Události

Jom ha-šoa v Terezíně

V dubnu, vždy ve dnech, kdy si svět připomíná začátek povstání ve varšavském ghettu (19. dubna 1943), probíhá Den vzpomínek na oběti holokaustu – Jom ha–šoa. Tato vzpomínka je pietně ctěna i v Památníku Terezín. Každým rokem jsou čtena jména osob zemřelých přímo v terezínském ghettu během 2. světové války. Vždy 100 jmen.

Tento rok se Den vzpomínek uskutečnil 12. dubna v prostorách dvora u židovské modlitebny z doby ghetta v Dlouhé ulici č. 17. Slavnostního aktu se zúčastnili zástupci Velvyslanectví Státu Izrael v ČR, zástupci ŽO Praha, Teplice a Ústí n. L., pamětníci a mnoho dalších hostů. Jména stovky obětí holokaustu ze dvou transportů z Prahy a Třebíče četly dvě ženy, které Terezín a holokaust přežily – Dagmar Lieblová a Eva Merová. Poté následovala modlitba přednesená vrchním zemským a pražským rabínem Karolem Efraimem Sidonem.

Chl

Jom ha-šoa – prostor před modlitebnou v Dlouhé ulici, v Terezíně

Jom ha-šoa – prostor před modlitebnou v Dlouhé ulici, v Terezíně

Paní Dana Lieblová a Eva Merová při čtení jmen, Jom ha-šoa

Paní Dana Lieblová a Eva Merová při čtení jmen, Jom ha-šoa

Pietní shromáždění u příležitosti 65. výročí transportu ze 16. října 1944 a vernisáž výstavy Alfreda Kantora

Při příležitosti výročí transportu ze 16. 10. 1944 se na půdě bývalých Magdeburských kasáren uskutečnilo dne 16. 10. 2009 pietní shromáždění, v rámci kterého si zúčastnění připomněli 65. výročí podzimních likvidačních transportů. V době od 28. 9. 1944 do 28. 10. 1944 odvezlo 11 transportů do Osvětimi-Birkenau 18 402 terezínských vězňů. Z nich přežilo jen 1 574 osob.

Výstava kreseb A. Kantora v půdním divadle bývalých Magdeburských kasáren
Výstava kreseb A. Kantora v půdním divadle bývalých Magdeburských kasáren

 

Transport ze 16. 10. 1944 byl již osmý v pořadí, označený Er. Z hlediska historie ghetta byl tento transport velkým zásahem do kulturního života, jenž byl pro vězně velmi důležitý. Divadlo, hudba a další umění v Terezíně dodávalo optimismus, víru v přežití v těžkém, deprimujícím každodenním životě v ghettu. Kultura byla pro její protagonisty i posluchače a diváky únikem z kruté přítomnosti, z ovzduší strachu před transporty. Odjezd tohoto transportu však znamenal přetrhání mnoha kulturních nitek, neboť tehdy byla do Osvětimi-Birkenau zavlečena největší skupina umělců z ghetta – mezi nimi byl i Hans Krása, Pavel Haas, Viktor Ullmann, Karel Ančerl, František Petr Kien a další.

Pietnímu shromáždění byla přítomna také paní Helga Weissová-Hošková, která sama prošla se svými rodiči terezínským ghettem a její rodina byla podzimními transport v roce 1944 deportována do Osvětimi. Skladbami terezínských umělců doprovodili toto pietní shromáždění doc. Jiří Hošek na violoncello a prof. Božena Kronychová na klavír.

Jako připomínka života v terezínském ghettu, v Osvětimi a ve Schwarzheide byla při této příležitosti také otevřena výstava kreseb Alfreda Kantora. A. Kantor byl umělec, před válkou studoval v Praze reklamní školu a maloval. Počátkem prosince 1941, ve svých 18 letech, byl deportován do Terezína, pak přišla Osvětim a v létě 1944 Schwarzheide. Každodenní realitu ghetta a táborů zachytil na stovkách kreseb. Sám po válce napsal: „Začal jsem cítit potřebu zaznamenávat bizarní scény… Nechtěl jsem ani tak malovat vlastní zážitky, jako spíš zachytit neuvěřitelné místo, abych jeho části mohl ukázat světu,.. Kreslení vycházelo z pudu sebezáchovy. Když jsem přijal úlohu pozorovatele, mohl jsem se aspoň na pár okamžiků odpoutat od toho, co se dělo v Osvětimi, a zachovat si zbytky zdravého rozumu.“ Výstava je umístěna v půdním divadle bývalých Magdeburských kasáren.

Kresby A. Kantora byly vydány též knižně s anotacemi autora. Kniha je k dostání v prodejnách Památníku Terezín.

Se

Ohlédnutí za vyhlášením výsledků soutěží PT

Pro 15. ročník literární soutěže a 13. výtvarné Památníku Terezín bylo zvoleno téma Já a válka pro připomenutí hrůz 2. světové války (70 let od jejího počátku si právě letos připomínáme).

Celkem se sešlo 950 prací. Literární porota (ve složení Jana Klímová, Ludmila Chládková a Pavel Straka) vybírala ze 148 prací žáků 2. stupně ZŠ a 129 studentů škol středních, výtvarná (Jan Špringl, Jana Pichňová a Ludmila Chládková za asistence Pavla Straky) pak ze 673 (v poměru 187 nejmladší věková, 418 prostřední a 68 nejstarší). V každé kategorii obou soutěží bylo oceněno osm nejlepších z nich. Udělena byla i jedna zvláštní cena (získala ji ZŠ praktická Karla Herforta z Prahy 1 ve 2. kategorii výtvarné soutěže) a čtyři ceny Erika Poláka (v mladší kategorii  literární soutěže to byla Marie Černá z Gymnázia Opatov, ve starší Lucie Židová ze Střední zdravotnické školy Prostějov a kolektiv třídy 1. a Gymnázia Jilemnice, v 2. kategorii výtvarné soutěže pak kolektiv ZŠ Chabařovice v souboru grafik suchou jehlou, jež ilustrují novelu Michaila Šolochova  Suďba čělověka, česky Osud člověka).

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěží se konalo 10. června 2009 v kině Muzea ghetta v Terezíně. Zúčastnili se jej ocenění a oficiální hosté – radní ústeckého kraje Jana Ryšánková, zástupkyně Terezínské iniciativy Michaela Vidláková, ředitel Památníku Terezín Jan Munk, Jiří Polák – syn historika Erika Poláka, po němž je pojmenována jedna z udělovaných cen, Ondřej Zavadil z MŠMT, zástupci ministerstva kultury, Památníku Lidice a terezínské radnice. V předsálí kina si mohli účastníci prohlédnout výstavu oceněných výtvarných děl. Během slavnostního odpoledne se představil i litoměřický dětský soubor zobcových fléten Bellus pod vedením Jindřišky Bohatové s adaptacemi středověkých tanečních melodií, lidových písní moravských i irských či Yesterday dvojice John Lennon/ Paul McCartney a Memory z muzikálu Cats Andrew Lloyd Webera.

St

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku