Seminář Holokaust ve vzdělávání pro české pedagogy v Památníku Terezín.
Od 28. listopadu do 1. prosince 2024 se na půdě Památníku Terezín ve spolupráci s MŠMT uskutečnil již dvaadvacátý ročník pedagogického semináře II. stupně s názvem Holokaust ve vzdělávání.
34 účastníků z řad českých pedagogů mělo možnost seznámit se blíže s metodickými postupy, jež s nimi přijeli sdílet lektoři a odborníci z nejrůznějších renomovaných institucí. Účastníci se aktivně zapojili do workshopů např. Židovského muzea v Praze, izraelského památníku Yad Vashem, polského Státního muzea Auschwitz – Birkenau, německého Domu konference ve Wannsee a dalších. Kromě toho také vyslechli řadu přednášek týkajících se této problematiky.
Večery byly věnovány kulturním pásmům ve vztahu k holokaustu. Nejprve během pátečního večera vystoupily děti ze souboru Disman-Čáry-Um s dětskou operou Brundibár pod vedením manželů Fléglových a za klavírního doprovodu Andrey Mottlové. V sobotu večer se pak na půdě Magdeburských kasáren představilo hudební uskupení Clarinet Society se vzpomínkou na orchestr Ghetto Swingers, o kterém v krátkosti pohovořil v rámci on-line prezentace historik Petr Koura.
Účastníci kromě řady nových metodických poznatků a didaktických materiálů, které mohou po návratu do škol využívat v běžné praxi, získali i možnost sdílet své zkušenosti s ostatními účastníky – pedagogy.
Jana Švarcová
Česko – polský pedagogický seminář v Památníku Terezín, únor 2025
Začátkem letošního února se v Památníku Terezín konala první část již tradičního česko-polského pedagogického semináře. Druhá část bude následovat v září ve Státním muzeu Auschwitz-Birkenau v Polsku.
Cílem těchto setkání je podnítit spolupráci mezi českými a polskými účastníky a jejich školami. Akce se zúčastnilo dvanáct vybraných českých učitelů, kteří v předchozích letech absolvovali alespoň tři stupně pedagogických seminářů organizovaných Památníkem Terezín a dalšími partnerskými organizacemi s finanční podporou MŠMT, a stejný je i počet pedagogů z Polska.
Zahajovacím bodem semináře byly prezentace, jejichž prostřednictvím si účastníci navzájem přiblížili své domovské regiony.
Další dva dny byly plné prohlídek, odborných přednášek a workshopů. Některých se čeští a polští učitelé účastnili společně, jiných odděleně. K rozdělení skupiny docházelo proto, že na rozdíl od českých účastníků byli polští učitelé v Památníku Terezín poprvé a přínosnější pro ně tedy byly základní prohlídkové okruhy. Pro české účastníky byly naopak přichystané prohlídky běžně nepřístupných míst se vztahem k historii bývalého terezínského ghetta, věznice gestapa či k období předcházejícímu. Navštíveny byly například interiéry Vrchlabských kasáren (dříve zde bývala vojenská nemocnice), kde byly připomenuty i osudy Gavrila Principa. V Malé pevnosti se podívali do strážní věže nad IV. dvorem a u vodního reservoáru na bastionu III se mimo jiné seznámili s problémy spojenými s kanalizací a zásobováním vodou, které negativně ovlivňovaly život ve věznici gestapa.
Účastníci si rovněž vyzkoušeli role studentů a žáků během činnosti v rámci workshopů (Efekt přihlížejícího, Po stopách paměti, Školákem v protektorátu), které jsou v nabídce pro školní skupiny přijíždějící na programy vzdělávacího oddělení, a společně si vyslechli přednášku historika Památníku Terezín, Tomáše Fedoroviče na téma psychiatrie a její pacienti v ghettu Terezín. Součástí programu byla i návštěva depozitáře sbírkového oddělení, kde se účastníci dozvěděli nejen zajímavosti o práci spojené se získáváním a uchováváním předmětů, ale i poutavé příběhy, které se k nim vážou.
Oceňovanou součástí programu těchto seminářů je též představení projektů, na kterých učitelé v rámci své pedagogické činnosti ve školách se svými žáky a studenty pracují. V Terezíně byla předvedena činnost českých učitelů, na ukázku projektů polských učitelů se lze těšit ve druhé části tohoto semináře.
Jan Kaňa
