Dokumentační oddělení Památníku Terezín zaznamenalo v roce 2018 celkem osmnáct darů písemností a fotografií vážících se k historii věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín, ghetta Terezín i k dalším nacistickým perzekučním zařízením. Jde o různě rozsáhlé soubory i jednotlivosti.
Mimo jiné bylo získáno několik dokumentů k osudu pana Františka Crhounka, řídícího učitele v Zarazicích (dnes součást Veselí nad Moravou, okres Uherské Hradiště).
František Crhounek, narozen 2. března 1904, působil od třicátých let 20. století jako herec a režisér v ochotnickém divadle ve Veselí nad Moravou. V repertoáru tohoto souboru byla i protiválečná dramata, například Čapkovy hry RUR a Bílá nemoc. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava činnost divadla v režii F. Crhounka pokračovala a často byla uváděna díla povzbuzující vlastenecké cítění.
Kromě působení v divadle se František Crhounek zapojil i do odbojové činnosti v ilegální organizaci Obrana národa a 12. června 1942 byl spolu s dalšími učiteli v okrese zatčen a uvězněn v Kounicových kolejích v Brně, odkud byl posléze převezen do koncentračního tábora Auschwitz (Osvětim), kde 23. října 1942 zemřel.
Pronásledování postihlo i jeho rodinu – manželka s dcerou byly vystěhovány z bytu a zůstaly bez finančních prostředků. Ubytování jim naštěstí poskytla rodina Všetulova ze Zarazic.
Jedním ze získaných dokumentů je úmrtní list F. Crhnounka vystavený 5. prosince 1942 v Auschwitz (Osvětim) a zaslaný pozůstalým. Příčina úmrtí v něm není uvedena. A pokud by uvedena byla, neodpovídala by zřejmě skutečnosti, protože v koncentračních táborech bylo běžnou praxí tajit pravé příčiny úmrtí, aby veřejnost netušila, jaké jsou v nich poměry. Z úmrtního listu vlastně ani není zřejmé, že František Crhounek zemřel v koncentračním táboře. Jako místo úmrtí je uvedeno: „Auschwitz, Kasernenstrasse“ (Osvětim, Kasárenská ulice). Záměrně bylo vynecháno, že jde o tábor. Kvůli kamufláži byl zřízen i samostatný matriční úřad, který „oficiálně“ vyřizoval úmrtí v táboře. Tomu odpovídalo i razítko na dokumentu s opisem: „Standesbeamter in Auschwitz…“ (matrikář v Osvětimi). František Crhounek nepochybně zemřel v táboře následkem krutých životních podmínek. Z úmrtního listu lze zjistit také náboženské vyznání, bydliště před zatčením, čas úmrtí, datum a místo narození a jméno manželky.
Již koncem roku 1945 prezident Edvard Beneš udělil Františku Crhounkovi za účast v odboji Československý válečný kříž 1939 in memoriam. Udělovací listina k tomuto vyznamenání je dalším získaným dokumentem. Dále se z poválečných písemností zachovalo například osvědčení sepsané Crhounkovými spoluvězni dokládající jeho dobré chování k ostatním v táboře v Auschwitz a jeho vlastenecké cítění. Osvědčení je nedatované, ale pravděpodobně vzniklo krátce po válce.
Podobu Františka Crhounka známe ze zachované protektorátní občanské legitimace vydané 19. prosince 1939 v Uherském Hradišti, která je též součástí získaného souboru.
Ně
