Události

Odhalení pamětní desky na památku osiřelých dětí – zámek Jenerálka v Praze

Pamětní deska, zámek Jenerálka, Praha © Roman Kelbich

Dne 11. června 2012 byla na objektu zámku Jenerálka v Praze 6 slavnostně odhalena pamětní deska, která připomíná skutečnost, že zde bylo v letech 1942 až 1944 nacisty internováno 46 dětí osiřelých po represáliích v období tzv. heydrichiády. Iniciativy umístit na Jenerálku pamětní desku se chopila Městská část Praha 6 poté, co byla inspirována projektem Památníku Terezín „Za pomníčky“.  Památník Terezín rovněž dodal odborné podklady pro text pamětní desky, jakož i grafický motiv ze svých sbírek (hlava děvčátka z výšivky na kapesníku L. Valčíkové).  Při odhalování desky přednesli své projevy starostka MČ Praha 6 Ing. Marie Kousalíková, historik Památníku Terezín Mgr. Dalibor Krčmář a zástupkyně svatobořických „dětí“ Ing. Alena Staňková. Součástí programu byla rovněž prohlídka místností někdejšího internačního zařízení (objekt je v současné době sídlem Mezinárodního baptistického teologického semináře).

Kr

Vyhlášení výsledků literární a výtvarné soutěže Památníku Terezín

3. kategorie, 1. místo: Kateřina Vojáčková, bez názvu

3. kategorie, 1. místo: Kateřina Vojáčková, bez názvu

XVIII. ročník literární a XVI. ročník výtvarné soutěže si vzal za cíl upozornění na 65. výročí vzniku Památníku Terezín. Proto jsme zvolili pro ně společné téma Paměť, vzpomínání, připomínání. Do obou soutěží bylo zasláno 599 prací (samostatných i kolektivních) ze 120 škol z celé České republiky. Slavnostní předávání cen proběhlo 7. června 2012 v kinosále Muzea ghetta. Ve foyeru Muzea ghetta byla v létě nainstalována výstava vítězných prací z výtvarné soutěže.

Výsledkové listiny najdete na webových stránkách Památníku Terezín v části Vzdělávání.

St

 [nggallery id=6]

Rozšíření expozic Památníku Terezín – replika mansardy v Dlouhé ulici

Interiér mansardy, APT 6563

Interiér mansardy, APT 6563

Památník Terezín již před několika lety zpřístupnil v Terezíně v Dlouhé ulici č. 17 modlitebnu z doby ghetta. V mansardě nad modlitebnou byly objeveny pozůstatky jednoho z tzv. kumbálků. Kumbálky byly jedním z typů nouzového ubytování vězňů terezínského ghetta. Vznikaly na půdách obytných či hospodářských objektů v Terezíně. Jednalo se o rozměrově velmi malé prostory, žilo zde vždy jen několik vězňů. Kumbálek však svým obyvatelům zajišťoval trochu soukromí, na rozdíl od hromadných ubikací (viz replika ubikace v Magdeburských kasárnách). Prostory nalezené nad modlitebnou byly zrekonstruovány do přibližně té podoby, jakou měly v době ghetta a nyní jsou součástí expozic Památníku Terezín.

Vchod do mansardy, APT 6489

Vchod do mansardy, APT 6489

Více informací ZDE

Konference k 70. výročí zřízení Policejní věznice gestapa v Malé pevnosti

Mirka Langhamerová z Památníku Terezín na konferenci představila novou databázi bývalých vězňů

Mirka Langhamerová z Památníku Terezín na konferenci představila novou databázi bývalých vězňů


V červnu roku 2010 jsme si připomněli 70. výročí zřízení Policejní věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín, která se stala jedním z neblahých symbolů okupace českých zemí nacistickým Německem. Historické oddělení Památníku Terezín při této příležitosti pořádalo vědecký seminář na téma  „Malá pevnost Terezín a nacistická perzekuce v českých zemích“, který se uskutečnil ve dnech 24. a 25. června 2010 v Magdeburských kasárnách v Terezíně. Byl věnován historii policejní věznice s přihlédnutím k širším souvislostem represe v letech 1939–1945. Kromě zástupců hostitelské instituce přednesli svoje badatelské výsledky rovněž historici z vědeckých (ÚSTR, VHÚ) a  vědecko-pedagogických pracovišť (UJEP, Uni Düsseldorf), jakož i odborníci z archivních institucí (SOA Litoměřice, ABS). Příspěvky budou publikovány ve sborníku Terezínské listy 38/2010.

Kr

Jom ha-šoa v Terezíně

V dubnu, vždy ve dnech, kdy si svět připomíná začátek povstání ve varšavském ghettu (19. dubna 1943), probíhá Den vzpomínek na oběti holokaustu – Jom ha–šoa. Tato vzpomínka je pietně ctěna i v Památníku Terezín. Každým rokem jsou čtena jména osob zemřelých přímo v terezínském ghettu během 2. světové války. Vždy 100 jmen.

Tento rok se Den vzpomínek uskutečnil 12. dubna v prostorách dvora u židovské modlitebny z doby ghetta v Dlouhé ulici č. 17. Slavnostního aktu se zúčastnili zástupci Velvyslanectví Státu Izrael v ČR, zástupci ŽO Praha, Teplice a Ústí n. L., pamětníci a mnoho dalších hostů. Jména stovky obětí holokaustu ze dvou transportů z Prahy a Třebíče četly dvě ženy, které Terezín a holokaust přežily – Dagmar Lieblová a Eva Merová. Poté následovala modlitba přednesená vrchním zemským a pražským rabínem Karolem Efraimem Sidonem.

Chl

Jom ha-šoa – prostor před modlitebnou v Dlouhé ulici, v Terezíně

Jom ha-šoa – prostor před modlitebnou v Dlouhé ulici, v Terezíně

Paní Dana Lieblová a Eva Merová při čtení jmen, Jom ha-šoa

Paní Dana Lieblová a Eva Merová při čtení jmen, Jom ha-šoa

Pietní shromáždění u příležitosti 65. výročí transportu ze 16. října 1944 a vernisáž výstavy Alfreda Kantora

Při příležitosti výročí transportu ze 16. 10. 1944 se na půdě bývalých Magdeburských kasáren uskutečnilo dne 16. 10. 2009 pietní shromáždění, v rámci kterého si zúčastnění připomněli 65. výročí podzimních likvidačních transportů. V době od 28. 9. 1944 do 28. 10. 1944 odvezlo 11 transportů do Osvětimi-Birkenau 18 402 terezínských vězňů. Z nich přežilo jen 1 574 osob.

Výstava kreseb A. Kantora v půdním divadle bývalých Magdeburských kasáren
Výstava kreseb A. Kantora v půdním divadle bývalých Magdeburských kasáren

 

Transport ze 16. 10. 1944 byl již osmý v pořadí, označený Er. Z hlediska historie ghetta byl tento transport velkým zásahem do kulturního života, jenž byl pro vězně velmi důležitý. Divadlo, hudba a další umění v Terezíně dodávalo optimismus, víru v přežití v těžkém, deprimujícím každodenním životě v ghettu. Kultura byla pro její protagonisty i posluchače a diváky únikem z kruté přítomnosti, z ovzduší strachu před transporty. Odjezd tohoto transportu však znamenal přetrhání mnoha kulturních nitek, neboť tehdy byla do Osvětimi-Birkenau zavlečena největší skupina umělců z ghetta – mezi nimi byl i Hans Krása, Pavel Haas, Viktor Ullmann, Karel Ančerl, František Petr Kien a další.

Pietnímu shromáždění byla přítomna také paní Helga Weissová-Hošková, která sama prošla se svými rodiči terezínským ghettem a její rodina byla podzimními transport v roce 1944 deportována do Osvětimi. Skladbami terezínských umělců doprovodili toto pietní shromáždění doc. Jiří Hošek na violoncello a prof. Božena Kronychová na klavír.

Jako připomínka života v terezínském ghettu, v Osvětimi a ve Schwarzheide byla při této příležitosti také otevřena výstava kreseb Alfreda Kantora. A. Kantor byl umělec, před válkou studoval v Praze reklamní školu a maloval. Počátkem prosince 1941, ve svých 18 letech, byl deportován do Terezína, pak přišla Osvětim a v létě 1944 Schwarzheide. Každodenní realitu ghetta a táborů zachytil na stovkách kreseb. Sám po válce napsal: „Začal jsem cítit potřebu zaznamenávat bizarní scény… Nechtěl jsem ani tak malovat vlastní zážitky, jako spíš zachytit neuvěřitelné místo, abych jeho části mohl ukázat světu,.. Kreslení vycházelo z pudu sebezáchovy. Když jsem přijal úlohu pozorovatele, mohl jsem se aspoň na pár okamžiků odpoutat od toho, co se dělo v Osvětimi, a zachovat si zbytky zdravého rozumu.“ Výstava je umístěna v půdním divadle bývalých Magdeburských kasáren.

Kresby A. Kantora byly vydány též knižně s anotacemi autora. Kniha je k dostání v prodejnách Památníku Terezín.

Se

Ohlédnutí za vyhlášením výsledků soutěží PT

Pro 15. ročník literární soutěže a 13. výtvarné Památníku Terezín bylo zvoleno téma Já a válka pro připomenutí hrůz 2. světové války (70 let od jejího počátku si právě letos připomínáme).

Celkem se sešlo 950 prací. Literární porota (ve složení Jana Klímová, Ludmila Chládková a Pavel Straka) vybírala ze 148 prací žáků 2. stupně ZŠ a 129 studentů škol středních, výtvarná (Jan Špringl, Jana Pichňová a Ludmila Chládková za asistence Pavla Straky) pak ze 673 (v poměru 187 nejmladší věková, 418 prostřední a 68 nejstarší). V každé kategorii obou soutěží bylo oceněno osm nejlepších z nich. Udělena byla i jedna zvláštní cena (získala ji ZŠ praktická Karla Herforta z Prahy 1 ve 2. kategorii výtvarné soutěže) a čtyři ceny Erika Poláka (v mladší kategorii  literární soutěže to byla Marie Černá z Gymnázia Opatov, ve starší Lucie Židová ze Střední zdravotnické školy Prostějov a kolektiv třídy 1. a Gymnázia Jilemnice, v 2. kategorii výtvarné soutěže pak kolektiv ZŠ Chabařovice v souboru grafik suchou jehlou, jež ilustrují novelu Michaila Šolochova  Suďba čělověka, česky Osud člověka).

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěží se konalo 10. června 2009 v kině Muzea ghetta v Terezíně. Zúčastnili se jej ocenění a oficiální hosté – radní ústeckého kraje Jana Ryšánková, zástupkyně Terezínské iniciativy Michaela Vidláková, ředitel Památníku Terezín Jan Munk, Jiří Polák – syn historika Erika Poláka, po němž je pojmenována jedna z udělovaných cen, Ondřej Zavadil z MŠMT, zástupci ministerstva kultury, Památníku Lidice a terezínské radnice. V předsálí kina si mohli účastníci prohlédnout výstavu oceněných výtvarných děl. Během slavnostního odpoledne se představil i litoměřický dětský soubor zobcových fléten Bellus pod vedením Jindřišky Bohatové s adaptacemi středověkých tanečních melodií, lidových písní moravských i irských či Yesterday dvojice John Lennon/ Paul McCartney a Memory z muzikálu Cats Andrew Lloyd Webera.

St

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku