Seminář „Osvětim – historie a symbolika“

Již počtvrté se skupina 36 českých pedagogů zúčastnila III. stupně seminářů pro pedagogy v Osvětimi, které pořádá Památník Terezín ve spolupráci s MŠMT ČR a Státním muzeem v Osvětimi.

Po slavnostním zahájení začal program přednáškou o místě KL Auschwitz v nacistickém programu masového vyvražďování. Pak následovala prohlídka bývalého tábora Auschwitz I. Odpoledne se učitelé ve dvou skupinách prostřídali na třech workshopech, v rámci kterých jim byly představeny materiály z archivu muzea, nahlédli do místních sbírek, pracovali s kresbami vězňů a prohlédli si výstavu věnovanou genocidě evropských Sinti a Romů. Večer byl zakončen zhlédnutím dokumentárních filmů o táboře.

Následujícího dne dopoledne program pokračoval prohlídkou bývalého tábora Auschwitz II-Birkenau a České národní expozice v Auschwitz I. V odpoledních blocích se učitelé zúčastnili opět dvou workshopů a přednášky na téma osudů matek a dětí v KL Auschwitz. Po večeři následovaly prezentace projektů přítomných učitelů. Seminář byl slavnostně ukončen poděkováním všem zúčastněným institucím, závěrečným zhodnocením a předáním certifikátů a publikací účastníkům.

Se

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku

Náhodný citát

Úterý 19. ledna 1943
Cesta byla mizerná. Vstávala jsem velice brzy, ale tak tak jsem byla hotová. Byla jsem tak navlečena, že jsem se nemohla pohnout. Tatínek, teta, Trude a Lea se vezli na saních v Kyjově na dráhu. Strýc Karel a Maří táhli saně a já tlačila. Byli jsme rádi, že jsme se dostali na dráhu, tolik napadlo sněhu. Sháněli jsme zavazadla, ale bylo poměrně málo šumu, myslela jsem, že budou všichni jako bez hlavy. Ve vlaku nebylo místa na sezení. Tatínek při nastupování spadl a zdvihla ho paní doktorová Schöntalová, která velice plakala (je árijka).
Když se vlak rozjížděl, začala všechna kyjovská mládež zpívat české národní písně, za brblání Němců. Jeden četník, který stál u vlaku, byl velice pohnutý a přešel kolem vlaku, každému známému přál šťastný návrat. Za jednu a tři čtvrtě hodiny byli jsme v Uh. Brodě. Nemohla jsem unést svůj baťoh. Dali jsme ho tedy na nákladní auto, tatínek, Trude a Lea jeli také.
… Vzala jsem si 2 chlebníky a a 2 tašky a šla jsem. Když jsem došla do reálky, kde jsme byli kasernovaný, myslela jsem, že upadnu. Paní Vepřekovská mě zavedla k tetě. Ležíme na jedné matraci…
— (Z deníku Helgy Pollakové, popisuje odjezd Židů z Kyjova ke shromaždišti v Uherském Brodě), Brenner-Wonschicková, Hannelore: Děvčata z pokoje 28, Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Barrister & Principal, Praha, 2006, ISBN: 80-87029-03-8.