Esesácký statek v ghettu Terezín

Arnošt Klein: Pohled na část zelinářské zahrady v ghettu Terezín. PT 3638

Arnošt Klein: Pohled na část zelinářské zahrady v ghettu Terezín. PT 3638

„Zemědělství“ neboli Landwirtschaft  bylo jednou z částí Hospodářského oddělení správy terezínského ghetta. Jeho začátky byly těžké, neboť v podstatě vše, co je potřeba v zemědělství, chybělo. Též vězni zařazení sem na práci byli většinou nevyškolení, často pocházeli z měst, někteří dokonce nikdy neměli v ruce motyku či jiné nástroje. Z důvodu nedostatku odborníků se čas od času v denních rozkazech objevovaly výzvy, aby se přihlásili např. včelaři či zvěrolékaři, později byli hledáni sekáči trávy,i řidič traktoru apod. 

První zemědělské plochy převzalo oddělení již v polovině prosince 1941. Postupně mělo v držení až 311 ha půdy – z čehož bylo přes 70 ha ornice, 84 ha luk, 73 ha pastvin, 15 ha zahrad, zbytek tvořil les a další. 35 ha měla pronajatých Policejní věznice Terezín v Malé pevnosti. V rámci polního hospodářství se pěstoval  např. oves, mák, brambory, kukuřice atd., v zelinářských zahradách se vězni starali o květák, fazole, mrkev, petržel, pórek, špenát,  celer a další. Z ovocných stromů se sklízely plody jablek, hrušek, třešní i višní, dále švestky, meruňky, broskve.

Uvnitř kravína, autor neznámý. PT 3455

Uvnitř kravína, autor neznámý. PT 3455

Rozvíjela se i živočišná výroba. Počátkem roku 1942 byly do Terezína dopraveny 2 páry tažných koní.  Ke konci války se tu kromě asi 30 koní nacházelo také na 70 kusů hovězího dobytka,  přes 60 prasat, ovce, drůbež (slepice, husy, kachny, krocani), včelařské úly a chov bource morušového.

I mládež se od svých 14 let zapojovala do zemědělských prací, většinou v tzv. mládežnických zahradách. V deníku Pavla Weinera (nar. 1931) si o tom můžeme přečíst: „Jelikož jsem přihlášen do zahrady, musím si pospíšit, abych nezmeškal. Nástup je v ½ 8. V určenou dobu jsme v L 410, kde je sraz….Nejprve bylo rozdělení služeb. Byl jsem určen na dělání květináčů… Dívám se, co kde roste, abych to případně okusil. Cítím pocit, že jsem dnes poprvé v životě pracoval. Doma bych to jistě nedělal.“ (Deník, 4. května 1944) S velkou opatrností bylo možné si uzmout potajmu okurku, cibuli, jablko apod.: „Vezmu si jenom dvě mrkve a jablko… Ve 4. zahradě nakousnu cibuli a pak ji znovu zasadím.“  (Deník, 11. srpna 1944).

Plánek (s legendou) hospodářského dvora z náčrtníku M. Robitscheka.  APT 11775

Plánek (s legendou) hospodářského dvora z náčrtníku M. Robitscheka. APT 11775

Plánek (s legendou) hospodářského dvora z náčrtníku M. Robitscheka.  APT 11775

Plánek (s legendou) hospodářského dvora z náčrtníku M. Robitscheka. APT 11775

Jiný z chlapců, čtrnáctiletý Martin Robitschek (nar. 1930) pracoval od října 1944 ve dvoře objektu v ulici L 1 – Seestrasse , kde byl ustájen dobytek. Čistil stáje koní a volů, později jezdil s volským povozem pro seno či slámu na pole.  Martin si udělal plánek (viz obrázek), kam zakreslil stání jednotlivých zvířat a rozmístění nejrůznějších zařízení pro zemědělství a péči o dobytek (např. místnost pro odstředivku a nástroje na mléko, komoru s nástroji zvěrolékaře aj.).

 Veškeré výtěžky ze statku byly určeny výhradně pro potřeby esesáků, sami vězni z nich neměli nic. Pouze v případě, že se zeleninu nepodařilo včas exportovat a ta povadla či byla jinak znehodnocena, povolili esesáci její využití ve vězeňské kuchyni. Většinou jí pak byla obohacena strava dětí. Ani z chovu dobytka neměli vězni žádný užitek, maso se po porážce vyváželo mimo tábor. Pokud se maso objevilo na jídelníčku vězňů, bylo většinou koňské a  pocházelo z nucených porážek z jatek v blízkosti Terezína.

 Oddělení zemědělství poskytlo pracovní místa pro stovky vězňů. Přes všechny útrapy a zákazy spojené s prací na polích a v zahradách (např. zákaz brát zeleninu a ovoce – v případě přistižení mohli hlídači na vězně i střílet) mělo toto nasazení své výhody. Vězňově se dostali ven, za hradby ghetta na čerstvý vzduch. A pokud byli opatrní, výpěstky jim poskytovaly též přilepšení k nedostatečným přídělům.

Se

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku

Náhodný citát

S příchodem nacistů se mé dětské mysli otevřely podivné obzory. Uvědomil jsem si, že nelze spontánně ctít starosty, radní, duchovní, soudce, učitele, různé přednosty, ale že si naši úctu musí zasloužit. Vždyť někteří z těch, které jsem míval v oblibě, zvedali pravici k poctě vůdce a později pilně vstupovali do komunistické strany. Začal jsem brzy lidi třídit. — Tom Luke, Kolektiv autorů: Pokoj 127, Domov mládeže Q708, Terezín, Gymnázium Plzeň a o.s. HUMR, 2007, s. 89.