V lednu 2020 otevřel Památník Terezín svou novou historicko-dokumentární expozici věnovanou transportům, tak důležitému tématu terezínského táborového života. Ačkoliv se touto problematikou ve stručnosti zabývá i hlavní expozice Muzea ghetta, má nově otevřená stálá výstava přinést rozšiřující informace jak o transportech do Terezína, tak především o transportech terezínské ghetto opouštějících.
Výstava umístěná v objektu někdejší městské váhy (Stadtwaage) využívá i prostoru nedaleké Bohušovické brány, kde do bývalého ghetta ústila železniční vlečka. Zachované původní železniční pražce, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti expozice, tak mohou dojem návštěvníků po prohlídce výstavy ještě umocnit.
Historii samotné budovy je věnován první, venkovní panel. Přibližuje vývoj využití této stavby v letech 1942-1945 od zařízení určeného k izolaci duševně nemocných židovských dětí, přes plynovou komoru k odvšivování zavazadel až po objekt sloužící členům tzv. spedice, kteří se starali o nakládku či vykládku zboží a materiálu potřebného pro chod terezínského ghetta.
Uvnitř objektu je výstava rozčleněna do čtyř tematických bloků. První z nich má návštěvníkům výstavy objasnit přípravu deportací a účel shromaždišť židovského obyvatelstva (mimo jiné např. pražský Radiotrh či Uherský Brod) v Protektorátu Čechy a Morava, z nichž transporty do Terezína odjížděly. Návštěvník se tu kromě jiného seznámí nejen s dokumenty, které se týkají výstavby vlastní vlečky, ale zjistí více i o mechanismu přijímání vězňů v terezínském ghettu. Tuto přijímací proceduru v tzv. šlojsce přibližují snímky z prvního „dokumentárního“ filmu natáčeného nacisty v roce 1942 v Terezíně.
Druhý okruh je věnován prvním transportům Židů z Protektorátu Čechy a Morava a z dalších evropských zemí. Zahraniční transporty začaly do Terezína přijíždět po konferenci v Berlíně – Wannsee, při které byl počátkem roku 1942 projednán další postup tzv. konečného řešení židovské otázky, jak byl eufemisticky nazýván program genocidy evropských Židů.
Třetí a největší tematický blok ukazuje v chronologickém pořadí, jak fungoval mechanismus vypravování transportů z ghetta do vyhlazovacích, koncentračních a pracovních táborů. Fakticky je tento okruh rozdělen časově na tzv. před-osvětimskou a osvětimskou část. Ta první zahrnuje všechny transporty na Východ, které opouštěly terezínské ghetto před 26. říjnem 1942, kdy z Terezína odjel první transport do Auschwitz-Birkenau. Výstavní panely ozřejmují podmínky terezínských vězňů po příjezdu do cílového místa a pokoušejí se nastínit možnosti jejich dalšího přežití. Mezi zajímavé vystavené dokumenty patří graf srovnávající četnost odchozích transportů z terezínského ghetta a jejich možný vliv na počet sebevražd či pokusů o sebevraždu. Křivky grafu vykazují téměř identický vzestup a pokles v době vypravení východních transportů a dokreslují hrůzu, kterou terezínští vězni v časech odcházejících transportů prožívali.
Poslední část výstavy pak dokumentuje tragickou historii evakuačních transportů, jež z koncentračních táborů vyklízených před postupující frontou přijížděly do Terezína ještě v posledních dnech války. Zajímavé dokumenty přibližují rovněž poválečnou repatriaci osvobozených terezínských vězňů. Všechna důležitá témata jsou doplněna úryvky ze vzpomínek bývalých terezínských vězňů.
Aby bylo představení nové expozice o transportech úplné, zmiňme závěrem ještě dvě její důležité součásti. Kromě výstavních panelů zde návštěvník najde též vitrínu s několika pozoruhodnými exponáty ze sbírek Památníku Terezín. Jedná se o zavazadla nebo součásti zavazadel vězňů, unikátní je i model vagónku, pravděpodobně hračky, který byl nalezen na půdě jednoho z terezínských objektů. Mezi zajímavé předměty patří také tři původní dlažební kostky z cesty v Bohušovicích, po kterých do léta 1943 kráčelo židovské obyvatelstvo do terezínského ghetta. Tyto kostky jsme získali při výstavbě kruhového objezdu v Bohušovicích nad Ohří.
Druhým prvkem, na který bychom rádi návštěvníky upozornili, je multimediální zařízení, které umožňuje zájemcům přístup do nové databáze Památníku Terezín (https://www.pamatnik-terezin.cz/databaze) a vyhledání údajů o politicky a rasově pronásledovaných osobách. Tato možnost navštívit virtuálně „pamětní knihu“ bývalých terezínských vězňů dosud návštěvníkům ve výstavních prostorách Památníku Terezín chyběla.
Tomáš Fedorovič
