Pracovní listy pro školní skupiny – k samostatné práci v expozici Muzea ghetta

Vzdělávací oddělení Památníku Terezín rozšiřuje své vzdělávací aktivity i za rámec seminářů, které samo pro studenty a žáky pořádá. Jeho cílem je přiblížit a zprostředkovat vhodnou formou historii bývalého terezínského ghetta a expozici Muzea ghetta i dětem a mládeži, kteří přicházejí do muzea a neúčastní se žádného semináře.

První krok byl učiněn vypracováním sady pracovních listů pro práci v expozici Muzea ghetta.     Sada je tvořena 11 pracovními listy pro studenty, brožurkou s výsledky pro pedagogický doprovod a plánkem expozice v 1. patře. Listy jsou rozděleny podle částí expozice a věnují se těmto tématům: Příprava genocidy, Vznik ghetta v Terezíně, Ghetto není konečným táborem, Zkrášlování a transporty, Život a strava, Zdravotnictví a umírání, Práce, Kultura a duchovní život, Nejmladší a nejstarší vězni v ghettu, Další osudy transportovaných, Rodinný tábor terezínských vězňů.

Jedna sada je tedy určena pro jednu školní skupinu, která se pro práci s ní rozdělí na menší skupinky; každá následně zjišťuje odpovědi na otázky ze svého listu v příslušné části expozice. Žáci a studenti mají za úkol hledat nejrůznější fakta, zamýšlet se nad souvislostmi, formulovat podle zadání vlastní úvahy o životě v bývalém ghettu.

Prezentaci výsledků je možno provést až ve škole – právě za pomoci již zmíněné brožury s výsledky. V listech je také velké množství ilustrací, které je možno použít při vlastní prezentaci a přiblížit i ostatním téma, která ta která skupina zpracovávala. Prezentace je možné udělat nejrůznějšími způsoby, jedním z nich může být např. i zpracování plakátů jednotlivými skupinami za použití ilustrací.

Se

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku

Náhodný citát

S příchodem nacistů se mé dětské mysli otevřely podivné obzory. Uvědomil jsem si, že nelze spontánně ctít starosty, radní, duchovní, soudce, učitele, různé přednosty, ale že si naši úctu musí zasloužit. Vždyť někteří z těch, které jsem míval v oblibě, zvedali pravici k poctě vůdce a později pilně vstupovali do komunistické strany. Začal jsem brzy lidi třídit. — Tom Luke, Kolektiv autorů: Pokoj 127, Domov mládeže Q708, Terezín, Gymnázium Plzeň a o.s. HUMR, 2007, s. 89.