlasového dětského souboru. Odbornou náplň programu zajistili lektoři mnoha tuzemských i zahraničních institucí; zastoupeno bylo např. Židovské muzeum v Praze, Památník Lidice, Institut Terezínské iniciativy, Historický ústav Akademie věd ČR, USC Shoah Foundation, Bavorský mládežnický odborový svaz, Collegium Bohemicum, Nadace Brücke/Most, Dům konference ve Wannsee, Památník Terezín, Centrum vizuální historie Malach, Paměť národa aj. Společným tématem jejich aktivit, ať už přednášek, workshopů či diskuzí, byly možnosti a využití památných míst pro dnešní mladou generaci. Intenzivní společný, ale i individuální návrat k minulosti završili účastníci pietním shromážděním na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně.

Šm


Foto: Filip Singer

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku

Náhodný citát

S příchodem nacistů se mé dětské mysli otevřely podivné obzory. Uvědomil jsem si, že nelze spontánně ctít starosty, radní, duchovní, soudce, učitele, různé přednosty, ale že si naši úctu musí zasloužit. Vždyť někteří z těch, které jsem míval v oblibě, zvedali pravici k poctě vůdce a později pilně vstupovali do komunistické strany. Začal jsem brzy lidi třídit. — Tom Luke, Kolektiv autorů: Pokoj 127, Domov mládeže Q708, Terezín, Gymnázium Plzeň a o.s. HUMR, 2007, s. 89.