Seminář pro české pedagogy v Izraeli

Již podeváté se uskutečnil nadstavbový seminář pro české pedagogy v Památníku Yad Vashem v Jeruzalémě, na jehož organizaci se spolupodílely MŠMT ČR, památník Yad Vashem a Památník Terezín.

Seminář, který proběhl ve dnech 27. 10. – 4. 11. 2013, sliboval bohatý program, plný přednášek, workshopů a prezentací lektorů nejen z památníku Yad Vashem, ale i z dalších institucí. V rámci jednotlivých bloků se hovořilo nejen o holokaustu, ale též o genocidě v 21. století, podstatě judaismu, antisemitismu v poválečné době na území Čech a Moravy, o Spravedlivých mezi národy atd. Převážná část programu byla věnována samotné didaktické praxi a zakomponování interdisciplinárního přístupu do výuky tohoto tématu (využití filmu, literatury, výtvarného umění). S pozitivním ohlasem se setkalo představení dokumentárního filmu Zapomenuté transporty do Estonska, který účastníkům přiblížil sám jeho autor Lukáš Přibyl.

Přestože seminář probíhal především v areálu Památníku Yad Vashem, část nabitého programu byla věnována prohlídkám Starého města, Izraelského muzea nebo výletu na pevnost Masadu a k Mrtvému moři.

Ha

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku

Náhodný citát

Úterý 19. ledna 1943
Cesta byla mizerná. Vstávala jsem velice brzy, ale tak tak jsem byla hotová. Byla jsem tak navlečena, že jsem se nemohla pohnout. Tatínek, teta, Trude a Lea se vezli na saních v Kyjově na dráhu. Strýc Karel a Maří táhli saně a já tlačila. Byli jsme rádi, že jsme se dostali na dráhu, tolik napadlo sněhu. Sháněli jsme zavazadla, ale bylo poměrně málo šumu, myslela jsem, že budou všichni jako bez hlavy. Ve vlaku nebylo místa na sezení. Tatínek při nastupování spadl a zdvihla ho paní doktorová Schöntalová, která velice plakala (je árijka).
Když se vlak rozjížděl, začala všechna kyjovská mládež zpívat české národní písně, za brblání Němců. Jeden četník, který stál u vlaku, byl velice pohnutý a přešel kolem vlaku, každému známému přál šťastný návrat. Za jednu a tři čtvrtě hodiny byli jsme v Uh. Brodě. Nemohla jsem unést svůj baťoh. Dali jsme ho tedy na nákladní auto, tatínek, Trude a Lea jeli také.
… Vzala jsem si 2 chlebníky a a 2 tašky a šla jsem. Když jsem došla do reálky, kde jsme byli kasernovaný, myslela jsem, že upadnu. Paní Vepřekovská mě zavedla k tetě. Ležíme na jedné matraci…
— (Z deníku Helgy Pollakové, popisuje odjezd Židů z Kyjova ke shromaždišti v Uherském Brodě), Brenner-Wonschicková, Hannelore: Děvčata z pokoje 28, Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Barrister & Principal, Praha, 2006, ISBN: 80-87029-03-8.