V roce 2019 Památník Terezín využil nabídky Židovské obce v Praze a získal knihy, které měla uložené v jenštejnském depozitáři Knihovny Akademie věd České republiky.
Knihy v tomto souboru pocházely z různých zdrojů. Část jich byla zabavena za druhé světové války jednotlivým židovským obcím a osobám židovského původu deportovaným z Protektorátu Čechy a Morava. Tyto knihy byly umisťovány ve skladištích Treuhandstelle v Praze a část z nich také v ghettu Terezín. Soubor obsahuje i svazky zabavené německým židovským institucím, které byly od roku 1943 uloženy a katalogizovány v terezínském ghettu. A dále se jeho součástí staly i knihy z knihovny ghetta z let 1942 – 1945. Po válce došlo ke sloučení takto sebraných knih a v rámci další manipulace se celý soubor dostal do Jeruzalémské synagogy v Praze a následně byl umístěn do již zmiňovaného depozitáře v Jenštejně.
Původní fond byl poměrně obsáhlý a čítal zhruba 8 000 svazků. Nalezneme v něm jak staré tisky (do roku 1800), tak i knihy z 18. až 20. století. Většinu tvoří liturgické knihy jako např. sidury, machzory, hagady, ale najdeme zde i luachy či naučnou literaturu. Vzhledem k rozsahu fondu nebylo možné, aby ho Památník Terezín přejal celý. Postupně byl tedy pracovníky dokumentačního, sbírkového a historického oddělení prohlédnut a roztříděn. Do Památníku Terezín se pak dostaly pouze knihy, které mají nějakou souvislost s bývalými vězni ghetta, popř. je doložitelné, že byly součástí tzv. terezínské podstaty (tedy majetku zanechaného v terezínském ghettu po osvobození). Jedná se zhruba o 600 svazků.
A v čem je pro Památník tento přírůstek tak zajímavý? Knihy obsahují velké množství osobních informací. Spoluprací dokumentačního, sbírkového a historického oddělení došlo k přiřazení části převzatých knih ke konkrétním vězňům terezínského ghetta. Knihy, u kterých se nám doposud nepodařilo najít osobu s nimi spojenou, budou ještě podrobeny dalšímu bádání. V některých se vyskytují i informace o transportních číslech. Najdeme zde často také údaje genealogického charakteru z konce 19. a počátku 20. století. Velká část knih má také dodatečnou výpovědní hodnotu, neboť do nich jejich vlastníci kreslili, zejména děti do učebnic, nebo vlepovali osobní ex libris.
Zajímavé je sledovat i otisky razítek. Mnohé z nich patří jejich původním majitelům, židovským obcím z protektorátu, knihovnám, popř. dalším institucím. Ovšem co je pro nás nejdůležitější, knihy obsahují i několik druhů razítek z knihovny terezínského ghetta (Ghettobücherei). Neméně zajímavé je použití razítek z prostředí německého. Velmi výjimečně v knihách nalezneme i fotografie majitelů. Toto vše činí z fondu nesmírně zajímavý soubor, který by mohl být do budoucna využit nejen v expozicích Památníku Terezín, ale bylo by možné jej vytěžit i po stránce genealogické. Je možné, že by informace obsažené v tomto fondu mohly zaplnit bílá místa v rodokmenech některých židovských rodin.
K jejich předložení badatelům však povede ještě dlouhá cesta. Nejprve je třeba knihy vydezinfikovat, naskenovat a posléze zrestaurovat, resp. konzervovat. Přesto však věříme, že se je v budoucnu podaří maximálně využít po stránce informační i estetické.
Michaela Dostálová