Malířka Charlotta Burešová

Charlotta Burešová: Dívka v krinolíně, 1942-1945, Památník Terezín, PT 3423, © MUDr. Radim Bureš.

Charlotta Burešová: Dívka v krinolíně, 1942-1945, Památník Terezín, PT 3423, © MUDr. Radim Bureš.

Charlotta (Lotka) Burešová se narodila v Praze 4. listopadu 1904 krejčímu Gustavu Kompertovi a jeho ženě Steffi. Studovala na pražské Akademii výtvarného umění u F. Krattnera a na Uměleckoprůmyslové škole u J. Schussera. Vdala se za advokáta Radima Bureše a roku 1927 se jim narodil jediný syn Radim, který se po válce stal dětským lékařem a žil v manželství s advokátkou a pozdější političkou (ministryně spravedlnosti) Dagmar. Charlotta se plně sžila s prostředím svého manžela, dle svých pozdějších slov svoji identitu viděla takto: „Před válkou jsem se totiž nikdy blíže neseznámila s židovskou společností. Manžel byl ,arijec´, známí také.“1.

Po okupaci Československa došlo k formálnímu rozvodu manželského svazku Burešových, přesto spolu partneři nadále komunikovali, a to i v době Charlottina věznění v terezínském ghettu, o čemž svědčí slova z její vzpomínky pro Památník Terezín z roku 1972: „Jeden z četníků (jmenoval se Čipera) mi dokonce zprostředkovával styk s manželem. Já jsem všechny tyto tajné dopisy v Terezíně spálila, ale muž si motáky nechal.“1.

Charlotta Burešová: Portrét Hany Kellnerové, 1942-1945, Památník Terezín, PT 5525, © MUDr. Radim Bureš.

Charlotta Burešová: Portrét Hany Kellnerové, 1942-1945, Památník Terezín, PT 5525, © MUDr. Radim Bureš.

Do Terezína byla Lotka Burešová odvezena transportem AAs, který odjížděl dne 20. 7. 1942 z Prahy. Krátce po příjezdu vážně onemocněla s očima. Po uzdravení se dostala, i díky svému výtvarnému vzdělání, do malířské dílny, kde po čase získala i ubytování. Dílna se nacházela v budově vpravo od terezínského kostela (L 410) ve zvýšeném přízemí. Zde byli jejími spolupracovníky Otto Kaufmann – Karas, který se rovněž věnoval hudbě, a mladší kamarádka Hana Kellnerová. Charlotta tu nejprve podle předloh z pohlednic malovala kachlíky, později se mohla věnovat i volné tvorbě. Burešová a Karas pracovali také na přímých zakázkách pro důstojníky SS, kteří sem osobně docházeli. Karas se věnoval krajinomalbě, Burešová portrétům a figurální malbě.

Charlotta Burešová: Skicář s kresbami - Portrét Otty Kaufmanna Karase, 1942-1945, Památník Terezín, PT 5549, © MUDr. Radim Bureš.

Charlotta Burešová: Skicář s kresbami – Portrét Otty Kaufmanna Karase, 1942-1945, Památník Terezín, PT 5549, © MUDr. Radim Bureš.

Následně byly ateliéry přestěhovány do Jägergasse 9, kde Charlotta bydlela vedle restaurátorské dílny, v níž pracovali její dva nizozemští kolegové Cohen a Morpurgo. Prováděly se zde opravy válečných konfiskátů. Z dalších výtvarníků tu žil a pracoval Jiří Valdštýn – Karlínský. Burešová v této době namalovala deset portrétů rady starších. Vytvořila podobiznu Benjamina Murmelsteina, Leo Baecka a Jakoba Edelsteina. Posledně jmenovaného však pouze podle fotografie.

V souvislosti s aférou skupiny výtvarníků kolem Leo Haase a Bedřicha Fritty v červenci 1944 byla povolána na komandaturu SS. Nebylo jí dokázáno, že by se podílela na zabavených kresbách, proto nebyla zatčena. Jejím přímým nadřízeným se do konce války stal holandský karikaturista Jo Spier.

Charlotta se podílela kostýmy a návrhem opony i na některých divadelních představeních, která se připravovala v závěru existence ghetta Terezín. Konkrétně na hře se zpěvy pro děti Broučci a nerealizovaných inscenacích Rusalka a Lašské tance.

Charlotta Burešová: Kopaná, 1942-1945, Památník Terezín, PT 5531, © MUDr. Radim Bureš.

Charlotta Burešová: Kopaná, 1942-1945, Památník Terezín, PT 5531, © MUDr. Radim Bureš.

Terezín opustila 3. května 1945, kdy si pro ni přijel její manžel autem a odvezl ji do Prahy.

V poválečném období se malířka věnovala tradičně pojatým zátiším a dílům s dětskými náměty. V 50. a 60. letech často ilustrovala školní učebnice a publikace s psychologickou a pedagogickou tématikou. Zemřela roku 1983.

Ve sbírkách Památníku Terezín se nachází více než 50 jejích prací (portréty, skici, žánrové výjevy, návrhy kostýmů) z doby jejího věznění v ghettu a tři malby z období krátce po válce, jež reflektují autorčiny zážitky z doby nesvobody.

St

———————————————————————

1 Památník Terezín, Sbírka vzpomínek, č. 638 (Charlotta Burešová).

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku