Odhalení pamětní desky na památku osiřelých dětí – zámek Jenerálka v Praze

Pamětní deska, zámek Jenerálka, Praha © Roman Kelbich

Dne 11. června 2012 byla na objektu zámku Jenerálka v Praze 6 slavnostně odhalena pamětní deska, která připomíná skutečnost, že zde bylo v letech 1942 až 1944 nacisty internováno 46 dětí osiřelých po represáliích v období tzv. heydrichiády. Iniciativy umístit na Jenerálku pamětní desku se chopila Městská část Praha 6 poté, co byla inspirována projektem Památníku Terezín „Za pomníčky“.  Památník Terezín rovněž dodal odborné podklady pro text pamětní desky, jakož i grafický motiv ze svých sbírek (hlava děvčátka z výšivky na kapesníku L. Valčíkové).  Při odhalování desky přednesli své projevy starostka MČ Praha 6 Ing. Marie Kousalíková, historik Památníku Terezín Mgr. Dalibor Krčmář a zástupkyně svatobořických „dětí“ Ing. Alena Staňková. Součástí programu byla rovněž prohlídka místností někdejšího internačního zařízení (objekt je v současné době sídlem Mezinárodního baptistického teologického semináře).

Kr

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku

Náhodný citát

Úterý 19. ledna 1943
Cesta byla mizerná. Vstávala jsem velice brzy, ale tak tak jsem byla hotová. Byla jsem tak navlečena, že jsem se nemohla pohnout. Tatínek, teta, Trude a Lea se vezli na saních v Kyjově na dráhu. Strýc Karel a Maří táhli saně a já tlačila. Byli jsme rádi, že jsme se dostali na dráhu, tolik napadlo sněhu. Sháněli jsme zavazadla, ale bylo poměrně málo šumu, myslela jsem, že budou všichni jako bez hlavy. Ve vlaku nebylo místa na sezení. Tatínek při nastupování spadl a zdvihla ho paní doktorová Schöntalová, která velice plakala (je árijka).
Když se vlak rozjížděl, začala všechna kyjovská mládež zpívat české národní písně, za brblání Němců. Jeden četník, který stál u vlaku, byl velice pohnutý a přešel kolem vlaku, každému známému přál šťastný návrat. Za jednu a tři čtvrtě hodiny byli jsme v Uh. Brodě. Nemohla jsem unést svůj baťoh. Dali jsme ho tedy na nákladní auto, tatínek, Trude a Lea jeli také.
… Vzala jsem si 2 chlebníky a a 2 tašky a šla jsem. Když jsem došla do reálky, kde jsme byli kasernovaný, myslela jsem, že upadnu. Paní Vepřekovská mě zavedla k tetě. Ležíme na jedné matraci…
— (Z deníku Helgy Pollakové, popisuje odjezd Židů z Kyjova ke shromaždišti v Uherském Brodě), Brenner-Wonschicková, Hannelore: Děvčata z pokoje 28, Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Barrister & Principal, Praha, 2006, ISBN: 80-87029-03-8.