Seminář pro polské učitele

Přednáška doc. Votjěcha Blodiga při semináři pro polské pedagogy. Foto: Památník Terezín

Přednáška doc. Votjěcha Blodiga při semináři pro polské pedagogy. Foto: Památník Terezín

V termínu 30. 5. – 1. 6. 2014 se uskutečnil vzdělávací seminář pro polské učitele s názvem Terezín – místo paměti. Necelá třicítka učitelů z různých koutů Polska absolvovala třídenní program zaměřený především na prohloubení znalostí o terezínském ghettu a policejní věznici gestapa v Malé pevnosti (přednášky, prohlídky, setkání s pamětnicí). Dalšími dílčími tématy přednášek a workshopů byl obraz bývalého ghetta v poválečné československé filmové tvorbě a také pochopení úlohy a vývoje Památníku Terezín od jeho vzniku až po současnost.

Seminář se mohl konat díky výborným partnerským vztahům Památníku Terezín se Státním muzeem Auschwitz-Birkenau a polským Institutem paměti národa a je součástí intenzivní vzdělávací spolupráce těchto institucí.

Kl

skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku

Náhodný citát

Úterý 19. ledna 1943
Cesta byla mizerná. Vstávala jsem velice brzy, ale tak tak jsem byla hotová. Byla jsem tak navlečena, že jsem se nemohla pohnout. Tatínek, teta, Trude a Lea se vezli na saních v Kyjově na dráhu. Strýc Karel a Maří táhli saně a já tlačila. Byli jsme rádi, že jsme se dostali na dráhu, tolik napadlo sněhu. Sháněli jsme zavazadla, ale bylo poměrně málo šumu, myslela jsem, že budou všichni jako bez hlavy. Ve vlaku nebylo místa na sezení. Tatínek při nastupování spadl a zdvihla ho paní doktorová Schöntalová, která velice plakala (je árijka).
Když se vlak rozjížděl, začala všechna kyjovská mládež zpívat české národní písně, za brblání Němců. Jeden četník, který stál u vlaku, byl velice pohnutý a přešel kolem vlaku, každému známému přál šťastný návrat. Za jednu a tři čtvrtě hodiny byli jsme v Uh. Brodě. Nemohla jsem unést svůj baťoh. Dali jsme ho tedy na nákladní auto, tatínek, Trude a Lea jeli také.
… Vzala jsem si 2 chlebníky a a 2 tašky a šla jsem. Když jsem došla do reálky, kde jsme byli kasernovaný, myslela jsem, že upadnu. Paní Vepřekovská mě zavedla k tetě. Ležíme na jedné matraci…
— (Z deníku Helgy Pollakové, popisuje odjezd Židů z Kyjova ke shromaždišti v Uherském Brodě), Brenner-Wonschicková, Hannelore: Děvčata z pokoje 28, Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Barrister & Principal, Praha, 2006, ISBN: 80-87029-03-8.