Nový projekt Památníku Terezín – Za pomníčky

Připomínka na pochod smrti v Horní Chřibské, hromadný hrob obětí, foto: Jan Špringl

Připomínka na pochod smrti v Horní Chřibské, hromadný hrob obětí, foto: Jan Špringl

V průběhu roku 2011 probíhala první fáze práce na novém projektu Památníku Terezín s názvem Za pomníčky, jenž si klade za cíl postupně zdokumentovat současný stav míst bývalých nacistických táborů a masových hrobů obětí nacismu na území dnešní České republiky a zmapovat, zda jsou na těchto místech instalovány pomníčky/pamětní desky, které připomínají jejich existenci. Zjištěné informace jsou pak zveřejňovány na speciální webové stránce, jež byla spuštěna na začátku roku 2012 (http://zapomnicky.pamatnik-terezin.cz/).

Snahou projektu je upozornit na méně známá místa utrpení obětí nacismu, zvýšit informovanost veřejnosti v oblasti tématu nebezpečí nacistické ideologie i totalitních režimů vůbec a v neposlední řadě též prohloubit historické povědomí a vědomí obyvatel sledovaných lokalit o místech, na kterých žijí. Zjištěné skutečnosti by také měly sloužit odborníkům zabývajícím se sledovaným tématem, vzpomínkovou kulturou a místy historické paměti a pedagogům, kteří je mohou využít v práci na školách.

Průzkum byl nejdříve  prováděn prostřednictvím obecních a městských úřadů v místech, kde se sledované lokality nacházejí. Jejich pracovníci byli formou dotazníku požádáni o zodpovězení otázek, které se týkaly současného stavu objektů našeho zájmu, a o pořízení fotodokumentace. Mnohdy přes ně docházelo k získání kontaktů na další místní instituce či fyzické osoby z řad pamětníků anebo regionálních badatelů, kteří se tématem zabývají. Kontaktována byla i některá vytipovaná regionální muzea, školy, apod. Shromažďování a ověřování informací tímto způsobem probíhalo zhruba v prvním pololetí roku 2011.

Po vyčerpání možností získat údaje korespondenční cestou bylo přikročeno k fázi, během níž vybraní odborní pracovníci Památníku Terezín podnikali cesty do míst, o kterých se nepodařilo shromáždit žádné aktuální údaje, anebo ke kterým nebyla získána  fotodokumentace. Do konce roku 2011 pak byly výše uvedenými způsoby shromážděny informace o přibližně 200 místech bývalých nacistických táborů a hromadných hrobů.

Výše popsaný výzkum probíhající v průběhu loňského roku byl uskutečněn za finanční podpory Nadačního fondu obětem holokaustu. Na první, průzkumnou fázi by měla navázat fáze vzdělávací. Určitým vedlejším produktem projektu by mělo být také iniciování veřejné diskuze o možném instalování pomníčků či pamětních desek v místech, kde se zatím žádné nenacházejí. V této věci se již podařilo dosáhnout určitých dílčích úspěchů, neboť na základě inspirace tímto projektem připravuje Městská část Praha 6 odhalení pamětní desky na zámečku Jenerálka.

Šp

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku

Náhodný citát

Úterý 19. ledna 1943
Cesta byla mizerná. Vstávala jsem velice brzy, ale tak tak jsem byla hotová. Byla jsem tak navlečena, že jsem se nemohla pohnout. Tatínek, teta, Trude a Lea se vezli na saních v Kyjově na dráhu. Strýc Karel a Maří táhli saně a já tlačila. Byli jsme rádi, že jsme se dostali na dráhu, tolik napadlo sněhu. Sháněli jsme zavazadla, ale bylo poměrně málo šumu, myslela jsem, že budou všichni jako bez hlavy. Ve vlaku nebylo místa na sezení. Tatínek při nastupování spadl a zdvihla ho paní doktorová Schöntalová, která velice plakala (je árijka).
Když se vlak rozjížděl, začala všechna kyjovská mládež zpívat české národní písně, za brblání Němců. Jeden četník, který stál u vlaku, byl velice pohnutý a přešel kolem vlaku, každému známému přál šťastný návrat. Za jednu a tři čtvrtě hodiny byli jsme v Uh. Brodě. Nemohla jsem unést svůj baťoh. Dali jsme ho tedy na nákladní auto, tatínek, Trude a Lea jeli také.
… Vzala jsem si 2 chlebníky a a 2 tašky a šla jsem. Když jsem došla do reálky, kde jsme byli kasernovaný, myslela jsem, že upadnu. Paní Vepřekovská mě zavedla k tetě. Ležíme na jedné matraci…
— (Z deníku Helgy Pollakové, popisuje odjezd Židů z Kyjova ke shromaždišti v Uherském Brodě), Brenner-Wonschicková, Hannelore: Děvčata z pokoje 28, Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Barrister & Principal, Praha, 2006, ISBN: 80-87029-03-8.