(Nahlédnutí do sbírky Památníku Terezín)
Mezi sbírkové předměty s poutavým příběhem bezesporu patří zvířátka z těsta. Do Památníku Terezín byla darována paní Helgou Peroutkovou, která je střežila až do svých 94 let. Její zásluhou dnes prostřednictvím přiloženého dopisu také víme, co se tehdy odehrálo.
Helga Marie Peroutková, rozená Wälzerová, se narodila 4. dubna 1921. O její rodině nám bohužel není známo nic podrobnějšího. V době okupace byla zasnoubená s Karlem Luxem, narozeným 13. dubna 1920 v Praze. Jeho otec Arthur Lux (*16. října 1884), povoláním prodavač, zemřel již v roce 1929. Matka Josefa (*30. ledna 1892), rozená Mahlerová, se Karla a jeho staršího bratra Bedřicha (*7. června 1918) snažila uživit jako švadlena.
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se situace Luxových začíná komplikovat, neboť byl u rodiny zjištěn židovský původ, z čehož vyplývalo, že se na ni začala vztahovat nacistická protižidovská opatření. Karel Lux ve snaze vyhnout se větší perzekuci se dobrovolně přihlásil do tzv. Přeškolovacího tábora v Lípě u Havlíčkova Brodu, kam byl odeslán 18. listopadu 1941. V ten samý měsíc bylo v pevnostním městě Terezín nacisty zřízeno ghetto, tedy sběrný a průchozí tábor pro Židy. Do něj byl první z rodiny transportem J, 4. prosince 1941, deportován Bedřich. O něco později, 22. prosince 1942 jej transportem Ck následovala matka Josefa. Poslední se k nim připojil Karel, který byl z Lípy do ghetta převezen 13. května 1943.
Helga Peroutková se v těžkých časech snažila Luxovým všemožně pomáhat, například pro ně sháněla uhlí na topení. Tato podpora neustala ani v Terezíně, kam se jí díky Karlovu strýci, pracujícímu v té době pro farmaceutickou firmu B. Fragner, podařilo v roce 1943 propašovat léky. Vše bylo naplánováno tak, že čekala u terezínského hřbitova, kudy vězni pracující na esesáckém statku chodili pod dohledem obdělávat okolní pole. V těchto místech léky nenápadně předala Karlovi, ten je pak tajně pronesl do ghetta a daroval potřebným. Jako vyjádření vděku za tento odvážný skutek mu byla s největší pravděpodobností věnována právě výše zmíněná zvířátka z těsta.
Karel Lux ovšem v Terezíně příliš dlouho nepobyl, od jeho příjezdu neuplynuly ani čtyři měsíce, když byl transportem Dl dne 6. září 1943 odeslán do Osvětimi, kde ve svých třiadvaceti letech zahynul. Jeho bratr Bedřich byl 10. listopadu 1943, zřejmě kvůli nějakému přestupku, z ghetta předán do věznice gestapa v nedaleké Malé pevnosti. Následně však skončil také v Osvětimi. Zde byl vězněn od konce dubna 1944 až do osvobození tábora. Maminka Josefa přečkala zbytek války v Terezíně.
Po osvobození se Helga Peroutková a Josefa Luxová znovu shledaly. Jejich setkání ovšem nebylo radostné, jelikož ho poznamenala Karlova smrt. Na památku po zesnulém snoubenci dostala Helga od Josefy zvířátka z těsta, která jí ještě před transportem z ghetta stihl Karel dát. Tyto upomínkové předměty si s sebou vzala do exilu v Kanadě, kam se v roce 1949 rozhodla z komunistického Československa uprchnout. Zde se společně se svým manželem Františkem Peroutkou (1912–2009), jehož si vzala ještě v rodné zemi usadila v Torontu. Zemřela 1. července 2018, v požehnaných 97 letech. O dalších osudech Luxových dnes bohužel nemáme žádné informace.
Michael Michner
