Akce PT

Akce, výstavy a semináře Památníku Terezín v roce 2017

Tak jako byl loňský rok 2016 bohatý na nejrůznější akce pořádané Památníkem Terezín, i letos se můžeme těšit na řadu událostí spojených s jeho činností.

27. ledna jsme si připomenuli Den památky obětí holokaustu, a to tentokrát společnou vzpomínkovou akcí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Federace Židovských obcí v ČR, Bavorského zemského sněmu a Nadace bavorských památníků.

Uctění památky obětí holokaustu 27. ledna 2017 v prostoru bývalého krematoria v Litoměřicích, leden 2017, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Na jaře, 24. dubna proběhne každoroční vzpomínková akce Jom ha´ šoa na paměť obětem holokaustu, během níž jsou nahlas čtena jména zemřelých, kteří byli vězněni v terezínském ghettu.

Třetí květnová neděle (letos 21. května 2017) je již neodmyslitelně spojena s Terezínskou tryznou, během které jsou uctěny oběti nacistické perzekuce. Vzpomínková akce se koná na Národním hřbitově před Malou pevností. Této slavnosti bude ovšem v prvních květnových dnech předcházet připomenutí 70. výročí založení památníku, k němuž došlo 6. května 1947.

Dne 27. června vzpomeneme výročí popravy JUDr. Milady Horákové, která byla v době nacistické perzekuce vězněna v Policejní věznici v Malé pevnosti.

17. září se pak uskuteční Tryzna Kever Avot, uctění židovských obětí nacistické genocidy v českých zemích.

Kromě těchto významných vzpomínkových akcí proběhne na půdě Památníku Terezín i řada výtvarných výstav. Připomenuty a představeny budou např. kresby z KT Mauthausen bývalého vězně Zbyňka Sekala, či výtvarná díla současných umělců Václava Špaleho, Patrika Hábla či Francine Mayran. Památník Terezín taktéž chystá řadu vlastních výstav, ať už se jedná o plakáty z období let 1947-2017, přírůstky sbírek Památníku Terezín či výstavu prací žáků a studentů, kteří se zúčastní výtvarné soutěže, jež je každoročně pořádána vzdělávacím oddělením Památníku Terezín.

A právě letos proběhne již XXIII. ročník literární a XXI. ročník výtvarné soutěže, tentokrát s názvem Je minulost stále živá? Své práce budou moci žáci a studenti zasílat nejpozději do 18. dubna. 7. června se pak na slavnostním vyhlášení v kině Muzea ghetta dozvíme, která díla byla oceněna.

Ve výčtu aktivit Památníku Terezín, respektive vzdělávacího oddělení nelze opomenout ani semináře pro pedagogy. Opět proběhnou semináře všech čtyř stupňů, Jak vyučovat o holokaustu, a to ve dvou termínech 17. – 19. března a 31. března – 2. dubna, oba konané v Terezíně. Na podzim se pak uskuteční II., navazující stupeň Holokaust ve vyučování taktéž v Terezíně, dále III. stupeň ve Státním muzeu Auschwitz-Birkenau a IV. stupeň v izraelském památníku Yad Vashem. Kromě toho je pro absolventy všech čtyř stupňů připraven i V. stupeň semináře v Polsku a Terezíně. Těší nás, že zájem o problematiku holokaustu a terezínského ghetta opět projevili učitelé z Dánska, Velké Británie a Polska, které u nás na pedagogických seminářích po roce rádi uvítáme.

Detailnější informace z průběhu většiny těchto akcí bude Zpravodaj Památníku Terezín přinášet vždy v aktuálním čísle.

Šv

Zpřístupnění zrekonstruovaných prostor kolumbária bývalého terezínského ghetta

Nově zpřístupněné prostory kolumbária terezínského ghetta, říjen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Nově zpřístupněné prostory kolumbária terezínského ghetta, říjen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

U příležitosti vzpomínkových akcí 75. výročí zahájení transportů protektorátního židovského obyvatelstva byly 17. 10. v Terezíně slavnostně zpřístupněny další prostory bývalého kolumbária, kde se v době ghetta uchovávaly urny s ostatky mrtvých. Při této příležitosti promluvil ředitel Památníku Terezín Jan Munk, místostarostka Terezína Hana Rožcová a předsedkyně Terezínské iniciativy Dagmar Lieblová. Ta, jakožto bývalá vězeňkyně ghetta zavzpomínala na roky zde strávené a připomněla úlohu pamětníků holokaustu, totiž předávat svědectví o tomto období mladým generacím. Slavnosti se taktéž zúčastnili bývalí vězni terezínského ghetta se svými rodinnými příslušníky, zástupci ambasády USA a velvyslanec státu Izrael Gary Koren, kteří si po slavnostním úvodu prohlédli nově zpřístupněná místa za odborného komentáře zástupce ředitele Památníku Terezín pro výzkum a vzdělávání Vojtěcha Blodiga.

Dagmar Lieblová během slavnostního zpřístupnění zrekonstruovaných prostor kolumbária, říjen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Dagmar Lieblová během slavnostního zpřístupnění zrekonstruovaných prostor kolumbária, říjen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Poté se účastníci setkání přesunuli do kinosálu Muzea ghetta, kde proběhl komorní koncert. V jeho úvodní části vystoupilo nizozemské dětské Revesz trio, mezi jehož repertoárem se nacházely lidové melodie Šalom alejchem a Heveňu šalom, dílo švýcarsko-amerického skladatele Ernesta Blocha From Jewish Life a skladba terezínské vězenkyně Ilse Weber Wiegala. V druhé části představil houslista Jaroslav Svěcený za doprovodu klavíristy Václava Máchy transkripce Jaschy Heifetze hudby George Gerschwina z opery Porgy and Bess, dále svou vlastní kompozici inspirovanou Terezínem T-Dream pro housle, dvě melodie Johna Williamse z filmu Schindlerův seznam a dvě části Sonáty pro housle oběti šoa Erwina Schulhoffa. Celý den byl zakončen setkáním na půdě Magdeburských kasáren.

St

S historikem Památníku Terezín Tomášem Fedorovičem

Historik Památníku Terezín Tomáš Fedorovič u příležitosti vernisáže výstavy, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Historik Památníku Terezín Tomáš Fedorovič u příležitosti vernisáže výstavy, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Výstava Svědectví o proměnách města – Terezín ve stavebních plánech a dokumentech židovské samosprávy 1941-1945.

Dne 14. července 2016 se přítomní hosté shromáždili ve foyeru kina Muzea ghetta v Terezíně, a to u příležitosti vernisáže dokumentární výstavy Památníku Terezín s názvem Svědectví o proměnách města – Terezín ve stavebních plánech a dokumentech židovské samosprávy 1941-1945.

Snahou výstavy bylo podat komplexní vhled do zamýšlených úprav terezínského ghetta, které se zčásti realizovaly a zčásti zůstaly pouze ve formě návrhů.

Za výtvarným zpracováním výstavy stojí grafik Památníku Terezín Miroslav Veselý, kterému se zcela neotřelým způsobem podařilo zasadit dobové dokumenty získané z archivů a následně zpracované historikem Památníku Terezín, Mgr. Tomášem Fedorovičem, do nevšední, avšak pro návštěvníky jistě velice působivé podoby.

Sám autor scénáře Tomáš Fedorovič shrnul práci a přípravu výstavy v následujícím komentáři.

Expozice výstavy v Muzeu ghetta, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Expozice výstavy v Muzeu ghetta, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

1. Proč jste si zvolil právě téma Terezína a jeho proměny ve stavebních plánech a dokumentech židovské samosprávy?

Možná lapidárně řečeno, nerad dělám věci, které někdo přede mnou již udělal. O souboru dokumentů Technické kanceláře uložených ve Státním okresním archivu Litoměřice se sídlem v Lovosicích vím již přes patnáct let, tedy zhruba od doby, kdy jsem nastoupil do Památníku Terezín, ale pro výstavní výstup to „uzrávalo“ takto dlouho. Neméně důležitou byla pro mě unikátní hodnota cenných dokumentů, map a výkresů. Fascinuje mě sk

utečnost, jaké množství pracovního nasazení a úsilí, jakého umu a dovedností museli pracovníci Technické kanceláře vynaložit, aby se zlepšilo nebo alespoň nezhoršovalo vězeňské prostředí terezínského vězně. Bez jejich výkresů se totiž v ghettu stavebně „nepohnul ani list“. To, že jejich práce na jednu stranu pomohla a na druhou byla brutálně zneužita služebnou SS v Terezíně, je věc zcela jiná. V neposlední řadě mě baví sledovat vývoj ghetta, tak jak ho načrtl ve své terezínské zprávě ing. Otto Zucker, na podkladech vyhotovených na kreslících prknech.

2. Dokázal byste přiblížit, co vše obnášelo Vaše bádání v archivech a kolik času jste musel věnovat přípravám, než vznikla tato výstava?

 Celý soubor stavebních výkresů a dokumentů vzniklých v gesci Technického oddělení měl sloužit jako materiál na podpal, ale díky mnoha shodám byl tohoto osudu ušetřen. Materiál je tříděn dle jednotlivých bloků domů. Podivuhodné je, že chybí veškerá dokumentace k objektům kasáren. Ty se naopak nacházejí v Židovském muzeu v Praze. Významnou část fondu tvoří i plány objektů na periferii ghetta, tj. ústřední márnice, kolumbária, či za jeho hranicí, což platí pro ústřední prádelnu nebo krematorium.

Expozice výstavy v Muzeu ghetta, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Expozice výstavy v Muzeu ghetta, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Příprava výstavy trvala asi půl roku, celý fond jsem procházel dvakrát, při první příležitosti jsem si dělal poznámky k jednotlivým dokumentům, které jsme chtěli ukázat, podruhé jsme s kolegou z dokumentačního oddělení Radimem Nytlem tyto vybrané dokumenty ve výstavní kvalitě ofotili.

3. Bylo něco, co Vás během Vašeho výzkumu překvapilo? Na co byste rád upozornil Vy osobně?

Pro výstavu členěnou do 23 tematických oblastí jsem se pokoušel vybrat nejzajímavější dokumenty a všechny jsou vlastně unikáty. Rád bych uvedl tři oblasti, které jsou dle mého soudu vidění hodné. První oblastí je fenomén terezínských půd, které hrály v životě terezínských vězňů možná důležitější roli, než se dosud domníváme. Jejich osazenstvo, vybavení, kdo povolil výstavbu tohoto od podzimu 1943 privilegovaného bydlení, to vše jsme se pokusili stěsnat na dva výstavní panely. Druhým překvapením je pro mě, jako historika bývalého terezínského ghetta, zjištění, že Starší židů (Judenältester) „neúřadoval“ jen v Magdeburských kasárnách, jak se dočteme v literatuře k historii ghetta, ale také například v 1. patře budovy dnešní terezínské pošty (Q 617).  A v neposlední řadě stojí za zhlédnutí i neuskutečněné plány vypracované terezínskou administrativou, které měly ryze germanizační charakter. Jedná se o výkresy úprav dědičného dvora Ericha Oswalda Ludwiga v Remstädtu u Gothy. Paradoxně o těchto událostech není v tuzemských ani zahraničních archivech vůbec žádná jiná zmínka a my tedy ani nevíme, jak a proč se k tomu terezínská samospráva, resp. služebna SS v ghettu nachomýtla. Dalším neméně zajímavým dokumentem je plán velkolepě pojatého sportovního a kulturního centra z června 1942. Víme z Mahlerova deníku, že byla podle tohoto plánu vyhotovena v listopadu 1942 i jeho maketa. Časová souvstažnost napovídá, že plán a model měly být představeny Himmlerovi při jeho plánované, ale neuskutečněné návštěvě ghetta Terezín v prosinci 1942.

4. Prozradíte, na jakém dalším tématu pracujete? Co bude obsahem Vaší následující výstavy?

 V současné době stojíme před dokončením scénáře případné stálé expozice Terezínské transporty. Deportace Židů do Terezína a z terezínského ghetta do míst vyhlazování a otrocké práce. V roce 2018 plánujeme výstavu k terezínskému zdravotnictví.

Výstava Svědectví o proměnách města – Terezín ve stavebních plánech a dokumentech židovské samosprávy 1941-1945. se koná u příležitosti 75. výročí vzniku terezínského ghetta a zahájení deportací Židů z českých zemí, které si Památník Terezín letos připomíná. Výstava je ke zhlédnutí do 31. října 2016.

Šv

Vyučování bylo přísně zakázáno!

foto_4

Anna Janotková: Pohádka z Terezína, 7 let.

8. června 2016 proběhlo v kinosále Muzea ghetta v Terezíně tradiční vyhlášení vítězů již 22. ročníku literární a 20. ročníku výtvarné soutěže Památníku Terezín, nesoucí na památku iniciátorky a spoluzakladatelky soutěží podtitul Memoriál Hany Greenfieldové, pod společným názvem Vyučování bylo přísně zakázáno!

Kromě vítězů a dalších oceněných v jednotlivých kategoriích, kteří přijeli většinou v doprovodu svých rodičů či pedagogů, se vyhlášení zúčastnili také zástupci města Terezín a hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček. Za sdružení bývalých vězňů terezínského ghetta Terezínská iniciativa přijela a k oceněným promluvila dr. Michaela Vidláková, která spolu s Jiřím Polákem, synem bývalého vězně terezínského ghetta a pozdějšího historika Památníku Terezín Erika Poláka, i předávala oceněným ceny Erika Poláka, financované právě Terezínskou iniciativou.

Veronika Mackovčínová: Tajné chvilky, 11 let.

Veronika Mackovčínová: Tajné chvilky, 11 let.

Jelikož se letos umělecké soutěže Památníku Terezín staly součástí společného projektu Památníku Terezín, Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského, Institutu Terezínské iniciativy a Národního institutu pro další vzdělávání s názvem Školákem ve válečných letech, tak čest předávat jednotlivé ceny ve všech kategoriích soutěží postupně připadla zástupcům všech jmenovaných institucí.

Uměleckou část programu zajistil Dětský sbor Brno pod vedením sbormistryně Valerie Maťašové a za klavírního doprovodu Lukáše Hurtíka. Ten si připravil část I. jednání Avec La Garde Montante z Bizetovy opery Carmen, která byla za války mezi jinými inscenována i dětskými vězni Terezína, a pásmo Květovaný kůň, jehož autory jsou dva bývalí terezínští vězni, a to literát Norbert Frýd a hudební skladatel Karel Reiner. Na představení, které připravili oba autoři pro děti ze židovských sirotčinců ještě před svou internací v terezínském ghettu, se podíleli rovněž recitátoři Jakub Libánek a Vítězslava Ševčíková, členové divadelního spolku DAVA, a režiséři David Kříž a Renata Fraisová.

Slavnostní předávání cen výtvarné a literární soutěže Památníku Terezín, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Slavnostní předávání cen výtvarné a literární soutěže Památníku Terezín, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

V předsálí kina Muzea ghetta byla téhož dne otevřena již tradiční výstava z nejlepších výtvarných prací letošního ročníku výtvarné soutěže spolu se čtyřmi panely, které připomínají život Hany Greenfieldové, její podíl na vzniku uměleckých soutěží Památníku Terezín a jejich historii.

Ve školním roce 2015/2016 se celkem soutěže zúčastnilo 680 prací ze 115 škol celé České republiky. V literární části soutěžilo 188 děl, ve výtvarné pak 492. Seznamy vítězů a oceněná díla naleznete na webových stránkách Památníku Terezín v části Vzdělávání.

St

Setkání účastníků projektu Školákem ve válečných letech

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, žáci Základní školy T.G. Masaryka, Milovice, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, žáci Základní školy T.G. Masaryka, Milovice, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Ve dnech 8. – 9. června 2016 se v Terezíně uskutečnilo setkání mladých badatelů zapojených do vzdělávacího projektu Školákem ve válečných letech, který je realizován Památníkem Terezín, Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského, Institutem Terezínské iniciativy a Národním institutem pro další vzdělávání. Jeho cílem je přiblížit mladé generaci projevy nacistického totalitního režimu na příkladu školního prostředí v protektorátu a oblastí Československa připojených po mnichovské dohodě k Německu. Do projektu se přihlásilo téměř dvacet týmů a jednotlivců ze základních a středních škol v České republice, kteří pod metodickým vedením svých pedagogů a odborných pracovníků

Výstavní panely projektu Školákem ve válečných letech, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

výše uvedených institucí zpracovávali v průběhu školního roku 2015-2016 témata spojená se školním prostředím v českých zemích v letech 1938 až 1945.
Obsahem setkání, kterého se účastnilo téměř 70 mladých studentů a jejich učitelů, bylo vzájemné předávání si zkušeností a prezentace zpracovávaných témat. Na programu bylo vzájemné představení práce badatelských týmů, workshopy na téma života mládeže v Protektorátu Čechy a Moravy,

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

v terezínském ghettu či ve věznici gestapa v terezínské Malé pevnosti, aktivity týkající se historie menšinového školství, prohlídky objektů a expozic památníku i filmová projekce dokumentárního filmu o československých školách ve Velké Británii v době druhé světové války.
Prvními hlavními výstupy z projektu, které budou vytvořeny v letošním roce, budou výstavní panely představující poznatky zjištěné mladými badateli. Projekt je podpořen grantem, který Památník Terezín obdržel od mezinárodní organizace International Coalition of Sites of Conscience se sídlem v USA.

Šp

Výstava o Josefu Čapkovi

Josef Čapek: Studie žen, datace pravděpodobně 1941 – 1942, Buchenwald; PT 2798, Památník Terezín.

Josef Čapek: Studie žen, datace pravděpodobně 1941 – 1942, Buchenwald; PT 2798, Památník Terezín.

7. dubna letošního roku proběhla v předsálí kina Malé pevnosti slavnostní vernisáž výstavy s názvem Josef Čapek – malíř, básník, spisovatel.

Slavnostní zahájení proběhlo za přítomnosti ředitelky Památníku Karla Čapka Kristiny Váňové a herečky Zdeňky Procházkové, která při této příležitosti přednesla několik básní z vězeňské poezie Josefa Čapka.

Sám Čapek byl během války vězněn v koncentračních táborech Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen a Bergen-Belsen, kde těsně před koncem války zemřel na následky tyfového onemocnění.

Josef Čapek: Španělsko 1936 (Corrida madrileña), 1936; PT 10603, Památník Terezín.

Josef Čapek: Španělsko 1936 (Corrida madrileña), 1936; PT 10603, Památník Terezín.

Během svého věznění načrtl řadu skic, z nichž se některé nacházejí i ve sbírkovém fondu Památníku Terezín. Pro své výtvarné nadání byl v koncentračních táborech často přidělován a využíván v malířských dílnách, kde se např. podílel na tvorbě rodokmenů mužů SS. Kromě toho ale také psal poezii a překládal anglické a španělské verše.

Tato putovní výstava byla po úspěšném uvedení v Památníku Terezín ukončena 31. května 2016.

Ha

Konference gymnaziálních studentů v Banské Bystrici

Ze studentské konference v Banské Bystrici, září 2015, foto: Jan Špringl, Památník Terezín

Ze studentské konference v Banské Bystrici, září 2015, foto: Jan Špringl, Památník Terezín

Před dvěma lety byl Památník Terezín osloven Muzeem Slovenského národního povstání (SNP) se sídlem v Banské Bystrici se žádostí o spolupráci na společném slovensko-českém projektu, zacíleném na gymnaziální studenty z České a Slovenské republiky. Projekt byl posléze nastaven tak, aby čeští studenti do projektu přihlášení zpracovávali témata spojená se slovenskými dějinami v období druhé světové války a naopak slovenští gymnazisté se věnovali českým dějinám v letech 1939-1945. Bylo naplánováno, že své poznatky si posléze navzájem představí formou referátů na konferenci v Banské Bystrici.

Zapojené instituce (Muzeum SNP, Památník Terezín a Památník Lidice) sestavily seznam vhodných témat, která byla nabídnuta přihlášeným zájemcům o projekt, a vedle toho také v elektronické formě mladým badatelům poskytly základní prameny k jejich zpracování. Vše ostatní pak již bylo na samotných studentech a případně jejich vyučujících. Do projektu se zapojily celkem dvě gymnázia z České republiky (Gymnázium J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích a Gymnázium Kladno) a tři gymnázia ze Slovenské republiky (Gymnázium Jozefa Gregora Tajovského v Banské Bystrici, Evanjelické Gymnázium v Banské Bystrici a Gymnázium Andreja Sládkoviča v Banské Bystrici).

Konference se uskutečnila 16. – 17. září 2015 v prostorách nově otevřeného vzdělávacího centra Muzea SNP v Banské Bystrici. První den byl věnován příspěvkům studentů a prezentacím jejich škol. Z hlediska historických témat se studenti českých gymnázií věnovali Slovenskému národnímu povstání z pohledu pamětníků a holokaustu na Slovensku. Slovenští gymnazisté pak zpracovali tato témata: Reflexe protižidovských zákonů a nařízení ve vzpomínkách židovských obyvatel Protektorátu Čechy a Morava, Heydrichiáda ve vzpomínkách vězňů terezínského ghetta a formování Terezína a Lidic jako míst paměti v poválečném Československu. Druhý den konference se skládal z prohlídky a aktivit v expozicích Muzea SNP a návštěvy národní kulturní památky Kaliště – osady vypálené v březnu 1945.

Šp

1 2 3 5
Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku