Terezín commemorative ceremony

On 18th May 2014 at the National Cemetery in front of the Small Fortress in Terezín, a traditional commemorative event was held to honour the victims of Nazi persecution . The event was organized by the Central Committee of the Czech Union of Freedom Fighters along with the Terezín Memorial and the following co-organizers: Usti nad Labem region, town of Terezín, Federation of Jewish Communities in the Czech Republic and Terezin Initiative. Patronage of the commemoration ceremony was taken by the Minister of Culture Daniel Herman.

The reverent act was viewed by hundreds of people despite steady rain. Laying of wreaths and bouquets was followed by the anthem, a Christian prayer from the mouth of the Provost of St Stephen Chapter in Litomerice Jiri Hladik, and a Jewish prayer delivered by Prague Chief Rabbi Karol Sidon.

The main speech was delivered by Czech Prime Minister Bohuslav Sobotka. The remembrance ceremony programme ended with a chorus from the third act of Verdi’s opera Nabucco performed by Děčín choir.

Before the commemorative ceremony at the National Cemetery, there was one another commemorative act, that took place at the former place of execution in the Small Fortress to honour the victims of the last execution carried out in the Terezin police prison at the beginning of May 1945.

from TM press release

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Newsletter Archive

Projects of Czech schools

Videotheke

Videotéka

Newsletter

Editorial board: Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Contact Us: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Terezín Memorial on Facebook

Random Quote

Úterý 19. ledna 1943
Cesta byla mizerná. Vstávala jsem velice brzy, ale tak tak jsem byla hotová. Byla jsem tak navlečena, že jsem se nemohla pohnout. Tatínek, teta, Trude a Lea se vezli na saních v Kyjově na dráhu. Strýc Karel a Maří táhli saně a já tlačila. Byli jsme rádi, že jsme se dostali na dráhu, tolik napadlo sněhu. Sháněli jsme zavazadla, ale bylo poměrně málo šumu, myslela jsem, že budou všichni jako bez hlavy. Ve vlaku nebylo místa na sezení. Tatínek při nastupování spadl a zdvihla ho paní doktorová Schöntalová, která velice plakala (je árijka).
Když se vlak rozjížděl, začala všechna kyjovská mládež zpívat české národní písně, za brblání Němců. Jeden četník, který stál u vlaku, byl velice pohnutý a přešel kolem vlaku, každému známému přál šťastný návrat. Za jednu a tři čtvrtě hodiny byli jsme v Uh. Brodě. Nemohla jsem unést svůj baťoh. Dali jsme ho tedy na nákladní auto, tatínek, Trude a Lea jeli také.
… Vzala jsem si 2 chlebníky a a 2 tašky a šla jsem. Když jsem došla do reálky, kde jsme byli kasernovaný, myslela jsem, že upadnu. Paní Vepřekovská mě zavedla k tetě. Ležíme na jedné matraci…
— (Z deníku Helgy Pollakové, popisuje odjezd Židů z Kyjova ke shromaždišti v Uherském Brodě), Brenner-Wonschicková, Hannelore: Děvčata z pokoje 28, Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Barrister & Principal, Praha, 2006, ISBN: 80-87029-03-8.