Události

20. výročí vzniku vzdělávacího oddělení Památníku Terezín

V letošním roce si připomínáme 20 let činnosti vzdělávacího oddělení Památníku Terezín, pracoviště, které se specializuje zejména na bezprostřední práci se školní mládeží pořádáním vzdělávacích seminářů o roli Terezína v době druhé světové války. Zpočátku to nebyl úkol jednoduchý, neboť po politické změně v roce 1989 došlo k masivnímu poklesu zájmu o terezínskou problematiku ze strany nejmladších domácích návštěvníků Památníku. Ten je již ovšem naštěstí minulostí.

Semináře pro školní skupiny – prohlídka expozice s lektorem VO

Semináře pro školní skupiny – prohlídka expozice s lektorem VO

Program seminářů připravovaných pro české školy byl zpočátku koncipován pouze jako jednodenní. Nicméně určitou změnu v této věci přinesl rok 1997 zprovozněním ubytovny v terezínských Magdeburských kasárnách. V důsledku toho pak mohla být rozšířena nabídka vzdělávacího oddělení také o vícedenní semináře. O několik let později k těmto ubytovacím prostorám přibyly ještě další ve Fučíkově ulici. Náplň vícedenní i jednodenní výuky je tvořena přednáškami, workshopy, prohlídkami, filmovými projekcemi s komentářem, besedami s pamětníky apod. Oddělení v současné době využívá 6 učeben, jedna je navíc vybavena dvaceti počítačovými stanicemi. Semináře však nejsou určeny pouze české školní mládeži, ale i zahraniční, zejména z německy mluvících zemí. O tu se starají dobrovolní pracovníci z Německa a Rakouska, kteří jsou do Památníku Terezín vysíláni vždy na jeden rok německou organizací Aktion Sühnezeichen Friedensdienste – ASF a rakouskou institucí Gedenkdienst.

Ubytovací prostory pro seminaristy, Středisko setkávání v Magdeburských kasárnách v Terezíně.

Ubytovací prostory pro seminaristy, Středisko setkávání v Magdeburských kasárnách v Terezíně.

Semináře pro školy nejsou jedinou náplní práce vzdělávacího oddělení. Od poloviny 90. let jsou například každoročně vyhlašovány umělecké soutěže pro mládež, kde účastníci řeší témata spojená s nebezpečím antisemitismu, rasismu, totalitarismu apod. V letošním roce byl vyhlášen již XVIX. ročník literární  a XVII. ročník výtvarné soutěže (více bude ve Zpravodaji 3/2013). Z nejlepších prací každý rok sestavujeme putovní výstavy, kterou jsou instalovány na mnoha místech České republiky. Soutěže jsou financovány zejména z finančního daru bývalé vězeňkyně terezínského ghetta Hany Greenfieldové.

Památník Terezín se angažuje i na poli dalšího vzdělávání pedagogů. Počátky této práce byly velmi skromné. Ve spolupráci s Okresním školním úřadem v Litoměřicích byly nejdříve pořádány cykly přednášek o historii regionu s přihlédnutím k 2. světové válce, terezínským represivním zařízením a pobočce KT Flossenbürg v Litoměřicích. Na ty poté navázaly několikadenní semináře pořádané Památníkem Terezín ve spolupráci s německou organizací Aktion Sühnezeichen Friedensdienste – ASF, kterých se zúčastňovali čeští i němečtí učitelé a jež nakonec přerostly v pravidelné česko-braniborské semináře. V současné době se na jejich organizaci podílejí velkou měrou některé z partnerských organizací Památníku Terezín (Národní institut dalšího vzdělávání – NIDV, Regionale Arbeitsstellen für Ausländerfragen, Jugendarbeit und Schule Brandenburg – RAA Brandenburg). Mimo to pořádá Památník Terezín od roku 2000 pravidelný cyklus školení pro české učitele v úzkém sepětí s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ve spolupráci s mnoha českými i zahraničními organizacemi. Struktura těchto seminářů je v současnosti čtyřstupňová: 1. a 2. stupeň se konají v České republice (Památník Terezín, Židovské muzeum v Praze), 3. stupeň v některé evropské instituci podobného zaměření jako Památník Terezín (Památník Ravensbrück, Státní muzeum Auschwitz-Birkenau v Osvětimi) a 4. stupeň od roku 2005 probíhá v izraelském Yad Vashem v Jeruzalémě. Pořádání těchto seminářů je přímým důsledkem konference s názvem Fenomén holocaust, která probíhala v Praze a Terezíně pod záštitou prezidenta České republiky Václava Havla v roce 1999. Pedagogické semináře jsou od roku 2005 ovšem organizovány také pro učitele ze Slovenské republiky, od roku 2010 z Francie a příležitostně též z jiných zemí (například z Dánska).

Webové stránky k projektu „Za pomníčky“

Webové stránky k projektu „Za pomníčky“

Vedle výše uvedených pravidelně se opakujících vzdělávacích akcí jsou nárazově realizovány i další projekty, v jejichž rámci jsou zejména vytvářeny vzdělávací materiály určené českým pedagogům a jejich žákům. Jmenujme ty, které byly realizovány v posledních letech. V prvé řadě se jedná o publikaci „Ghetto Terezín, holokaust a dnešek“, jež je jedním z výstupů projektu, který probíhal v letech 2007-2009 v úzké spolupráci s USC Shoah Foundation Institute. Publikace je také v elektronické verzi dostupná na internetových stránkách výše uvedené instituce (více Zpravodaj 1/2010). Nejnovějším počinem oddělení je spuštění webu pro mládež a pedagogy „Školákem v protektorátu“ (Zpravodaj 1/2013), který obsahuje velké množství zajímavostí a faktů ze života školní mládeže v době protektorátu a též metodické materiály pro učitele. Součástí práce na této webové stránce bylo i vytvoření workshopů na dané téma, které jsou v nabídce pro školní skupiny. Jako poslední z projektů si jmenujme „Za pomníčky“ (Zpravodaj 1/2012).

Uplynulých 20 let bylo pro Památník Terezín naplněno bohatou vzdělávací činností. Zdůrazněme ovšem, že bez podpory mnoha partnerských institucí, orgánů státní správy i jednotlivců by výsledky jeho práce byly chudší. Vy všichni, kteří jste nás v uplynulém dvacetiletí podporovali, přijměte, prosím, bezmezné poděkování.

 Šp

Odhalení pamětní desky na památku osiřelých dětí – zámek Jenerálka v Praze

Pamětní deska, zámek Jenerálka, Praha © Roman Kelbich

Dne 11. června 2012 byla na objektu zámku Jenerálka v Praze 6 slavnostně odhalena pamětní deska, která připomíná skutečnost, že zde bylo v letech 1942 až 1944 nacisty internováno 46 dětí osiřelých po represáliích v období tzv. heydrichiády. Iniciativy umístit na Jenerálku pamětní desku se chopila Městská část Praha 6 poté, co byla inspirována projektem Památníku Terezín „Za pomníčky“.  Památník Terezín rovněž dodal odborné podklady pro text pamětní desky, jakož i grafický motiv ze svých sbírek (hlava děvčátka z výšivky na kapesníku L. Valčíkové).  Při odhalování desky přednesli své projevy starostka MČ Praha 6 Ing. Marie Kousalíková, historik Památníku Terezín Mgr. Dalibor Krčmář a zástupkyně svatobořických „dětí“ Ing. Alena Staňková. Součástí programu byla rovněž prohlídka místností někdejšího internačního zařízení (objekt je v současné době sídlem Mezinárodního baptistického teologického semináře).

Kr

Vyhlášení výsledků literární a výtvarné soutěže Památníku Terezín

3. kategorie, 1. místo: Kateřina Vojáčková, bez názvu

3. kategorie, 1. místo: Kateřina Vojáčková, bez názvu

XVIII. ročník literární a XVI. ročník výtvarné soutěže si vzal za cíl upozornění na 65. výročí vzniku Památníku Terezín. Proto jsme zvolili pro ně společné téma Paměť, vzpomínání, připomínání. Do obou soutěží bylo zasláno 599 prací (samostatných i kolektivních) ze 120 škol z celé České republiky. Slavnostní předávání cen proběhlo 7. června 2012 v kinosále Muzea ghetta. Ve foyeru Muzea ghetta byla v létě nainstalována výstava vítězných prací z výtvarné soutěže.

Výsledkové listiny najdete na webových stránkách Památníku Terezín v části Vzdělávání.

St

 [nggallery id=6]

Rozšíření expozic Památníku Terezín – replika mansardy v Dlouhé ulici

Interiér mansardy, APT 6563

Interiér mansardy, APT 6563

Památník Terezín již před několika lety zpřístupnil v Terezíně v Dlouhé ulici č. 17 modlitebnu z doby ghetta. V mansardě nad modlitebnou byly objeveny pozůstatky jednoho z tzv. kumbálků. Kumbálky byly jedním z typů nouzového ubytování vězňů terezínského ghetta. Vznikaly na půdách obytných či hospodářských objektů v Terezíně. Jednalo se o rozměrově velmi malé prostory, žilo zde vždy jen několik vězňů. Kumbálek však svým obyvatelům zajišťoval trochu soukromí, na rozdíl od hromadných ubikací (viz replika ubikace v Magdeburských kasárnách). Prostory nalezené nad modlitebnou byly zrekonstruovány do přibližně té podoby, jakou měly v době ghetta a nyní jsou součástí expozic Památníku Terezín.

Vchod do mansardy, APT 6489

Vchod do mansardy, APT 6489

Více informací ZDE

Konference k 70. výročí zřízení Policejní věznice gestapa v Malé pevnosti

Mirka Langhamerová z Památníku Terezín na konferenci představila novou databázi bývalých vězňů

Mirka Langhamerová z Památníku Terezín na konferenci představila novou databázi bývalých vězňů


V červnu roku 2010 jsme si připomněli 70. výročí zřízení Policejní věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín, která se stala jedním z neblahých symbolů okupace českých zemí nacistickým Německem. Historické oddělení Památníku Terezín při této příležitosti pořádalo vědecký seminář na téma  „Malá pevnost Terezín a nacistická perzekuce v českých zemích“, který se uskutečnil ve dnech 24. a 25. června 2010 v Magdeburských kasárnách v Terezíně. Byl věnován historii policejní věznice s přihlédnutím k širším souvislostem represe v letech 1939–1945. Kromě zástupců hostitelské instituce přednesli svoje badatelské výsledky rovněž historici z vědeckých (ÚSTR, VHÚ) a  vědecko-pedagogických pracovišť (UJEP, Uni Düsseldorf), jakož i odborníci z archivních institucí (SOA Litoměřice, ABS). Příspěvky budou publikovány ve sborníku Terezínské listy 38/2010.

Kr

Jom ha-šoa v Terezíně

V dubnu, vždy ve dnech, kdy si svět připomíná začátek povstání ve varšavském ghettu (19. dubna 1943), probíhá Den vzpomínek na oběti holokaustu – Jom ha–šoa. Tato vzpomínka je pietně ctěna i v Památníku Terezín. Každým rokem jsou čtena jména osob zemřelých přímo v terezínském ghettu během 2. světové války. Vždy 100 jmen.

Tento rok se Den vzpomínek uskutečnil 12. dubna v prostorách dvora u židovské modlitebny z doby ghetta v Dlouhé ulici č. 17. Slavnostního aktu se zúčastnili zástupci Velvyslanectví Státu Izrael v ČR, zástupci ŽO Praha, Teplice a Ústí n. L., pamětníci a mnoho dalších hostů. Jména stovky obětí holokaustu ze dvou transportů z Prahy a Třebíče četly dvě ženy, které Terezín a holokaust přežily – Dagmar Lieblová a Eva Merová. Poté následovala modlitba přednesená vrchním zemským a pražským rabínem Karolem Efraimem Sidonem.

Chl

Jom ha-šoa – prostor před modlitebnou v Dlouhé ulici, v Terezíně

Jom ha-šoa – prostor před modlitebnou v Dlouhé ulici, v Terezíně

Paní Dana Lieblová a Eva Merová při čtení jmen, Jom ha-šoa

Paní Dana Lieblová a Eva Merová při čtení jmen, Jom ha-šoa

Pietní shromáždění u příležitosti 65. výročí transportu ze 16. října 1944 a vernisáž výstavy Alfreda Kantora

Při příležitosti výročí transportu ze 16. 10. 1944 se na půdě bývalých Magdeburských kasáren uskutečnilo dne 16. 10. 2009 pietní shromáždění, v rámci kterého si zúčastnění připomněli 65. výročí podzimních likvidačních transportů. V době od 28. 9. 1944 do 28. 10. 1944 odvezlo 11 transportů do Osvětimi-Birkenau 18 402 terezínských vězňů. Z nich přežilo jen 1 574 osob.

Výstava kreseb A. Kantora v půdním divadle bývalých Magdeburských kasáren
Výstava kreseb A. Kantora v půdním divadle bývalých Magdeburských kasáren

 

Transport ze 16. 10. 1944 byl již osmý v pořadí, označený Er. Z hlediska historie ghetta byl tento transport velkým zásahem do kulturního života, jenž byl pro vězně velmi důležitý. Divadlo, hudba a další umění v Terezíně dodávalo optimismus, víru v přežití v těžkém, deprimujícím každodenním životě v ghettu. Kultura byla pro její protagonisty i posluchače a diváky únikem z kruté přítomnosti, z ovzduší strachu před transporty. Odjezd tohoto transportu však znamenal přetrhání mnoha kulturních nitek, neboť tehdy byla do Osvětimi-Birkenau zavlečena největší skupina umělců z ghetta – mezi nimi byl i Hans Krása, Pavel Haas, Viktor Ullmann, Karel Ančerl, František Petr Kien a další.

Pietnímu shromáždění byla přítomna také paní Helga Weissová-Hošková, která sama prošla se svými rodiči terezínským ghettem a její rodina byla podzimními transport v roce 1944 deportována do Osvětimi. Skladbami terezínských umělců doprovodili toto pietní shromáždění doc. Jiří Hošek na violoncello a prof. Božena Kronychová na klavír.

Jako připomínka života v terezínském ghettu, v Osvětimi a ve Schwarzheide byla při této příležitosti také otevřena výstava kreseb Alfreda Kantora. A. Kantor byl umělec, před válkou studoval v Praze reklamní školu a maloval. Počátkem prosince 1941, ve svých 18 letech, byl deportován do Terezína, pak přišla Osvětim a v létě 1944 Schwarzheide. Každodenní realitu ghetta a táborů zachytil na stovkách kreseb. Sám po válce napsal: „Začal jsem cítit potřebu zaznamenávat bizarní scény… Nechtěl jsem ani tak malovat vlastní zážitky, jako spíš zachytit neuvěřitelné místo, abych jeho části mohl ukázat světu,.. Kreslení vycházelo z pudu sebezáchovy. Když jsem přijal úlohu pozorovatele, mohl jsem se aspoň na pár okamžiků odpoutat od toho, co se dělo v Osvětimi, a zachovat si zbytky zdravého rozumu.“ Výstava je umístěna v půdním divadle bývalých Magdeburských kasáren.

Kresby A. Kantora byly vydány též knižně s anotacemi autora. Kniha je k dostání v prodejnách Památníku Terezín.

Se

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku