Konference k 70. výročí zřízení Policejní věznice gestapa v Malé pevnosti

Mirka Langhamerová z Památníku Terezín na konferenci představila novou databázi bývalých vězňů

Mirka Langhamerová z Památníku Terezín na konferenci představila novou databázi bývalých vězňů


V červnu roku 2010 jsme si připomněli 70. výročí zřízení Policejní věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín, která se stala jedním z neblahých symbolů okupace českých zemí nacistickým Německem. Historické oddělení Památníku Terezín při této příležitosti pořádalo vědecký seminář na téma  „Malá pevnost Terezín a nacistická perzekuce v českých zemích“, který se uskutečnil ve dnech 24. a 25. června 2010 v Magdeburských kasárnách v Terezíně. Byl věnován historii policejní věznice s přihlédnutím k širším souvislostem represe v letech 1939–1945. Kromě zástupců hostitelské instituce přednesli svoje badatelské výsledky rovněž historici z vědeckých (ÚSTR, VHÚ) a  vědecko-pedagogických pracovišť (UJEP, Uni Düsseldorf), jakož i odborníci z archivních institucí (SOA Litoměřice, ABS). Příspěvky budou publikovány ve sborníku Terezínské listy 38/2010.

Kr

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku

Náhodný citát

Úterý 19. ledna 1943
Cesta byla mizerná. Vstávala jsem velice brzy, ale tak tak jsem byla hotová. Byla jsem tak navlečena, že jsem se nemohla pohnout. Tatínek, teta, Trude a Lea se vezli na saních v Kyjově na dráhu. Strýc Karel a Maří táhli saně a já tlačila. Byli jsme rádi, že jsme se dostali na dráhu, tolik napadlo sněhu. Sháněli jsme zavazadla, ale bylo poměrně málo šumu, myslela jsem, že budou všichni jako bez hlavy. Ve vlaku nebylo místa na sezení. Tatínek při nastupování spadl a zdvihla ho paní doktorová Schöntalová, která velice plakala (je árijka).
Když se vlak rozjížděl, začala všechna kyjovská mládež zpívat české národní písně, za brblání Němců. Jeden četník, který stál u vlaku, byl velice pohnutý a přešel kolem vlaku, každému známému přál šťastný návrat. Za jednu a tři čtvrtě hodiny byli jsme v Uh. Brodě. Nemohla jsem unést svůj baťoh. Dali jsme ho tedy na nákladní auto, tatínek, Trude a Lea jeli také.
… Vzala jsem si 2 chlebníky a a 2 tašky a šla jsem. Když jsem došla do reálky, kde jsme byli kasernovaný, myslela jsem, že upadnu. Paní Vepřekovská mě zavedla k tetě. Ležíme na jedné matraci…
— (Z deníku Helgy Pollakové, popisuje odjezd Židů z Kyjova ke shromaždišti v Uherském Brodě), Brenner-Wonschicková, Hannelore: Děvčata z pokoje 28, Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Barrister & Principal, Praha, 2006, ISBN: 80-87029-03-8.