Yom HaShoah in Terezín

In April, on the day when the world remembers the start of the Warsaw Ghetto uprising (19 April 1943), is the Holocaust Remembrance Day – Yom HaShoah. This day is annually commemorated by the Terezín Memorial as well. Each year, the names of those who died directly in the Terezín ghetto during World War II are read out. 100 names are read out each year.

This year, the Holocaust Day took place on 12 April in the yard of the Jewish prayer room from the days of the ghetto in Dlouhá street No. 17. The remembrance ceremony was attended by representatives of the Israel embassy in the Czech Republic, the Jewish community of Prague, Teplice and Ústí nad Labem, survivors and many other guests. The names of hundreds of Holocaust victims from two transports from Prague and Třebíč were read out by two women who survived Terezín and the Holocaust – Dagmar Lieblová and Eva Merová. The reading was followed by a prayer recited by the head rabbi of Prague and the Czech Republic, Karol Efraim Sidon.

Chl

Yom Ha Shoah, space in front of the prayer room in Dlouhá Street, Terezin

Yom Ha Shoah, space in front of the prayer room in Dlouhá Street, Terezin

4.	Mrs. Dana Lieblová and Mrs. Eva Merová, reading the names, Yom Ha Shoah

4. Mrs. Dana Lieblová and Mrs. Eva Merová, reading the names, Yom Ha Shoah

skola_banner

Newsletter Archive

Projects of Czech schools

Videotheke

Videotéka

Newsletter

Editorial board: Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Contact Us: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Terezín Memorial on Facebook

Random Quote

Úterý 19. ledna 1943
Cesta byla mizerná. Vstávala jsem velice brzy, ale tak tak jsem byla hotová. Byla jsem tak navlečena, že jsem se nemohla pohnout. Tatínek, teta, Trude a Lea se vezli na saních v Kyjově na dráhu. Strýc Karel a Maří táhli saně a já tlačila. Byli jsme rádi, že jsme se dostali na dráhu, tolik napadlo sněhu. Sháněli jsme zavazadla, ale bylo poměrně málo šumu, myslela jsem, že budou všichni jako bez hlavy. Ve vlaku nebylo místa na sezení. Tatínek při nastupování spadl a zdvihla ho paní doktorová Schöntalová, která velice plakala (je árijka).
Když se vlak rozjížděl, začala všechna kyjovská mládež zpívat české národní písně, za brblání Němců. Jeden četník, který stál u vlaku, byl velice pohnutý a přešel kolem vlaku, každému známému přál šťastný návrat. Za jednu a tři čtvrtě hodiny byli jsme v Uh. Brodě. Nemohla jsem unést svůj baťoh. Dali jsme ho tedy na nákladní auto, tatínek, Trude a Lea jeli také.
… Vzala jsem si 2 chlebníky a a 2 tašky a šla jsem. Když jsem došla do reálky, kde jsme byli kasernovaný, myslela jsem, že upadnu. Paní Vepřekovská mě zavedla k tetě. Ležíme na jedné matraci…
— (Z deníku Helgy Pollakové, popisuje odjezd Židů z Kyjova ke shromaždišti v Uherském Brodě), Brenner-Wonschicková, Hannelore: Děvčata z pokoje 28, Přátelství, naděje a přežití v Terezíně, Barrister & Principal, Praha, 2006, ISBN: 80-87029-03-8.