Ze sbírky Památníku Terezín
Milena Jesenská se otci Janu Jesenskému a matce Mileně, rozené Hejzlarové, narodila 10. srpna 1896 v Praze.
V mládí navštěvovala dívčí gymnázium Minerva, po jehož úspěšném ukončení začala na otcovo přání studovat medicínu na Karlově univerzitě. Po roce ovšem přešla z lékařské fakulty na konzervatoř, kterou ale zanedlouho také opustila.
Ve svých dvaceti letech se seznámila s židovským literátem Ernstem Pollakem, jehož si vzala za manžela, a v roce 1918 společně odešli do Vídně. Zde vlivem nepříznivé finanční situace začíná Jesenská dávat hodiny češtiny, překládá a působí jako novinářka.
Poměrně známá epizoda jejího života je spojena s Franzem Kafkou, s nímž navázala přátelství v roce 1919. Osobně se viděli pouze dvakrát, nicméně z jejich soukromé korespondence je patrná víc než jen vzájemná náklonnost. Lze hovořit o platonické lásce, která trvala až do roku 1923.
Krátce poté se Jesenská rozchází s manželem. Následoval její útěk do Drážďan a po návratu do Prahy se v roce 1927 podruhé provdala za českého architekta Jaromíra Krejcara. Za rok se jim narodila dcera, pozdější spisovatelka Jana Černá (1928–1981). I toto manželství se však po několika letech rozpadlo.
V této době byla Jesenská součástí pražské literární scény, své schopnosti uplatnila především coby novinářka. Kromě Peroutkovy Přítomnosti přispívala do deníku Tribuna, Národních listů, Lidových novin, Pestrého týdne či Českého slova.
Podobně jako mnoho jiných intelektuálů té doby byla členkou komunistické strany. Rozešla se s ní v roce 1936, kdy rázně odmítla stalinské procesy.
S příchodem německé okupace v roce 1939 se Jesenská zapojuje do protinacistického odboje. Podílela se na vydávání ilegálního časopisu V boj a pomáhala spoluorganizovat emigraci židovských rodin. V listopadu 1939 byla zatčena a vězněna na Pankráci. Pro nedostatek důkazů ji Lidový soudní dvůr v Drážďanech osvobodil, ale po převozu do Prahy byla vzata do ochranné vazby a v srpnu 1940 deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. Zde pracovala v táborové nemocnici (Krankenrevier). Důsledkem špatných životních podmínek se její zdravotní stav zhoršoval a 17. listopadu 1944 tam po těžké nemoci umírá.
Roku 1994 bylo Mileně Jesenské památníkem Yad Vashem uděleno ocenění Spravedlivá mezi národy. V roce 1996 jí byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy. Její jméno dnes rovněž nese mezinárodní žurnalistická cena.
Během pobytu v pankrácké věznici vyrobila Milena Jesenská z chlebové hmoty zdobenou barevnou krabičku s víčkem. Tento upomínkový předmět darovala spoluvězeňkyni, které se ho podařilo z věznice propašovat ve špinavém prádle. I přesto, že krabička vznikla mimo terezínská represivní zařízení, byla v roce 1979 darována do sbírky Památníku Terezín.
Michael Michner
