Z historie Památníku Terezín
V roce 1947, dne 6. května, se vláda ČSR usnesla na zřízení Památníku národního utrpení v prostorách Malé pevnosti. Ta tehdy spadala do správy ministerstva národní obrany a bylo nutno ji převést pod ministerstvo vnitra, do nějž byl Památník zařazen. Převod nastal počátkem září 1947. V zápise se hovoří o tom, že k objektu je připojen také Národní hřbitov, židovský hřbitov a krematorium.
V areálu Malé pevnosti byl umístěn v letech 1945 – 1948 také internační tábor, učený sloužil nejprve ke shromažďování válečných zajatců a později také německého obyvatelstva, určeného k odsunu z Československa.
Počátkem roku 1948 začíná rekonstrukce budovy bývalých kasáren v Malé pevnosti (dnes Muzeum Malé pevnosti). Bylo zamýšleno udržovat celý prostor v původním stavu. Expozice se měly nacházet v hlavní muzejní budově a též v hromadných celách na IV. dvoře.
Muzeum útisku bylo slavnostně otevřeno 11. června 1949. Stálá expozice muzea byla vytvořena Vojenským historickým ústavem. Jiná odborná činnost v Památníku neprobíhala. Z hlediska pracovních činností bylo jednou ze součástí instituce také zemědělské hospodářství. Dle dokumentů byli pracovníky Památníku 4 příslušníci SNB, příslušník ČSA, který zde působil jako velitel. Sedm civilních zaměstnanců se skládalo ze 3 dozorců vězňů, kteří byli zároveň průvodci, ze 3 vrátných, údržbáře a traktoristy. A též tu pracovalo 25 osob ve výkonu trestu., které sem byly přiděleny z věznice krajského soudu v Litoměřicích. [1]
6. května 2022 uběhlo již 75 let od založení Památníku Terezín. Při této příležitosti se konalo slavnostní setkání současných a bývalých zaměstnanců Památníku a významných hostů. Shromáždění bylo zahájeno projevy ředitele Památníku Terezín Jana Roubínka a Pavla Hynčici z Ministerstva kultury České republiky. Poté byli účastníci seznámeni se dvěma výstavami, které byly pro tuto příležitost připraveny. Jedná se o výstavu Památník Terezín v proměnách času 1989 – 2022 a Přírůstky do sbírek Památníku Terezín z let 2017 – 2021. Závěr slavnostního setkání patřil představení projektu Humanita, který běží při SŠOS v Teplicích již 10 let a který přiblížil ředitel školy Zdeněk Pešek. Program byl doplněn o vystoupení houslového virtuosa Jaroslava Svěceného.
A co nabízí návštěvníkovi zmíněné výstavy?
Výstava Památník Terezín v proměnách času 1989 – 2022 pomocí fotografií a dokumentů mapuje vývoj, kterým instituce v tomto období prošla. Výstava je rozdělena do 4 časových dekád, v rámci kterých jsou návštěvníkovi přiblíženy např. rekonstrukce a postupné zpřístupňování různých objektů PT, stejně tak jako nejrůznější události, návštěvy, konference a další akce, jež se zde za oněch 33 let odehrály. Pomocí leckdy unikátních záběrů může pozorovatel nahlédnout i do míst, která jsou jinak běžným návštěvníkům nepřístupná.
Fotografie a dokumenty přinášejí svědectví též o tom, jakými změnami prošla a jak se neustále rozvíjí a zdokonalují jednotlivá oddělení Památníku Terezín, ať se jedná o historický výzkum, činnost sbírkotvornou a dokumentační či vzdělávací, a představují nejrůznější úspěšné počiny těchto oddělení. K vidění je i výběr z plakátů, vytvořených za celé období k výstavám uměleckým i dokumentárním, které patří k životu instituce.
Druhá výstava, Přírůstky do sbírek Památníku Terezín z let 2017 – 2021, představuje návštěvníkům nejzajímavější obrazy, trojrozměrné předměty a jiné dokumenty zařazené do sbírky Památníku Terezín v tomto období. Sbírkotvorná činnost Památníku je zaměřena na získávání předmětů (včetně uměleckých děl), které dokumentují život v nacistických věznicích, káznicích, koncentračních táborech a dalších represivních zařízeních. Prioritou jsou akvizice hmotných, písemných a obrazových pramenů pocházejících z policejní věznice v terezínské Malé pevnosti, židovského ghetta Terezín a koncentračního tábora Litoměřice. Součástí sbírky jsou také další předměty, které podávají svědectví o odbojové činnosti a nacistické perzekuci, stejně jako umělecká díla vzniklá po roce 1945 a reflektující válečné události a holokaust.
Nejpočetněji jsou mezi přírůstky zastoupeny výtvarné práce vzniklé v terezínském ghettu, kterých je přes devadesát (jedná se např. o díla Bedřicha Fritty, Leo Haase, Malvíny Schalkové a mnohých dalších.). Z trojrozměrných předmětů, písemností a fotografií za povšimnutí stojí například rozsáhlá pozůstalost popraveného duchcovského architekta a malíře Jana Podrackého, osobní předměty operního pěvce Karla Bermana nebo písemnosti významného představitele českožidovského hnutí Eduarda Lederera.
V dalších vitrínách jsou vystaveny též osobní věci vězňů ghetta, jako například smaltovaný plechový hrníček, pudřenka, plechové víčko od zubní pasty a další, které se našly při průzkumu půdy bývalých Drážďanských kasáren v Terezíně. Dále zde můžete vidět např. též nálezy z komplexu podzemních továren u Litoměřic, z úseku Richard I, ze závodu Elsabe atd.
Věci z majetku bývalých vězňů dnes Památník Terezín obvykle získává od dětí nebo vnoučat těch, kteří v letech nacistické okupace prošli branami represivních zařízení. Darované či zakoupené předměty jsou postupně konzervovány nebo restaurovány a pak prezentovány na výstavách a ve stálých expozicích. Památník Terezín také zapůjčuje své sbírkové předměty na výstavy pořádané jinými institucemi a poskytuje jejich reprodukce k publikačním, výstavním a vzdělávacím účelům.
Obě výstavy je možno zhlédnout ve výstavních prostorách na IV. dvoře v bývalé policejní věznici v Malé pevnosti v Terezíně až do 25. října 2022.
Naděžda Seifertová
[1] MUNK, Jan: Z historie Památníku Terezín. In: Terezínské listy 21/1993, s. 11 – 24.
