Seminář pro britské a dánské pracovníky ve vzdělávání

Britsko-dánský seminář, půda Magdeburských kasáren

Britsko-dánský seminář, půda Magdeburských kasáren

V Památníku Terezín se opět konal seminář pro vzdělavatele z Dánska, tentokrát obohacený o přítomnost jejich britských kolegů. Setkání proběhlo od 13. do 16. února 2015 za aktivní účasti zástupců pořádajících organizací: Jad Vašem (Izrael), Holocaust Educational Trust (HET) (Velká Británie),  Danish Institute for International Studies (Dánsko) a Památníku Terezín.

Dvacet osm učitelů, lektorů a lidí jinak aktivních ve vzdělávání se na tři dny ponořilo do tématu terezínského ghetta prostřednictvím přednášek, prohlídek, workshopů, filmů apod. Přirozenými vrcholy semináře bylo setkání s pamětnicemi ghetta, Dagmar Lieblovou a Doris Grozdanovičovou, a také představení dětské opery Brundibár předvedené Dismanovým rozhlasovým dětským souborem.

Bezprostřední hodnocení semináře účastníky i organizátory semináře bylo velmi pozitivní a byla vyjádřena chuť i vůle uspořádat další ročník. Můžeme se tedy snad těšit na brzké setkání!

Kl

skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku

Náhodný citát

Úterý 19. ledna 1943
Cesta byla mizerná. Vstávala jsem velice brzy, ale tak tak jsem byla hotová. Byla jsem tak navlečena, že jsem se nemohla pohnout. Tatínek, teta, Trude a Lea se vezli na saních v Kyjově na dráhu. Strýc Karel a Maří táhli saně a já tlačila. Byli jsme rádi, že jsme se dostali na dráhu, tolik napadlo sněhu. Sháněli jsme zavazadla, ale bylo poměrně málo šumu, myslela jsem, že budou všichni jako bez hlavy. Ve vlaku nebylo místa na sezení. Tatínek při nastupování spadl a zdvihla ho paní doktorová Schöntalová, která velice plakala (je árijka).
Když se vlak rozjížděl, začala všechna kyjovská mládež zpívat české národní písně, za brblání Němců. Jeden četník, který stál u vlaku, byl velice pohnutý a přešel kolem vlaku, každému známému přál šťastný návrat. Za jednu a tři čtvrtě hodiny byli jsme v Uh. Brodě. Nemohla jsem unést svůj baťoh. Dali jsme ho tedy na nákladní auto, tatínek, Trude a Lea jeli také.
… Vzala jsem si 2 chlebníky a a 2 tašky a šla jsem. Když jsem došla do reálky, kde jsme byli kasernovaný, myslela jsem, že upadnu. Paní Vepřekovská mě zavedla k tetě. Ležíme na jedné matraci…
— (Z deníku Helgy Pollakové, popisuje odjezd Židů z Kyjova ke shromaždišti v Uherském Brodě), Brenner-Wonschicková, Hannelore: Děvčata z pokoje 28, Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Barrister & Principal, Praha, 2006, ISBN: 80-87029-03-8.