Vyhlášení výsledků soutěží Vzdělávacího oddělení Památníku Terezín

Tématem 16. ročníku literární a 14. výtvarné soutěže PT se stala otázka „Jak můžeme žít dál?“, snažící se přinutit mladé literáty a výtvarníky k uměleckému zpracování pocitů a myšlenek lidí, kteří se vrátili z koncentračních táborů. První osobu plurálu jsme zvolili proto, abychom zachovali sounáležitost mladých autorů i české společností jako takové s osobami, které přežily nacistická utrpení.

Celkem se sešlo 740 prací v obou soutěžích. Literární porota  vybírala ze 188 prací, výtvarná pak ze 552. V každé kategorii bylo oceněno osm nejlepších prací, kromě toho byly uděleny zvláštní ceny a Ceny Erika Poláka (celkem šest, po jedné v každé kategorii). Mezi zaslanými pracemi porotu silně  překvapily i tři výtvarně nápadité komiksy. Tereza Frindová a Marta Staňková ze Střední oděvní školy v Praze zpracovali biblická přikázání (Nezabiješ, Nevezmeš Boží jméno nadarmo),  Alžběta Moravcová z Gymnázia a SOŠ pedagogické v Čáslavi  pak na 27 listech formátu A3 pak návrat přeživšího do Kutné Hory pod názvem Návrat .

Slavnostní vyhlášení výsledků probíhalo 4. června 2010 v kinosále Muzea ghetta v Terezíně od 13 hodin. Zúčastnila se jej většina oceněných a oficiální hosté: radní ústeckého kraje pro kulturu Jana Ryšánková, předsedkyně Terezínské iniciativy Dagmar Lieblová, ředitel Památníku Terezín Jan Munk (všichni jmenovaní promluvili k zúčastněným), syn historika terezínského ghetta E. Poláka Jiří Polák, zástupci ministerstva kultury, Památníku Lidice a terezínské radnice. V sále kina si přítomní mohli prohlédnout oceněné práce. Program umocnilo vystoupení kytaristy a zpěváka Slávka Klecandra (z evangelicky zaměřené folkrockové kapely Oboroh), který posluchačům zahrál čtveřici bluesově zhudebněných biblických Žalmů, jejichž obsah doplnil téma letošních soutěží podobnou poetikou zpívaných veršů (např. Bože, proč jsi mě opustil).

Výsledkové listiny obou soutěží můžete najít na webových stránkách Památníku Terezín.

St

[nggallery id=2]

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku

Náhodný citát

Úterý 19. ledna 1943
Cesta byla mizerná. Vstávala jsem velice brzy, ale tak tak jsem byla hotová. Byla jsem tak navlečena, že jsem se nemohla pohnout. Tatínek, teta, Trude a Lea se vezli na saních v Kyjově na dráhu. Strýc Karel a Maří táhli saně a já tlačila. Byli jsme rádi, že jsme se dostali na dráhu, tolik napadlo sněhu. Sháněli jsme zavazadla, ale bylo poměrně málo šumu, myslela jsem, že budou všichni jako bez hlavy. Ve vlaku nebylo místa na sezení. Tatínek při nastupování spadl a zdvihla ho paní doktorová Schöntalová, která velice plakala (je árijka).
Když se vlak rozjížděl, začala všechna kyjovská mládež zpívat české národní písně, za brblání Němců. Jeden četník, který stál u vlaku, byl velice pohnutý a přešel kolem vlaku, každému známému přál šťastný návrat. Za jednu a tři čtvrtě hodiny byli jsme v Uh. Brodě. Nemohla jsem unést svůj baťoh. Dali jsme ho tedy na nákladní auto, tatínek, Trude a Lea jeli také.
… Vzala jsem si 2 chlebníky a a 2 tašky a šla jsem. Když jsem došla do reálky, kde jsme byli kasernovaný, myslela jsem, že upadnu. Paní Vepřekovská mě zavedla k tetě. Ležíme na jedné matraci…
— (Z deníku Helgy Pollakové, popisuje odjezd Židů z Kyjova ke shromaždišti v Uherském Brodě), Brenner-Wonschicková, Hannelore: Děvčata z pokoje 28, Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Barrister & Principal, Praha, 2006, ISBN: 80-87029-03-8.