Akce PT

„Sofiina volba po česku“ v Památníku Terezín

Plakátek k výstavě Sofiina volba po česku, autor: Miroslav Veselý

Plakátek k výstavě Sofiina volba po česku, autor: Miroslav Veselý

V prvním čtvrtletí roku 2015 hostil Památník Terezín výstavu Judity Matyášové „Sofiina volba po česku“. Výstava mapuje osudy 80 židovských dětí, které navštěvovaly v roce 1939 přípravné kurzy na život v Palestině, nakonec vycestovaly do Dánska a tím se osvobodily od pro židovské obyvatelstvo stále tíživější situace v Protektorátu Čechy a Morava. Toto „osvobození“ však bylo vykoupeno odloučením od rodin; při odjezdu do Dánska 14-16ti letí chlapci a dívky viděli své rodiče naposledy, neboť  ti byli později většinou deportováni do ghetta v Terezíně a následně zahynuli na Východě.

Juditě Matyášové se po 70 letech od těchto událostí podařilo rozkrýt zapomenutý válečný příběh a poskládat jej dohromady, napsala o tom knihu a vytvořila výstavu. Jednotlivé panely zachycují osudy mládeže, život v dánských pěstounských rodinách, dramatický útěk do Švédska v roce 1943 a poté i poválečný život, který tyto mladé lidi zanesl do různých koutů světa.

Vzdělávací oddělení Památníku Terezín využilo informační potenciál výstavy a vytvořilo workshop, který byl nabídnut v únoru a v březnu několika školním skupinám v rámci jejich vzdělávacích seminářů v Památníku Terezín. Prostřednictvím pracovních listů a dalších dílčích úkolů se mládež seznámila s příběhem jejich vrstevníků z doby před 70 lety. Události byly za pomoci lektorů zasazeny do širších souvislostí spojených s možnostmi a těžkostmi emigrace židovského obyvatelstva v době jeho pronásledování. „Osobní karty“ několika hrdinů našeho příběhu pak nastolily témata k zamyšlení, a to nad otázkami, které byly aktuální v době  nacistické okupace a jsou i dnes:  Kde je moje ´doma´?, Co je pro nás ´domov´?, Kdo je ´vlastenec´?, Jak složité je rozhodnout se odejít do emigrace?, Jaká jsou pozitiva a negativa takového odchodu do ciziny? Jaké je postavení imigranta? Do jaké míry by se měl přizpůsobit nové zemi?  apod. Součástí workshopu bylo i následné setkání školní skupiny přímo s autorkou výstavy Juditou Matyášovou, která svým poutavým vyprávěním přiblížila to, jakým způsobem příběh vypátrala a jak při hledání „stop“ po jednotlivých dětech postupovala.

V současné době pracuje vzdělávací oddělení na vývoji workshopu, jenž bude vycházet právě z tématu výstavy a který bude pravidelně nabízen školním skupinám od podzimu 2015 v rámci jejich vzdělávacích pobytů v Terezíně.

Se

Výstava „Pravda a lež. Filmování v ghettu Terezín 1942-1945“ v Památníku Terezín

Památník Terezín od září 2014 rozšířil své expozice, a to o stálou výstavu Pravda a lež. Filmování v ghettu Terezín 1942 – 1945, věnovanou nacistickým filmům vytvořeným v letech 1942 – 1945 v ghettu Terezín. Do Terezína byla výstava přemístěna z pražské Galerie Roberta Guttmanna Židovského muzea v Praze.

Výstava přináší bližší pohled na tři terezínské filmové projekty nacistů z let 1942 – 1945, které měly plnit dokumentační a propagandistickou roli. Zachyceny jsou zde též životní osudy tvůrců filmů – jak židovských vězňů, kteří dostali filmování příkazem, tak nacistů, kteří filmování řídili a přihlíželi mu.

Výstava vznikla pod taktovkou historičky Národního filmového archivu Evy Struskové a historičky pražského Židovského muzea Jany Šplíchalové, za odborné spolupráce historika Památníku Terezín Tomáše Fedoroviče. Za zveřejněnými informacemi stojí mnohaletý výzkum odborníků z Čech i ze zahraničí. Vystavené dokumenty a fotografie pocházejí z četných domácích a zahraničních institucí, fragmenty filmů promítané na výstavě jsou zapůjčeny ze sbírek Národního filmového archivu v Praze a izraelského památníku Yad Vashem.

Výstava je zpřístupněna v nově upravených výstavních prostorách na dvoře bývalých Magdeburských kasáren v Terezíně.

Se

Výstava „Pravda a lež“, Magdeburská kasárna, foto: Radim Nytl, PT

Z expozice „Pravda a lež“, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Česko-německé setkání mládeže v Terezíně (25. – 27. 4. 2014)

Poslední dubnový víkend proběhlo v prostorách Památníku Terezín 8. setkání české a německé mládeže, organizované Tandemem, jehož hlavní činností je koordinace výměn mládeže z obou uvedených zemí. Akce se zúčastnilo na 80 mladých lidí z Čech a Německa.

Program se nesl v duchu motta Společnou cestou ke vzpomínkám. Toto směřování se nejvíce naplnilo při setkání s očitými pamětníky terezínského ghetta a dalších táborů, paní Dagmar Lieblovou a panem Felixem Kolmerem. Oba pamětníci byli za své vyprávění odměněni bouřlivým potleskem. Zasloužili si ho nejen pro svoje srdečné vystupování, ale také jejich povzbudivá slova o zodpovědném přístupu jednotlivce k současnému celospolečenskému vývoji.

K dalším emotivním zážitkům setkání patřilo představení dětské opery Brundibár v podání Dismanova rozhlasového dětského souboru. Odbornou náplň programu zajistili lektoři mnoha tuzemských i zahraničních institucí; zastoupeno bylo např. Židovské muzeum v Praze, Památník Lidice, Institut Terezínské iniciativy, Historický ústav Akademie věd ČR, USC Shoah Foundation, Bavorský mládežnický odborový svaz, Collegium Bohemicum, Nadace Brücke/Most, Dům konference ve Wannsee, Památník Terezín, Centrum vizuální historie Malach, Paměť národa aj. Společným tématem jejich aktivit, ať už přednášek, workshopů či diskuzí, byly možnosti a využití památných míst pro dnešní mladou generaci. Intenzivní společný, ale i individuální návrat k minulosti završili účastníci pietním shromážděním na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně.

Šm


Foto: Filip Singer

Významné návštěvy v Památníku Terezín

V první polovině dubna zavítal do Terezína předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v doprovodu předsedy vlády ČR Bohuslava Sobotky. Oba politici položili věnce na Národním hřbitově u Malé pevnosti a v doprovodu náměstka ředitele Památníku Terezín Vojtěcha Blodiga si prohlédli objekty Památníku a též nedávno zrekonstruované prostory ve městě. V Muzeu ghetta pak proběhlo krátké pracovní jednání o vzniku Evropského centra vzdělávání o holokaustu.

Počátkem května společně navštívili Terezín německý prezident Joachim Gauck s životní partnerkou Danielou Schadt a jeho český protějšek Miloš Zeman s manželkou Ivanou. Delegace si v doprovodu bývalých terezínských vězňů Felixe Kolmera a Tomáše Kosty a náměstka ředitele PT Vojtěcha Blodiga prohlédla Malou pevnost a položila věnce na Národním hřbitově. Německý prezident s doprovodem poté pokračoval v prohlídce Terezína návštěvou Muzea ghetta.

dle tiskové zprávy PT

„Mám se v Terezíně velice dobře…?“

12. června 2014 proběhlo v Muzeu ghetta slavnostní vyhlášení výsledků 18. ročníku výtvarné a 20. ročníku literární soutěže Památníku Terezín pod společným názvem Mám se v Terezíně velice dobře…?“.  Téma bylo zvoleno vzhledem k 70. výročí nacistických propagandistických snah (natáčení filmu, návštěva Mezinárodního výboru Červeného kříže) spojených s terezínským ghettem.

Celkem se do soutěže přihlásilo 427 prací z 80 škol celé ČR, oceněno bylo 44. Výsledkové listiny a ukázky výtvarných prací najdete na webu Památníku Terezín.

Kromě dětí, studentů, jejich rodičů a dalších hostů se slavnostního odpoledne zúčastnil i Dětský sbor Brno pod vedením sbormistryně Valerie Maťašové. Za klavírního doprovodu Šárky Králové zazpíval skladby terezínských autorů, a to Tři hebrejské sbory Viktora Ullmanna a čtyři písně z pásma napsaného pro děti z pražských židovských sirotčinců v době před Terezínem Květovaný kůň skladatele Karla Reinera a textaře Norberta Frýda.

Během slavnostního ceremoniálu byla věnována vzpomínka zakladatelce a sponzorce terezínských soutěží, paní Haně Greenfieldové, která zemřela v lednu 2014.

St

Terezínská tryzna 2014

18. května 2014 se na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně konala tradiční Terezínská tryzna k uctění obětí nacistické perzekuce. Akci organizoval Ústřední výbor Českého svazu bojovníků za svobodu spolu s Památníkem Terezín a spolupořadateli: Ústeckým krajem, Městem Terezín, Federací Židovských obcí v ČR a Terezínskou iniciativou. Záštitu nad tryznou převzal ministr kultury ČR Daniel Herman.

Pietnímu aktu přihlížely ve vytrvalém dešti stovky lidí. Po kladení věnců a kytic zazněla hymna, křesťanská modlitba z úst probošta svatoštěpánské kapituly v Litoměřicích Jiřího Hladíka, židovskou modlitbu přednesl vrchní pražský a zemský rabín Karol Sidon, následoval projev předsedy vlády České republiky Bohuslava Sobotky. Program tryzny byl zakončen sborem z 3. dějství opery G. Verdiho Nabucco v podání Děčínského pěveckého sboru.

Samotné tryzně předcházel vzpomínkový akt na bývalém popravišti v Malé pevnosti k uctění obětí poslední popravy v Policejní věznici Terezín na počátku května 1945.

dle tiskové zprávy PT

„O osudu člověka se rozhoduje proužkem papíru [...]“

Transporty Židů z ghetta Terezín do Osvětimi-Březinky na podzim 1944

Historicko-dokumentární výstava Památníku Terezín je vytvořena k 70. výročí zahájení poslední vlny transportů z terezínského ghetta do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Auschwitz-Birkenau. Výstava určená pro širokou odbornou i laickou veřejnost je členěna na dvě hlavní části a uzavírá ji přehledné kalendárium událostí na podzim 1944.

Proužek papíru – povolání do transportu pro Irmu Hirsch, říjen 1944, A 3667

Proužek papíru – povolání do transportu pro Irmu Hirsch, říjen 1944, A 3667

V první všeobecné části je zdokumentována příprava, průběh a dopad této transportní vlny v září a říjnu 1944 na terezínské vězně. Mimo jiné přináší významné a mnohdy prvně zveřejněné dokumenty týkající se reakcí vězňů na připravované transporty (nenastoupení, povinné zařazení, dobrovolné přihlášení se do transportu). Hrůza transportů je sledována i v deníkových zápisech terezínských vězňů (Alisah Shek) či v korespondenci vedené v neutrální cizině (Fritz Ullmann)..

Druhá část výstavy je pak věnována několika medailonkům terezínských vězňů. Z mnoha tisíců deportovaných na podzim 1944 chceme představit některé osobnosti, které se podílely na organizaci života v terezínském ghettu. Najdeme mezi nimi vedoucí představitele samosprávy, různých náboženských a zájmových skupin, zástupce sportovců či umělců. V tomto přehledu jsou obsaženy i informace o osudu dětí deportovaných na smrt, jakož i jejich vedoucích. Přiblížen je i smutný příběh jediné rabínky působící v ghettu Terezín.

K oběma částem výstavy byl vybrán bohatý dokumentární materiál ze sbírek domácích i zahraničních institucí, ke shlédnutí tu budou též originální dokumenty, kresby a trojrozměrné předměty.

Výstava je umístěna v Malé pevnosti na IV. dvoře, cela č. 42, v termínu: 11. 8. – 31. 10. 2014.

Fe

Archiv Zpravodaje

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku