Akce PT

Setkání účastníků projektu Školákem ve válečných letech

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, žáci Základní školy T.G. Masaryka, Milovice, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, žáci Základní školy T.G. Masaryka, Milovice, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Ve dnech 8. – 9. června 2016 se v Terezíně uskutečnilo setkání mladých badatelů zapojených do vzdělávacího projektu Školákem ve válečných letech, který je realizován Památníkem Terezín, Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského, Institutem Terezínské iniciativy a Národním institutem pro další vzdělávání. Jeho cílem je přiblížit mladé generaci projevy nacistického totalitního režimu na příkladu školního prostředí v protektorátu a oblastí Československa připojených po mnichovské dohodě k Německu. Do projektu se přihlásilo téměř dvacet týmů a jednotlivců ze základních a středních škol v České republice, kteří pod metodickým vedením svých pedagogů a odborných pracovníků

Výstavní panely projektu Školákem ve válečných letech, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

výše uvedených institucí zpracovávali v průběhu školního roku 2015-2016 témata spojená se školním prostředím v českých zemích v letech 1938 až 1945.
Obsahem setkání, kterého se účastnilo téměř 70 mladých studentů a jejich učitelů, bylo vzájemné předávání si zkušeností a prezentace zpracovávaných témat. Na programu bylo vzájemné představení práce badatelských týmů, workshopy na téma života mládeže v Protektorátu Čechy a Moravy,

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

v terezínském ghettu či ve věznici gestapa v terezínské Malé pevnosti, aktivity týkající se historie menšinového školství, prohlídky objektů a expozic památníku i filmová projekce dokumentárního filmu o československých školách ve Velké Británii v době druhé světové války.
Prvními hlavními výstupy z projektu, které budou vytvořeny v letošním roce, budou výstavní panely představující poznatky zjištěné mladými badateli. Projekt je podpořen grantem, který Památník Terezín obdržel od mezinárodní organizace International Coalition of Sites of Conscience se sídlem v USA.

Šp

Výstava o Josefu Čapkovi

Josef Čapek: Studie žen, datace pravděpodobně 1941 – 1942, Buchenwald; PT 2798, Památník Terezín.

Josef Čapek: Studie žen, datace pravděpodobně 1941 – 1942, Buchenwald; PT 2798, Památník Terezín.

7. dubna letošního roku proběhla v předsálí kina Malé pevnosti slavnostní vernisáž výstavy s názvem Josef Čapek – malíř, básník, spisovatel.

Slavnostní zahájení proběhlo za přítomnosti ředitelky Památníku Karla Čapka Kristiny Váňové a herečky Zdeňky Procházkové, která při této příležitosti přednesla několik básní z vězeňské poezie Josefa Čapka.

Sám Čapek byl během války vězněn v koncentračních táborech Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen a Bergen-Belsen, kde těsně před koncem války zemřel na následky tyfového onemocnění.

Josef Čapek: Španělsko 1936 (Corrida madrileña), 1936; PT 10603, Památník Terezín.

Josef Čapek: Španělsko 1936 (Corrida madrileña), 1936; PT 10603, Památník Terezín.

Během svého věznění načrtl řadu skic, z nichž se některé nacházejí i ve sbírkovém fondu Památníku Terezín. Pro své výtvarné nadání byl v koncentračních táborech často přidělován a využíván v malířských dílnách, kde se např. podílel na tvorbě rodokmenů mužů SS. Kromě toho ale také psal poezii a překládal anglické a španělské verše.

Tato putovní výstava byla po úspěšném uvedení v Památníku Terezín ukončena 31. května 2016.

Ha

Konference gymnaziálních studentů v Banské Bystrici

Ze studentské konference v Banské Bystrici, září 2015, foto: Jan Špringl, Památník Terezín

Ze studentské konference v Banské Bystrici, září 2015, foto: Jan Špringl, Památník Terezín

Před dvěma lety byl Památník Terezín osloven Muzeem Slovenského národního povstání (SNP) se sídlem v Banské Bystrici se žádostí o spolupráci na společném slovensko-českém projektu, zacíleném na gymnaziální studenty z České a Slovenské republiky. Projekt byl posléze nastaven tak, aby čeští studenti do projektu přihlášení zpracovávali témata spojená se slovenskými dějinami v období druhé světové války a naopak slovenští gymnazisté se věnovali českým dějinám v letech 1939-1945. Bylo naplánováno, že své poznatky si posléze navzájem představí formou referátů na konferenci v Banské Bystrici.

Zapojené instituce (Muzeum SNP, Památník Terezín a Památník Lidice) sestavily seznam vhodných témat, která byla nabídnuta přihlášeným zájemcům o projekt, a vedle toho také v elektronické formě mladým badatelům poskytly základní prameny k jejich zpracování. Vše ostatní pak již bylo na samotných studentech a případně jejich vyučujících. Do projektu se zapojily celkem dvě gymnázia z České republiky (Gymnázium J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích a Gymnázium Kladno) a tři gymnázia ze Slovenské republiky (Gymnázium Jozefa Gregora Tajovského v Banské Bystrici, Evanjelické Gymnázium v Banské Bystrici a Gymnázium Andreja Sládkoviča v Banské Bystrici).

Konference se uskutečnila 16. – 17. září 2015 v prostorách nově otevřeného vzdělávacího centra Muzea SNP v Banské Bystrici. První den byl věnován příspěvkům studentů a prezentacím jejich škol. Z hlediska historických témat se studenti českých gymnázií věnovali Slovenskému národnímu povstání z pohledu pamětníků a holokaustu na Slovensku. Slovenští gymnazisté pak zpracovali tato témata: Reflexe protižidovských zákonů a nařízení ve vzpomínkách židovských obyvatel Protektorátu Čechy a Morava, Heydrichiáda ve vzpomínkách vězňů terezínského ghetta a formování Terezína a Lidic jako míst paměti v poválečném Československu. Druhý den konference se skládal z prohlídky a aktivit v expozicích Muzea SNP a návštěvy národní kulturní památky Kaliště – osady vypálené v březnu 1945.

Šp

Vyhlášení výsledků soutěží Památníku Terezín 2015

Simon Gašpárek: Malujeme lepší zítřek, 6 let

Simon Gašpárek: Malujeme lepší zítřek, 6 let

9. června 2015 proběhl v kinosále Muzea ghetta v Terezíně slavnostní ceremoniál, při kterém byli vyhlášeni vítězové již 21. ročníku literární a 19. ročníku výtvarné soutěže Památníku Terezín, jež na památku inspirátorky a spoluzakladatelky soutěží nese podtitul Memoriál Hany Greenfieldové. Bývalá vězeňkyně ghetta, Hana Greenfieldová-Lustigová zemřela 27. ledna 2014 ve věku 87 let. Vzácným hostem slavnostního vyhlášení byl její manžel, Murray Greenfield.

Kromě vítězů jednotlivých kategorií, kteří přijeli většinou v doprovodu svých rodičů či pedagogů, se vyhlášení zúčastnili také zástupci města Terezín a Ústeckého kraje. Za sdružení bývalých vězňů terezínského ghetta přijela a k oceněným promluvila dr. Michaela Vidláková, která spolu s Jiřím Polákem, synem bývalého vězně terezínského ghetta a pozdějšího historika Památníku Terezín Erika Poláka, i předávala oceněným ceny. Dalším milým hostem byla Žanda Frýdová, dcera bývalého terezínského vězně, spisovatele Norberta Frýda. Ten byl autorem textového pásma Květovaný kůň, k němuž hudbu složil Karel Reiner, také vězněný v terezínském ghettu.

Murray Greenfield, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Murray Greenfield, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Dílo vytvořili ještě před deportací v Praze, kde ho nastudovali s dětmi ze židovských sirotčinců. Později se stalo významnou součástí repertoáru terezínského kulturního života v ghettu. V současné době bylo nově nastudováno Dětským sborem Brno pod vedením sbormistyně Valerie Maťašové. Toto představení bylo uvedeno v průběhu vyhlášení v Památníku Terezín.

V předsálí kina Muzea ghetta byla téhož dne otevřena již tradiční výstava z nejlepších výtvarných prací letošního ročníku výtvarné soutěže spolu s představením čtyř panelů, které připomínají život Hany Greenfieldové, její podíl na vzniku uměleckých soutěží Památníku Terezín a jejich historii. Tyto panely nyní budou doprovázet putovní výstavy vzdělávacího oddělení Památníku Terezín.

Dětský sbor Brno s Žandou Frýdovou (druhá zprava), foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Dětský sbor Brno s Žandou Frýdovou (druhá zprava), foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Ve školním roce 2014/2015 se celkem soutěže zúčastnilo 495 prací z 93 škol celé České republiky. V literární části soutěžilo 103 děl, ve výtvarné 392. Seznamy vítězů a oceněná díla naleznete na webových stránkách Památníku Terezín v části Vzdělávání ( ZDE).

St

„Sofiina volba po česku“ v Památníku Terezín

Plakátek k výstavě Sofiina volba po česku, autor: Miroslav Veselý

Plakátek k výstavě Sofiina volba po česku, autor: Miroslav Veselý

V prvním čtvrtletí roku 2015 hostil Památník Terezín výstavu Judity Matyášové „Sofiina volba po česku“. Výstava mapuje osudy 80 židovských dětí, které navštěvovaly v roce 1939 přípravné kurzy na život v Palestině, nakonec vycestovaly do Dánska a tím se osvobodily od pro židovské obyvatelstvo stále tíživější situace v Protektorátu Čechy a Morava. Toto „osvobození“ však bylo vykoupeno odloučením od rodin; při odjezdu do Dánska 14-16ti letí chlapci a dívky viděli své rodiče naposledy, neboť  ti byli později většinou deportováni do ghetta v Terezíně a následně zahynuli na Východě.

Juditě Matyášové se po 70 letech od těchto událostí podařilo rozkrýt zapomenutý válečný příběh a poskládat jej dohromady, napsala o tom knihu a vytvořila výstavu. Jednotlivé panely zachycují osudy mládeže, život v dánských pěstounských rodinách, dramatický útěk do Švédska v roce 1943 a poté i poválečný život, který tyto mladé lidi zanesl do různých koutů světa.

Vzdělávací oddělení Památníku Terezín využilo informační potenciál výstavy a vytvořilo workshop, který byl nabídnut v únoru a v březnu několika školním skupinám v rámci jejich vzdělávacích seminářů v Památníku Terezín. Prostřednictvím pracovních listů a dalších dílčích úkolů se mládež seznámila s příběhem jejich vrstevníků z doby před 70 lety. Události byly za pomoci lektorů zasazeny do širších souvislostí spojených s možnostmi a těžkostmi emigrace židovského obyvatelstva v době jeho pronásledování. „Osobní karty“ několika hrdinů našeho příběhu pak nastolily témata k zamyšlení, a to nad otázkami, které byly aktuální v době  nacistické okupace a jsou i dnes:  Kde je moje ´doma´?, Co je pro nás ´domov´?, Kdo je ´vlastenec´?, Jak složité je rozhodnout se odejít do emigrace?, Jaká jsou pozitiva a negativa takového odchodu do ciziny? Jaké je postavení imigranta? Do jaké míry by se měl přizpůsobit nové zemi?  apod. Součástí workshopu bylo i následné setkání školní skupiny přímo s autorkou výstavy Juditou Matyášovou, která svým poutavým vyprávěním přiblížila to, jakým způsobem příběh vypátrala a jak při hledání „stop“ po jednotlivých dětech postupovala.

V současné době pracuje vzdělávací oddělení na vývoji workshopu, jenž bude vycházet právě z tématu výstavy a který bude pravidelně nabízen školním skupinám od podzimu 2015 v rámci jejich vzdělávacích pobytů v Terezíně.

Se

Výstava „Pravda a lež. Filmování v ghettu Terezín 1942-1945“ v Památníku Terezín

Památník Terezín od září 2014 rozšířil své expozice, a to o stálou výstavu Pravda a lež. Filmování v ghettu Terezín 1942 – 1945, věnovanou nacistickým filmům vytvořeným v letech 1942 – 1945 v ghettu Terezín. Do Terezína byla výstava přemístěna z pražské Galerie Roberta Guttmanna Židovského muzea v Praze.

Výstava přináší bližší pohled na tři terezínské filmové projekty nacistů z let 1942 – 1945, které měly plnit dokumentační a propagandistickou roli. Zachyceny jsou zde též životní osudy tvůrců filmů – jak židovských vězňů, kteří dostali filmování příkazem, tak nacistů, kteří filmování řídili a přihlíželi mu.

Výstava vznikla pod taktovkou historičky Národního filmového archivu Evy Struskové a historičky pražského Židovského muzea Jany Šplíchalové, za odborné spolupráce historika Památníku Terezín Tomáše Fedoroviče. Za zveřejněnými informacemi stojí mnohaletý výzkum odborníků z Čech i ze zahraničí. Vystavené dokumenty a fotografie pocházejí z četných domácích a zahraničních institucí, fragmenty filmů promítané na výstavě jsou zapůjčeny ze sbírek Národního filmového archivu v Praze a izraelského památníku Yad Vashem.

Výstava je zpřístupněna v nově upravených výstavních prostorách na dvoře bývalých Magdeburských kasáren v Terezíně.

Se

Výstava „Pravda a lež“, Magdeburská kasárna, foto: Radim Nytl, PT

Z expozice „Pravda a lež“, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Česko-německé setkání mládeže v Terezíně (25. – 27. 4. 2014)

Poslední dubnový víkend proběhlo v prostorách Památníku Terezín 8. setkání české a německé mládeže, organizované Tandemem, jehož hlavní činností je koordinace výměn mládeže z obou uvedených zemí. Akce se zúčastnilo na 80 mladých lidí z Čech a Německa.

Program se nesl v duchu motta Společnou cestou ke vzpomínkám. Toto směřování se nejvíce naplnilo při setkání s očitými pamětníky terezínského ghetta a dalších táborů, paní Dagmar Lieblovou a panem Felixem Kolmerem. Oba pamětníci byli za své vyprávění odměněni bouřlivým potleskem. Zasloužili si ho nejen pro svoje srdečné vystupování, ale také jejich povzbudivá slova o zodpovědném přístupu jednotlivce k současnému celospolečenskému vývoji.

K dalším emotivním zážitkům setkání patřilo představení dětské opery Brundibár v podání Dismanova rozhlasového dětského souboru. Odbornou náplň programu zajistili lektoři mnoha tuzemských i zahraničních institucí; zastoupeno bylo např. Židovské muzeum v Praze, Památník Lidice, Institut Terezínské iniciativy, Historický ústav Akademie věd ČR, USC Shoah Foundation, Bavorský mládežnický odborový svaz, Collegium Bohemicum, Nadace Brücke/Most, Dům konference ve Wannsee, Památník Terezín, Centrum vizuální historie Malach, Paměť národa aj. Společným tématem jejich aktivit, ať už přednášek, workshopů či diskuzí, byly možnosti a využití památných míst pro dnešní mladou generaci. Intenzivní společný, ale i individuální návrat k minulosti završili účastníci pietním shromážděním na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně.

Šm


Foto: Filip Singer

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku