Seminář pro francouzské pedagogy ve spolupráci s památníkem Maison d´Izieu – srpen 2011

Helena a Ivan Klímovi se skupinou francouzských pedagogů na půdě v Magdeburských kasárnách

Helena a Ivan Klímovi se skupinou francouzských pedagogů na půdě v Magdeburských kasárnách

Již po druhé přijeli do Památníku Terezín francouzští učitelé, aby se zde seznámili s historií terezínských represivních zařízení z doby druhé světové války.

V Terezíně čekal na učitele bohatý program. Seminář byl zahájen prezentací o historii vývoje Památníku Terezín a informacemi o samotné vzdělávací činnosti Památníku Terezín. Na to navázal historik Petr Koura svojí přednáškou spojenou s filmovou projekcí  o situaci v druhé československé republice po obsazení Sudet. Poté si účastníci prohlédli bývalé ghetto. Další dny pak absolvovali přednášky a workshopy na téma náboženství v terezínském ghettu, dětí a mládeže v ghettu, diskutovali o problematice spojené s návštěvou delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v Terezíně v době války. Historik Thomas Hejda svoji terezínskou přednášku zaměřil na vnímání a místo terezínského Památníku jakožto místa paměti naší země.

Pozornost byla zaměřena též na seznámení se s historií bývalé policejní věznice gestapa v Malé pevnosti, a to prostřednictvím přednášky a prohlídky celého areálu Malé pevnosti.

Jednou z nejzajímavějších částí semináře bylo setkání se spisovatelem Ivanem Klímou a jeho manželkou, Helenou Klímovou, kteří na pozvání Francouzů do Terezína přijeli a poutavě vyprávěli o svém životě. Ivan Klíma byl sám jako malé dítě vězněn v terezínském ghettu a paní Helena přežila válku jako ukrývané dítě.

Seminář se odehrával nejen na půdě terezínského Památníku, učitelé též navštívili  Památník Lidice, pražské Židovské město a v doprovodu Thomase Hejdy absolvovali též cestu po místech, která jsou v Praze úzce spojena s komunistickým režimem.

skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku

Náhodný citát

Úterý 19. ledna 1943
Cesta byla mizerná. Vstávala jsem velice brzy, ale tak tak jsem byla hotová. Byla jsem tak navlečena, že jsem se nemohla pohnout. Tatínek, teta, Trude a Lea se vezli na saních v Kyjově na dráhu. Strýc Karel a Maří táhli saně a já tlačila. Byli jsme rádi, že jsme se dostali na dráhu, tolik napadlo sněhu. Sháněli jsme zavazadla, ale bylo poměrně málo šumu, myslela jsem, že budou všichni jako bez hlavy. Ve vlaku nebylo místa na sezení. Tatínek při nastupování spadl a zdvihla ho paní doktorová Schöntalová, která velice plakala (je árijka).
Když se vlak rozjížděl, začala všechna kyjovská mládež zpívat české národní písně, za brblání Němců. Jeden četník, který stál u vlaku, byl velice pohnutý a přešel kolem vlaku, každému známému přál šťastný návrat. Za jednu a tři čtvrtě hodiny byli jsme v Uh. Brodě. Nemohla jsem unést svůj baťoh. Dali jsme ho tedy na nákladní auto, tatínek, Trude a Lea jeli také.
… Vzala jsem si 2 chlebníky a a 2 tašky a šla jsem. Když jsem došla do reálky, kde jsme byli kasernovaný, myslela jsem, že upadnu. Paní Vepřekovská mě zavedla k tetě. Ležíme na jedné matraci…
— (Z deníku Helgy Pollakové, popisuje odjezd Židů z Kyjova ke shromaždišti v Uherském Brodě), Brenner-Wonschicková, Hannelore: Děvčata z pokoje 28, Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Barrister & Principal, Praha, 2006, ISBN: 80-87029-03-8.