Osudy dvou válečných zajatců vězněných v Terezíně
Mezi osobami, které prošly za druhé světové války policejní věznicí gestapa v Terezíně, najdeme také více jak 200 válečných zajatců ze zemí Commonwealthu. Této problematice se věnuje již článek, který vyšel v Terezínských listech č. 45/2017 pod názvem Váleční zajatci ze zemí Commonwealthu v Terezíně. Na tomto místě bych rád představil konkrétní osudy alespoň dvou vojáků, a to vojínů Denise McMahona a Thomase Molese.
Denis McMahon

Attestation Form – přihláška do australské armády Denise McMahona; ZDROJ: National Archives of Australia (dále jen NAA): B883, VX41156; MCMAHON DENIS MICHAEL
Australan Denis Michael McMahon se narodil 11. ledna 1913 v malém městě Gunbower ve státě Victoria. S manželkou Ruby Florence měl dvě děti. Do armády narukoval 26. června 1940 ve městě Caulfield. Po nezbytném výcviku odplul 15. září 1940 z Melbourne na Blízký východ. Po bezmála měsíční plavbě připlul 12. října 1940 do tehdejší Palestiny. Zde absolvoval další výcvik a na počátku dubna 1941 byl společně se svojí jednotkou 2/8. pěchotním praporem bojově nasazen v Řecku. Po prohrané bitvě u města Vevi na severu země, byl prapor nucen postupně ustupovat. Vzhledem k utrpěným ztrátám jednotka už do dalších bojů na Peloponéském poloostrově nezasáhla. McMahon byl společně s dalšími spolubojovníky evakuován z města Kalamity v noci 26. dubna 1941.

Personalkarte – osobní karta válečného zajatce Denise McMahona; ZDROJ: NAA: B883, VX41156; MCMAHON DENIS MICHAEL
Patřil mezi 394 vojáků své jednotky, kteří byli po potopení jejich transportní lodi dopraveni na Krétu. Na zdejším ostrově je následně zastihl německý útok. Po prohraném střetnutí u města Chania byli donuceni ustoupit na jih do oblasti Sfakia, kde jako zadní voj vedli boj na zdrženou a kryli zde tak probíhající evakuaci britských vojáků. Při těchto bojích padl Denis McMahon do zajetí. Dne 19. srpna 1941 je zaregistrován v zajateckém táboře Stalag VII A Moosburg v jižním Bavorsku. Během pobytu v tomto táboře byl poslán na práci do Mnichova. Dalším místem na jeho cestě skrze okupovanou Evropu se stal Stalag VIII B Lamsdorf (dnešní polské Lambinowice), kam byl poslán 14. března 1943. Ani zde se mu nevyhnulo pracovní nasazení. Postupně prošel pracovními komandy E 563 a E 543, která byla zaměstnána v místních dolech. V lednu 1945 se společně s dalšími zajatci ze Stalagu VIII B vydal na evakuační pochod směrem na západ.

Service and casualty form – formulář B103 služebního záznamu Denise McMahona, který zachycuje jeho bojové nasazení a jeho následný pobyt v zajateckých táborech; ZDROJ: NAA: B883, VX41156; MCMAHON DENIS MICHAEL
Jeho osudy během pochodu neznáme. Vzhledem k tomu, že byl nakonec umístěn do policejní věznice v Malé pevnosti v Terezíně, se můžeme oprávněně domnívat, že se během pochodu pokusil o útěk, který však skončil neúspěchem. O jeho pobytu v Terezíně nás informuje zápis ze 7. března 1945, kdy se jeho jméno objevilo v Kassabuchu (tj. pokladní kniha, obsahuje záznamy o pohybu peněz vězňů v policejní věznici v Malé pevnosti). Následoval přibližně měsíc trvající pobyt v Malé pevnosti a 4. dubna 1945 se společně s dalšími válečnými zajatci vydal na další pochod směřující do bavorského Weidenu. McMahon přežil i tento pochod a dožil se konce války. Přes Velkou Británii se 8. srpna dostal zpět do Austrálie ke svojí rodině. Denis McMahon zemřel 6. října 1999 ve věku 87 let.
Thomas Moles
Dokladů o přítomnosti vojáků v Commonwealthu na Malé pevnosti v Terezíně se mnoho nedochovalo. Jedním z nejzajímavějších je nápis na kusu trámku jedné palandy z cely na IV. dvoře, kde byli váleční zajatci umístěni. Znění krátkého nápisu je následující: „T. H. G. MOLES ENGLISH PRISONER OF WAR IN GERMANY. ESCAPED AFTER 5 YEARS WORKING DOWN MINE. RECAPTURED AFTER 10 DAYS LIBERTY. THROWN IN CONCEN … (konec slova nečitelný) LAGER. 28. 2. 45.“ (Český překlad – T. H. G. Moles, anglický válečný zajatec v Německu. Utekl po pěti letech práce v dolech. Znovu uvězněn po 10 dnech svobody. Uvržen do koncen… tábora. 28. 2. 45). Nápis nám odhaluje jen několik momentů z jeho válečné anabáze. Přesto i díky nim se podařilo zjistit předchozí Thomasovy válečné osudy.

Část trámku z cely z Policejní věznice Terezín s anglickým textem Thomase Molese; Památník Terezín, PT 8870
Za 2. světové války sloužil u 2. praporu Velšské gardy. Společně se svojí jednotkou byl v květnu 1940 narychlo nasazen na obranu severofrancouzského přístavu Boulogne-sur-Mer, kam prapor připlul 22. května. Zde se okamžitě zapojili do obranných bojů v severní části města. Po několikahodinovém boji se však ukázalo, že obránci nejsou schopni odolat náporu německých jednotek patřících k 2. tankové divizi pod velením generálporučíka Rudolfa Veiela. Byla proto nařízena evakuace britských vojáků. Ta proběhla ve dnech 23. a 24. května 1940. Thomas Moles však mezi evakuovanými nebyl. Patřil mezi ty muže, kteří zaujali obranné pozice v okolí mola a vlakové stanice v přístavu a čekali, zdali nepřipluje ještě nějaká další loď. Vydrželi se bránit dalších 36 hodin. Nedostatek munice a také vědomí, že žádná další loď vzhledem k vývoji situace už nedorazí, donutila zbylé britské obránce se vzdát. Zajatí vojáci včetně Molese museli nastoupit nedobrovolnou cestu do německého zajetí. On pak většinu války následně strávil ve Stalagu VIII B Lamsdorf. Jak už víme, byl zde přidělen na práci v dole. V zimě 1944/1945 došlo k přesunům válečných zajatců z území na východě, ohrožených postupem Rudé armády, dále na západ. Během tohoto vyčerpávajícího přesunu se pokusil o útěk, ten však nebyl úspěšný a po 10 dnech na útěku byl dopaden a nakonec předán do vězení v Terezíně. Zde byl vězněn přibližně měsíc. Stejně jako Denis McMahon a další zajatci opustil pevnost 4. dubna 1945.
Tyto dva příběhy jsou jen zlomkem osudů vojáků z Commonwealthu, kteří zejména v letech 1944 a 1945 prošli branami Policejní věznice v Terezíně. Jejich válečná zkušenost se velmi lišila. Jedni padli do zajetí bezprostředně po nasazení, jiní byli v době zajetí již ostřílenými bojovníky. V internaci se ale tyto rozdíly smazaly, a to co prožívali během svého nuceného pobytu v Malé pevnosti, patřilo pravděpodobně k nejhorším zkušenostem, které si z doby druhé světové války odnesli.
Go