Ztracené písně na půdě Magdeburských kasáren

Obálka CD Ztracené písně, 2016, autoři: studenti Střední školy obchodu a služeb Teplice.

V rámci projektu Humanita, který vznikl na Střední škole obchodu a služeb v Teplicích, bylo v lednu 2016 v prostorách Magdeburských kasáren nahráno CD Ztracené písně kvarteta Květovaný kůň. To si zvolilo svůj název podle ústřední písně společného cyklu bývalých vězňů terezínského ghetta skladatele Karla Reinera (1910 – 1979) a spisovatele Norberta Frýda (1913 – 1976), které vytvořili ještě před svou deportací do Terezína pro děti ze židovských sirotčinců.

Album představuje šest vybraných písní z cyklu v úpravě, na níž se podílela zpěvačka a flétnistka Zuzana Hanzlová, hráč na harmonium Jaroslav Svoboda, klarinetista Michal Hrubý a kontrabasista Petr Tichý.

Z nahrávání CD Ztracené písně, 2016, zleva Jaroslav Svoboda, Petr Tichý, Zuzana Hanzlová, Michal Hrubý, 2016, foto: Tomáš Vejmelka.

Z nahrávání CD Ztracené písně, 2016, zleva Jaroslav Svoboda, Petr Tichý, Zuzana Hanzlová, Michal Hrubý, 2016, foto: Tomáš Vejmelka.

Kromě toho nahrávka představuje i zpracování šesti zachovalých nápěvů ze Staročeské hry Esther (realizaci svého pojetí kostýmů Františka Zelenky k terezínské inscenaci představili studenti teplické školy na půdě Magdeburských kasáren v rámci projektu Humanita již v červnu 2015), původně připravované E. F. Burianem pro jeho divadlo Déčko (s nímž Frýd a Reiner spolupracovali). Hudbu pro terezínské představení Esther režijně vedené Norbertem Frýdem opět složil Karel Reiner. CD představuje i jednu předválečnou Reinerovu píseň z cyklu Tři písně milostné, a to Starodávná milá.

Dcera Norberta Frýda Žanda pro obal alba, které vyšlo v červnu 2016, napsala i vzpomínkový text na svého tatínka, v němž líčí i osobní peripetie s názvem Květovaný kůň a aktuálnost více než sedmdesát let starých písniček v současném světě.

St

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku

Náhodný citát

Úterý 19. ledna 1943
Cesta byla mizerná. Vstávala jsem velice brzy, ale tak tak jsem byla hotová. Byla jsem tak navlečena, že jsem se nemohla pohnout. Tatínek, teta, Trude a Lea se vezli na saních v Kyjově na dráhu. Strýc Karel a Maří táhli saně a já tlačila. Byli jsme rádi, že jsme se dostali na dráhu, tolik napadlo sněhu. Sháněli jsme zavazadla, ale bylo poměrně málo šumu, myslela jsem, že budou všichni jako bez hlavy. Ve vlaku nebylo místa na sezení. Tatínek při nastupování spadl a zdvihla ho paní doktorová Schöntalová, která velice plakala (je árijka).
Když se vlak rozjížděl, začala všechna kyjovská mládež zpívat české národní písně, za brblání Němců. Jeden četník, který stál u vlaku, byl velice pohnutý a přešel kolem vlaku, každému známému přál šťastný návrat. Za jednu a tři čtvrtě hodiny byli jsme v Uh. Brodě. Nemohla jsem unést svůj baťoh. Dali jsme ho tedy na nákladní auto, tatínek, Trude a Lea jeli také.
… Vzala jsem si 2 chlebníky a a 2 tašky a šla jsem. Když jsem došla do reálky, kde jsme byli kasernovaný, myslela jsem, že upadnu. Paní Vepřekovská mě zavedla k tetě. Ležíme na jedné matraci…
— (Z deníku Helgy Pollakové, popisuje odjezd Židů z Kyjova ke shromaždišti v Uherském Brodě), Brenner-Wonschicková, Hannelore: Děvčata z pokoje 28, Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Barrister & Principal, Praha, 2006, ISBN: 80-87029-03-8.