”Somewhere There is Still a Sun“

The Book „Somewhere There is Still a Sun“. Source: https://www.amazon.com/Somewhere-There-Still-Sun-Holocaust/dp/1442484861, 30. 6. 2016, 13:24.

A book called “Somewhere There is Still a Sun” with a subheading “A Memoir of the Holocaust” was published in the United States last year. Its author Michael Gruenbaum (*1930), who was born and grew up in Prague, was deported to the Terezín Ghetto together with his mother and sister in 1942. In his book he describes everyday life in the Terezín Ghetto, recollecting primarily his friendships with boys of approximately his age in the children’s home known as Nesharim, as well as the reversed face of the Terezín Ghetto, full of hardship and diseases.
The book, which is devoted predominantly to children, offers – besides a unique story – also many documents and photos. Since its publication the book has succeeded in winning a number of awards and attracted a great many fans who highly value the book.
It is highly likely that publishers in this country will seek to publish the book in a Czech translation so that Czech readers could also enjoying reading Michael Gruenbaum´s memoirs.

Ha

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Newsletter Archive

Projects of Czech schools

Videotheke

Videotéka

Newsletter

Editorial board: Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Contact Us: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Terezín Memorial on Facebook

Random Quote

Úterý 19. ledna 1943
Cesta byla mizerná. Vstávala jsem velice brzy, ale tak tak jsem byla hotová. Byla jsem tak navlečena, že jsem se nemohla pohnout. Tatínek, teta, Trude a Lea se vezli na saních v Kyjově na dráhu. Strýc Karel a Maří táhli saně a já tlačila. Byli jsme rádi, že jsme se dostali na dráhu, tolik napadlo sněhu. Sháněli jsme zavazadla, ale bylo poměrně málo šumu, myslela jsem, že budou všichni jako bez hlavy. Ve vlaku nebylo místa na sezení. Tatínek při nastupování spadl a zdvihla ho paní doktorová Schöntalová, která velice plakala (je árijka).
Když se vlak rozjížděl, začala všechna kyjovská mládež zpívat české národní písně, za brblání Němců. Jeden četník, který stál u vlaku, byl velice pohnutý a přešel kolem vlaku, každému známému přál šťastný návrat. Za jednu a tři čtvrtě hodiny byli jsme v Uh. Brodě. Nemohla jsem unést svůj baťoh. Dali jsme ho tedy na nákladní auto, tatínek, Trude a Lea jeli také.
… Vzala jsem si 2 chlebníky a a 2 tašky a šla jsem. Když jsem došla do reálky, kde jsme byli kasernovaný, myslela jsem, že upadnu. Paní Vepřekovská mě zavedla k tetě. Ležíme na jedné matraci…
— (Z deníku Helgy Pollakové, popisuje odjezd Židů z Kyjova ke shromaždišti v Uherském Brodě), Brenner-Wonschicková, Hannelore: Děvčata z pokoje 28, Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Barrister & Principal, Praha, 2006, ISBN: 80-87029-03-8.