Akce PT

Vyučování bylo přísně zakázáno!

foto_4

Anna Janotková: Pohádka z Terezína, 7 let.

8. června 2016 proběhlo v kinosále Muzea ghetta v Terezíně tradiční vyhlášení vítězů již 22. ročníku literární a 20. ročníku výtvarné soutěže Památníku Terezín, nesoucí na památku iniciátorky a spoluzakladatelky soutěží podtitul Memoriál Hany Greenfieldové, pod společným názvem Vyučování bylo přísně zakázáno!

Kromě vítězů a dalších oceněných v jednotlivých kategoriích, kteří přijeli většinou v doprovodu svých rodičů či pedagogů, se vyhlášení zúčastnili také zástupci města Terezín a hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček. Za sdružení bývalých vězňů terezínského ghetta Terezínská iniciativa přijela a k oceněným promluvila dr. Michaela Vidláková, která spolu s Jiřím Polákem, synem bývalého vězně terezínského ghetta a pozdějšího historika Památníku Terezín Erika Poláka, i předávala oceněným ceny Erika Poláka, financované právě Terezínskou iniciativou.

Veronika Mackovčínová: Tajné chvilky, 11 let.

Veronika Mackovčínová: Tajné chvilky, 11 let.

Jelikož se letos umělecké soutěže Památníku Terezín staly součástí společného projektu Památníku Terezín, Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského, Institutu Terezínské iniciativy a Národního institutu pro další vzdělávání s názvem Školákem ve válečných letech, tak čest předávat jednotlivé ceny ve všech kategoriích soutěží postupně připadla zástupcům všech jmenovaných institucí.

Uměleckou část programu zajistil Dětský sbor Brno pod vedením sbormistryně Valerie Maťašové a za klavírního doprovodu Lukáše Hurtíka. Ten si připravil část I. jednání Avec La Garde Montante z Bizetovy opery Carmen, která byla za války mezi jinými inscenována i dětskými vězni Terezína, a pásmo Květovaný kůň, jehož autory jsou dva bývalí terezínští vězni, a to literát Norbert Frýd a hudební skladatel Karel Reiner. Na představení, které připravili oba autoři pro děti ze židovských sirotčinců ještě před svou internací v terezínském ghettu, se podíleli rovněž recitátoři Jakub Libánek a Vítězslava Ševčíková, členové divadelního spolku DAVA, a režiséři David Kříž a Renata Fraisová.

Slavnostní předávání cen výtvarné a literární soutěže Památníku Terezín, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Slavnostní předávání cen výtvarné a literární soutěže Památníku Terezín, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

V předsálí kina Muzea ghetta byla téhož dne otevřena již tradiční výstava z nejlepších výtvarných prací letošního ročníku výtvarné soutěže spolu se čtyřmi panely, které připomínají život Hany Greenfieldové, její podíl na vzniku uměleckých soutěží Památníku Terezín a jejich historii.

Ve školním roce 2015/2016 se celkem soutěže zúčastnilo 680 prací ze 115 škol celé České republiky. V literární části soutěžilo 188 děl, ve výtvarné pak 492. Seznamy vítězů a oceněná díla naleznete na webových stránkách Památníku Terezín v části Vzdělávání.

St

Setkání účastníků projektu Školákem ve válečných letech

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, žáci Základní školy T.G. Masaryka, Milovice, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, žáci Základní školy T.G. Masaryka, Milovice, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Ve dnech 8. – 9. června 2016 se v Terezíně uskutečnilo setkání mladých badatelů zapojených do vzdělávacího projektu Školákem ve válečných letech, který je realizován Památníkem Terezín, Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského, Institutem Terezínské iniciativy a Národním institutem pro další vzdělávání. Jeho cílem je přiblížit mladé generaci projevy nacistického totalitního režimu na příkladu školního prostředí v protektorátu a oblastí Československa připojených po mnichovské dohodě k Německu. Do projektu se přihlásilo téměř dvacet týmů a jednotlivců ze základních a středních škol v České republice, kteří pod metodickým vedením svých pedagogů a odborných pracovníků

Výstavní panely projektu Školákem ve válečných letech, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

výše uvedených institucí zpracovávali v průběhu školního roku 2015-2016 témata spojená se školním prostředím v českých zemích v letech 1938 až 1945.
Obsahem setkání, kterého se účastnilo téměř 70 mladých studentů a jejich učitelů, bylo vzájemné předávání si zkušeností a prezentace zpracovávaných témat. Na programu bylo vzájemné představení práce badatelských týmů, workshopy na téma života mládeže v Protektorátu Čechy a Moravy,

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

v terezínském ghettu či ve věznici gestapa v terezínské Malé pevnosti, aktivity týkající se historie menšinového školství, prohlídky objektů a expozic památníku i filmová projekce dokumentárního filmu o československých školách ve Velké Británii v době druhé světové války.
Prvními hlavními výstupy z projektu, které budou vytvořeny v letošním roce, budou výstavní panely představující poznatky zjištěné mladými badateli. Projekt je podpořen grantem, který Památník Terezín obdržel od mezinárodní organizace International Coalition of Sites of Conscience se sídlem v USA.

Šp

Výstava o Josefu Čapkovi

Josef Čapek: Studie žen, datace pravděpodobně 1941 – 1942, Buchenwald; PT 2798, Památník Terezín.

Josef Čapek: Studie žen, datace pravděpodobně 1941 – 1942, Buchenwald; PT 2798, Památník Terezín.

7. dubna letošního roku proběhla v předsálí kina Malé pevnosti slavnostní vernisáž výstavy s názvem Josef Čapek – malíř, básník, spisovatel.

Slavnostní zahájení proběhlo za přítomnosti ředitelky Památníku Karla Čapka Kristiny Váňové a herečky Zdeňky Procházkové, která při této příležitosti přednesla několik básní z vězeňské poezie Josefa Čapka.

Sám Čapek byl během války vězněn v koncentračních táborech Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen a Bergen-Belsen, kde těsně před koncem války zemřel na následky tyfového onemocnění.

Josef Čapek: Španělsko 1936 (Corrida madrileña), 1936; PT 10603, Památník Terezín.

Josef Čapek: Španělsko 1936 (Corrida madrileña), 1936; PT 10603, Památník Terezín.

Během svého věznění načrtl řadu skic, z nichž se některé nacházejí i ve sbírkovém fondu Památníku Terezín. Pro své výtvarné nadání byl v koncentračních táborech často přidělován a využíván v malířských dílnách, kde se např. podílel na tvorbě rodokmenů mužů SS. Kromě toho ale také psal poezii a překládal anglické a španělské verše.

Tato putovní výstava byla po úspěšném uvedení v Památníku Terezín ukončena 31. května 2016.

Ha

Konference gymnaziálních studentů v Banské Bystrici

Ze studentské konference v Banské Bystrici, září 2015, foto: Jan Špringl, Památník Terezín

Ze studentské konference v Banské Bystrici, září 2015, foto: Jan Špringl, Památník Terezín

Před dvěma lety byl Památník Terezín osloven Muzeem Slovenského národního povstání (SNP) se sídlem v Banské Bystrici se žádostí o spolupráci na společném slovensko-českém projektu, zacíleném na gymnaziální studenty z České a Slovenské republiky. Projekt byl posléze nastaven tak, aby čeští studenti do projektu přihlášení zpracovávali témata spojená se slovenskými dějinami v období druhé světové války a naopak slovenští gymnazisté se věnovali českým dějinám v letech 1939-1945. Bylo naplánováno, že své poznatky si posléze navzájem představí formou referátů na konferenci v Banské Bystrici.

Zapojené instituce (Muzeum SNP, Památník Terezín a Památník Lidice) sestavily seznam vhodných témat, která byla nabídnuta přihlášeným zájemcům o projekt, a vedle toho také v elektronické formě mladým badatelům poskytly základní prameny k jejich zpracování. Vše ostatní pak již bylo na samotných studentech a případně jejich vyučujících. Do projektu se zapojily celkem dvě gymnázia z České republiky (Gymnázium J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích a Gymnázium Kladno) a tři gymnázia ze Slovenské republiky (Gymnázium Jozefa Gregora Tajovského v Banské Bystrici, Evanjelické Gymnázium v Banské Bystrici a Gymnázium Andreja Sládkoviča v Banské Bystrici).

Konference se uskutečnila 16. – 17. září 2015 v prostorách nově otevřeného vzdělávacího centra Muzea SNP v Banské Bystrici. První den byl věnován příspěvkům studentů a prezentacím jejich škol. Z hlediska historických témat se studenti českých gymnázií věnovali Slovenskému národnímu povstání z pohledu pamětníků a holokaustu na Slovensku. Slovenští gymnazisté pak zpracovali tato témata: Reflexe protižidovských zákonů a nařízení ve vzpomínkách židovských obyvatel Protektorátu Čechy a Morava, Heydrichiáda ve vzpomínkách vězňů terezínského ghetta a formování Terezína a Lidic jako míst paměti v poválečném Československu. Druhý den konference se skládal z prohlídky a aktivit v expozicích Muzea SNP a návštěvy národní kulturní památky Kaliště – osady vypálené v březnu 1945.

Šp

Vyhlášení výsledků soutěží Památníku Terezín 2015

Simon Gašpárek: Malujeme lepší zítřek, 6 let

Simon Gašpárek: Malujeme lepší zítřek, 6 let

9. června 2015 proběhl v kinosále Muzea ghetta v Terezíně slavnostní ceremoniál, při kterém byli vyhlášeni vítězové již 21. ročníku literární a 19. ročníku výtvarné soutěže Památníku Terezín, jež na památku inspirátorky a spoluzakladatelky soutěží nese podtitul Memoriál Hany Greenfieldové. Bývalá vězeňkyně ghetta, Hana Greenfieldová-Lustigová zemřela 27. ledna 2014 ve věku 87 let. Vzácným hostem slavnostního vyhlášení byl její manžel, Murray Greenfield.

Kromě vítězů jednotlivých kategorií, kteří přijeli většinou v doprovodu svých rodičů či pedagogů, se vyhlášení zúčastnili také zástupci města Terezín a Ústeckého kraje. Za sdružení bývalých vězňů terezínského ghetta přijela a k oceněným promluvila dr. Michaela Vidláková, která spolu s Jiřím Polákem, synem bývalého vězně terezínského ghetta a pozdějšího historika Památníku Terezín Erika Poláka, i předávala oceněným ceny. Dalším milým hostem byla Žanda Frýdová, dcera bývalého terezínského vězně, spisovatele Norberta Frýda. Ten byl autorem textového pásma Květovaný kůň, k němuž hudbu složil Karel Reiner, také vězněný v terezínském ghettu.

Murray Greenfield, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Murray Greenfield, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Dílo vytvořili ještě před deportací v Praze, kde ho nastudovali s dětmi ze židovských sirotčinců. Později se stalo významnou součástí repertoáru terezínského kulturního života v ghettu. V současné době bylo nově nastudováno Dětským sborem Brno pod vedením sbormistyně Valerie Maťašové. Toto představení bylo uvedeno v průběhu vyhlášení v Památníku Terezín.

V předsálí kina Muzea ghetta byla téhož dne otevřena již tradiční výstava z nejlepších výtvarných prací letošního ročníku výtvarné soutěže spolu s představením čtyř panelů, které připomínají život Hany Greenfieldové, její podíl na vzniku uměleckých soutěží Památníku Terezín a jejich historii. Tyto panely nyní budou doprovázet putovní výstavy vzdělávacího oddělení Památníku Terezín.

Dětský sbor Brno s Žandou Frýdovou (druhá zprava), foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Dětský sbor Brno s Žandou Frýdovou (druhá zprava), foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Ve školním roce 2014/2015 se celkem soutěže zúčastnilo 495 prací z 93 škol celé České republiky. V literární části soutěžilo 103 děl, ve výtvarné 392. Seznamy vítězů a oceněná díla naleznete na webových stránkách Památníku Terezín v části Vzdělávání ( ZDE).

St

„Sofiina volba po česku“ v Památníku Terezín

Plakátek k výstavě Sofiina volba po česku, autor: Miroslav Veselý

Plakátek k výstavě Sofiina volba po česku, autor: Miroslav Veselý

V prvním čtvrtletí roku 2015 hostil Památník Terezín výstavu Judity Matyášové „Sofiina volba po česku“. Výstava mapuje osudy 80 židovských dětí, které navštěvovaly v roce 1939 přípravné kurzy na život v Palestině, nakonec vycestovaly do Dánska a tím se osvobodily od pro židovské obyvatelstvo stále tíživější situace v Protektorátu Čechy a Morava. Toto „osvobození“ však bylo vykoupeno odloučením od rodin; při odjezdu do Dánska 14-16ti letí chlapci a dívky viděli své rodiče naposledy, neboť  ti byli později většinou deportováni do ghetta v Terezíně a následně zahynuli na Východě.

Juditě Matyášové se po 70 letech od těchto událostí podařilo rozkrýt zapomenutý válečný příběh a poskládat jej dohromady, napsala o tom knihu a vytvořila výstavu. Jednotlivé panely zachycují osudy mládeže, život v dánských pěstounských rodinách, dramatický útěk do Švédska v roce 1943 a poté i poválečný život, který tyto mladé lidi zanesl do různých koutů světa.

Vzdělávací oddělení Památníku Terezín využilo informační potenciál výstavy a vytvořilo workshop, který byl nabídnut v únoru a v březnu několika školním skupinám v rámci jejich vzdělávacích seminářů v Památníku Terezín. Prostřednictvím pracovních listů a dalších dílčích úkolů se mládež seznámila s příběhem jejich vrstevníků z doby před 70 lety. Události byly za pomoci lektorů zasazeny do širších souvislostí spojených s možnostmi a těžkostmi emigrace židovského obyvatelstva v době jeho pronásledování. „Osobní karty“ několika hrdinů našeho příběhu pak nastolily témata k zamyšlení, a to nad otázkami, které byly aktuální v době  nacistické okupace a jsou i dnes:  Kde je moje ´doma´?, Co je pro nás ´domov´?, Kdo je ´vlastenec´?, Jak složité je rozhodnout se odejít do emigrace?, Jaká jsou pozitiva a negativa takového odchodu do ciziny? Jaké je postavení imigranta? Do jaké míry by se měl přizpůsobit nové zemi?  apod. Součástí workshopu bylo i následné setkání školní skupiny přímo s autorkou výstavy Juditou Matyášovou, která svým poutavým vyprávěním přiblížila to, jakým způsobem příběh vypátrala a jak při hledání „stop“ po jednotlivých dětech postupovala.

V současné době pracuje vzdělávací oddělení na vývoji workshopu, jenž bude vycházet právě z tématu výstavy a který bude pravidelně nabízen školním skupinám od podzimu 2015 v rámci jejich vzdělávacích pobytů v Terezíně.

Se

Výstava „Pravda a lež. Filmování v ghettu Terezín 1942-1945“ v Památníku Terezín

Památník Terezín od září 2014 rozšířil své expozice, a to o stálou výstavu Pravda a lež. Filmování v ghettu Terezín 1942 – 1945, věnovanou nacistickým filmům vytvořeným v letech 1942 – 1945 v ghettu Terezín. Do Terezína byla výstava přemístěna z pražské Galerie Roberta Guttmanna Židovského muzea v Praze.

Výstava přináší bližší pohled na tři terezínské filmové projekty nacistů z let 1942 – 1945, které měly plnit dokumentační a propagandistickou roli. Zachyceny jsou zde též životní osudy tvůrců filmů – jak židovských vězňů, kteří dostali filmování příkazem, tak nacistů, kteří filmování řídili a přihlíželi mu.

Výstava vznikla pod taktovkou historičky Národního filmového archivu Evy Struskové a historičky pražského Židovského muzea Jany Šplíchalové, za odborné spolupráce historika Památníku Terezín Tomáše Fedoroviče. Za zveřejněnými informacemi stojí mnohaletý výzkum odborníků z Čech i ze zahraničí. Vystavené dokumenty a fotografie pocházejí z četných domácích a zahraničních institucí, fragmenty filmů promítané na výstavě jsou zapůjčeny ze sbírek Národního filmového archivu v Praze a izraelského památníku Yad Vashem.

Výstava je zpřístupněna v nově upravených výstavních prostorách na dvoře bývalých Magdeburských kasáren v Terezíně.

Se

Výstava „Pravda a lež“, Magdeburská kasárna, foto: Radim Nytl, PT

Z expozice „Pravda a lež“, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Archiv Zpravodaje

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku