Události

Výstava o Josefu Čapkovi

Josef Čapek: Studie žen, datace pravděpodobně 1941 – 1942, Buchenwald; PT 2798, Památník Terezín.

Josef Čapek: Studie žen, datace pravděpodobně 1941 – 1942, Buchenwald; PT 2798, Památník Terezín.

7. dubna letošního roku proběhla v předsálí kina Malé pevnosti slavnostní vernisáž výstavy s názvem Josef Čapek – malíř, básník, spisovatel.

Slavnostní zahájení proběhlo za přítomnosti ředitelky Památníku Karla Čapka Kristiny Váňové a herečky Zdeňky Procházkové, která při této příležitosti přednesla několik básní z vězeňské poezie Josefa Čapka.

Sám Čapek byl během války vězněn v koncentračních táborech Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen a Bergen-Belsen, kde těsně před koncem války zemřel na následky tyfového onemocnění.

Josef Čapek: Španělsko 1936 (Corrida madrileña), 1936; PT 10603, Památník Terezín.

Josef Čapek: Španělsko 1936 (Corrida madrileña), 1936; PT 10603, Památník Terezín.

Během svého věznění načrtl řadu skic, z nichž se některé nacházejí i ve sbírkovém fondu Památníku Terezín. Pro své výtvarné nadání byl v koncentračních táborech často přidělován a využíván v malířských dílnách, kde se např. podílel na tvorbě rodokmenů mužů SS. Kromě toho ale také psal poezii a překládal anglické a španělské verše.

Tato putovní výstava byla po úspěšném uvedení v Památníku Terezín ukončena 31. května 2016.

Ha

Vězeňská prádelna (Wäscherei) – nová stálá expozice na Malé pevnosti

Budova bývalé prádelny v Malé pevnosti, foto: Jana Havlínová, Památník Terezín.

Budova bývalé prádelny v Malé pevnosti, foto: Jana Havlínová, Památník Terezín.

Expozice bývalé věznice Malé pevnosti doznala na podzim roku 2015 svého dalšího rozšíření, a to v podobě rekonstrukce vězeňské prádelny na III. dvoře.

Návštěvník má tak jedinečnou možnost seznámit se s jednou z mnoha pracovních náplní tzv. vnitřních komand, která zajišťovala běžný chod věznice v Malé pevnosti.

Tato nová, tzv. parní prádelna, v provozu od roku 1944, byla vybavena velkým kotlem, posuvnými vozíky, vysokokapacitní pračkou a výkonnou ždímačkou. Přesto výměna vězeňského prádla i nadále probíhala jednou až dvakrát měsíčně. Práce zde skýtala pro vězně určité výhody; měli dostatek teplé vody pro vlastní potřebu, střechu, jež je chránila před neduhy počasí, a relativní klid ze strany dozorců.

Expozice bývalé prádelny v Malé pevnosti, foto: Jana Havlínová, Památník Terezín.

Expozice bývalé prádelny v Malé pevnosti, foto: Jana Havlínová, Památník Terezín.

V blízkosti prádelny byla rovněž vybudována ženská umývárna, která společně se ženskými celami umožňovala vězeňkyním udržovat kontakt s muži pracujícími v prádelně.

Autentičnost a atmosféru tohoto prostředí již na první pohled umocňují vystavené sbírkové předměty a také úryvky ze vzpomínek bývalých vězňů na jejich každodenní práci a nasazení. Panely s dobovými dokumenty naopak prozrazují, že prádelna nesloužila jen k čištění vězeňského prádla, ale že si zde své věci nechávaly prát i rodiny dozorců.

Expozice, na níž se svým scénářem podílela pracovnice historického oddělení Památníku Terezín Miroslava Langhamerová, je návštěvníkům přístupna celoročně.

 Ha

Nová „Výtvarná expozice Památníku Terezín“, stálá expozice v budově Muzea Malé pevnosti

Blanka Stehlíková (vpravo), autorka scénáře výstavy, při slavnostním otevření, květen 2015, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Blanka Stehlíková (vpravo), autorka scénáře výstavy, při slavnostním otevření, květen 2015, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

V květnu 2015 byla při příležitosti oslav 70. výročí osvobození represivních zařízení v Terezíně a v Litoměřicích otevřena v Muzeu Malé pevnosti Památníku Terezín nová stálá výstava výběru prací z uměleckých sbírek Památníku Terezín.

Expozice představuje díla českých autorů věnujících se tématu boje proti nacismu a válce a je zároveň poctou umělcům, kteří byli jedněmi z prvních, kdo ve 30. letech 20. století rozpoznal nebezpečí nastupujícího nacistického režimu a zapojil se svou činností do domácího odboje. Mnozí z nich byli činní i v zahraničí a mnozí za tuto činnosti zaplatili svými životy.

Nová výtvarná expozice v muzeu Malé pevnosti, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Nová výtvarná expozice v muzeu Malé pevnosti, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Výstavu otevírají karikatury 30. let, které strhujícím a přímočarým způsobem přibližují zmíněné historické dění. Dalším velkým tématem tohoto období byla občanská válka ve Španělsku. Zmíněné události poznamenaly též tvorbu Emila Filly či Josefa Čapka, jejichž díla jsou na výstavě také zastoupena. Závěr neklidného desetiletí přinesl novou etapu v dějinách našeho státu, a to vznik Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939. Návštěvník se prostřednictvím vystavených obrazů seznamuje s tísnivou atmosférou protektorátu a navíc je v této části též obeznámen i s tím, jakým způsobem na novou politickou situaci reagovala umělecká tvorba, jakými prošla změnami z hlediska užitých technik malby, námětů apod. Následně se pomyslně přenášíme do prostředí terezínských represivních zařízení, do káznic a koncentračních táborů, ve kterých bylo vězněno mnoho vynikajících umělců, malířů či amatérů a kde – i přes nelidské podmínky – vzniklo množství děl, které dokumentují vězeňský život, psychiku vězňů, atmosféru prostředí. Závěrečné sály výstavy přinášejí tvorbu poválečné generace, jež začala tvořit v době normalizace. I tato generace svým způsobem zobrazuje motivy násilí, hrozby technické civilizace apod.

Autorkou scénáře výstavy, jež je svým obsahem ojedinělou v České republice, je historička umění, publicistka a členka vědecké rady Památníku Terezín, dr. Blanka Stehlíková.

Se

Seminář pro polské pedagogy v Památníku Terezín

Seminář pro polské pedagogy, květen 2015, foto: JolantaWójcik, ABSM

Seminář pro polské pedagogy, květen 2015, foto: JolantaWójcik, ABSM

Koncem května 2015 zavítalo do Památníku Terezín na 30 polských pedagogů, kteří se zúčastnili již třetího ročníku semináře pro polské učitele, které Památník pořádá ve spolupráci se Státním muzeem Auschwitz-Birkenau a IPN (Instytut Pamięci Narodowej).

Program třídenního semináře byl zahájen přednáškou Tomáše Fedoroviče, který se věnoval postavení terezínského ghetta v nacistických plánech na vyhlazování židovského obyvatelstva. Nabídl účastníkům pohled na tuto problematiku prostřednictvím dokumentů, které se k danému období zachovaly, a to jak z doby před vznikem ghetta, tak z doby jeho existence. Následující komplexní prezentace Jana Roubínka zavedla posluchače do poválečné doby, do období, kdy se společnost vyrovnávala s pronásledováním židovského obyvatelstva v době 2. světové války. Uceleným způsobem byly vytčeny jednotlivé vývojové etapy, kterými většina zemí ve spojení s tímto problémem prošla.

Následující den byl vyplněn prohlídkami bývalého ghetta a policejní věznice v Malé pevnosti. Vrcholem programu bylo setkání s paní Dagmar Lieblovou, pamětnicí a bývalou vězenkyní terezínského ghetta a vyhlazovacího tábora v Auschwitz-Birkenau. Závěrem semináře byli účastníci informováni o vzdělávací činnosti Památníku Terezín a doc. Vojtěch Blodig je seznámil s Terezínem jakožto místem paměti, se samotným vývojem terezínského Památníku.

Se

„Sofiina volba po česku“ v Památníku Terezín

Plakátek k výstavě Sofiina volba po česku, autor: Miroslav Veselý

Plakátek k výstavě Sofiina volba po česku, autor: Miroslav Veselý

V prvním čtvrtletí roku 2015 hostil Památník Terezín výstavu Judity Matyášové „Sofiina volba po česku“. Výstava mapuje osudy 80 židovských dětí, které navštěvovaly v roce 1939 přípravné kurzy na život v Palestině, nakonec vycestovaly do Dánska a tím se osvobodily od pro židovské obyvatelstvo stále tíživější situace v Protektorátu Čechy a Morava. Toto „osvobození“ však bylo vykoupeno odloučením od rodin; při odjezdu do Dánska 14-16ti letí chlapci a dívky viděli své rodiče naposledy, neboť  ti byli později většinou deportováni do ghetta v Terezíně a následně zahynuli na Východě.

Juditě Matyášové se po 70 letech od těchto událostí podařilo rozkrýt zapomenutý válečný příběh a poskládat jej dohromady, napsala o tom knihu a vytvořila výstavu. Jednotlivé panely zachycují osudy mládeže, život v dánských pěstounských rodinách, dramatický útěk do Švédska v roce 1943 a poté i poválečný život, který tyto mladé lidi zanesl do různých koutů světa.

Vzdělávací oddělení Památníku Terezín využilo informační potenciál výstavy a vytvořilo workshop, který byl nabídnut v únoru a v březnu několika školním skupinám v rámci jejich vzdělávacích seminářů v Památníku Terezín. Prostřednictvím pracovních listů a dalších dílčích úkolů se mládež seznámila s příběhem jejich vrstevníků z doby před 70 lety. Události byly za pomoci lektorů zasazeny do širších souvislostí spojených s možnostmi a těžkostmi emigrace židovského obyvatelstva v době jeho pronásledování. „Osobní karty“ několika hrdinů našeho příběhu pak nastolily témata k zamyšlení, a to nad otázkami, které byly aktuální v době  nacistické okupace a jsou i dnes:  Kde je moje ´doma´?, Co je pro nás ´domov´?, Kdo je ´vlastenec´?, Jak složité je rozhodnout se odejít do emigrace?, Jaká jsou pozitiva a negativa takového odchodu do ciziny? Jaké je postavení imigranta? Do jaké míry by se měl přizpůsobit nové zemi?  apod. Součástí workshopu bylo i následné setkání školní skupiny přímo s autorkou výstavy Juditou Matyášovou, která svým poutavým vyprávěním přiblížila to, jakým způsobem příběh vypátrala a jak při hledání „stop“ po jednotlivých dětech postupovala.

V současné době pracuje vzdělávací oddělení na vývoji workshopu, jenž bude vycházet právě z tématu výstavy a který bude pravidelně nabízen školním skupinám od podzimu 2015 v rámci jejich vzdělávacích pobytů v Terezíně.

Se

“S jasným cílem a plnou silou”

Kniha „S jasným cílem a plnou silou“

Kniha „S jasným cílem a plnou silou“

Nová publikace Památníku Terezín, autorů Petra Kaňáka, Dalibora Krčmáře a Jana Vajskebra, zavádí čtenáře do období obsazení pohraničí v říjnu 1938 a posléze i zbytku Československa v březnu 1939. S jasným cílem a plnou silou přichází na naše území potlačovací aparát vybudovaný Heinrichem Himmlerem. Jedná se o bezpečnostní policii (Sipo), bezpečnostní službu (SD), pořádkovou policii (Orpo) a též jednotky SS. Ti všichni doprovázejí Wehrmacht při okupačních manévrech. Jejich cíl je jasný: okamžitě zlikvidovat skutečnou i potencionální politickou opozici, položit základy rasové perzekuci atd. Velitelé těchto složek získávali v českých zemích zkušenosti, kterých později využívali např. při represáliích na území Polska a Sovětského svazu.

O spolupráci Vzdělávacího oddělení Památníku Terezín s Terezínskou iniciativou

Terezínská iniciativa (TI) je sdružení bývalých vězňů terezínského a lodžského ghetta z českých zemí a jejich přímých potomků. Jejím cílem je důstojným způsobem uchovávat památku těch, kteří zahynuli během holokaustu. Členové iniciativy se často setkávají při besedách s mladou generací, kterou prostřednictvím svých vzpomínek a vyprávění seznamují s touto pochmurnou částí historie. Dalším důležitým posláním sdružení je pomoc těm, kteří přežili, a nyní jsou již ve věku, kdy sami potřebují pomoci.

Beseda s pamětnicemi ve studovně Muzea ghetta: Eva Merová a Kateřina Olivová, r. 1997

Jedním z prvních úkolů Vzdělávacího oddělení Památníku Terezín (PT) po jeho vzniku na počátku 90. let bylo navázání spolupráce právě s Terezínskou iniciativou. Při tvorbě programové nabídky pro školy jsme si byli plně vědomi toho, co může mladé generaci přinést setkání s osobami, které zažily historické události, jejichž připomínání je náplní našich seminářů. Proto byly velice záhy začleňovány do programu pobytových skupin z Čech i ze zahraniční též besedy s pamětníkem. Všichni z přeživších, kteří do Terezína za tímto účelem přijížděli a dodnes přijíždějí, při besedách s mládeží doslova excelují. Svá vyprávění často doplňují i jedinečnými předměty osobního charakteru, které se jim v rodinách zachovaly. A co víc, dokáží k tomu přítomným posluchačům odpovídat dle vlastních zkušeností na dotazy o vině, nenávisti a možnosti odpuštění.

Čítanka „Cesta – cíl neznámý“

Čítanka „Cesta – cíl neznámý“

Spolupráce se postupně rozvíjela i dalšími směry. V roce 1996 jsme realizovali společný projekt směřující k využití nové čítanky o holokaustu „Cesta – cíl neznámý“ ve školách. Na základě příznivé odezvy mezi pedagogy zajistila Terezínská iniciativa ze svých prostředků dodání publikace do Památníku; zde jsme knihu pak řadu let poskytovali školám při vzdělávacích seminářích. Nezůstalo jen u této čítanky, hojná je zejména memoárová literatura, kterou vydávají členové iniciativy. I tu dostávají školní skupiny a pedagogové za aktivní přístup v terezínských programech.

V roce 1997, kdy Památník zprovoznil Středisko setkávání v bývalých Magdeburských kasárnách a dalo se počítat se zvýšením zájmu o vzdělávací pobyty,  přišla ze Sněmu Terezínské iniciativy nabídka k proplácení jízdného do Terezína na seminář pro české školní skupiny. Podmínky pro udělení příspěvku na dopravu (v prvních letech i na ubytování) byly během let mnohokrát upravovány, ale co je důležité, trvají dodnes. Ve výroční zprávě PT z roku 2000 můžeme číst: „Významnou pomoc při zajišťování programů pro českou mládež poskytovala Terezínská iniciativa, jak účastí svých členů na besedách se studenty a žáky, tak poskytováním finančních příspěvků na cestovní náklady, které jsou pro naše školy doposud bohužel značným problémem.“

Beseda pamětnic s učiteli při semináři Jak vyučovat holokaustu, jaro 2010, vlevo Michaela Vidláková a vpravo Líza Miková

Beseda pamětnic s učiteli při semináři Jak vyučovat holokaustu, jaro 2010, vlevo Michaela Vidláková a vpravo Líza Miková

A že se vzdělávací programy v Terezíně staly ve školách žádanou samozřejmostí, ukazují statistiky: v roce 2013 absolvovalo jednodenní program 107 skupin, vícedenní 36 skupin, dohromady více než 5000 českých školáků. Nelze opomenout ani zahraniční skupiny, které absolvují programy vzdělávacího oddělení a jichž bývá ročně kolem 50 – 60. I v jejich programu mají naši pamětníci důležité místo – ať se s nimi setkávají na půdě Památníku Terezín či v Praze v Židovském muzeu.

Od roku 2000 probíhají v Památníku Terezín (ve spolupráci s dalšími organizacemi a garantované MŠMT ČR) semináře pro české pedagogy pod názvem „Jak vyučovat o holokaustu“. Pevnou a jednou z nejvýše hodnocených součástí programu je i při nich beseda učitelů s pamětníky.

To, jak při vzdělávacím pobytu vnímají studenti i pedagogové setkání s pamětníkem, ukazují tyto citáty, vybrané z jejich dojmů:

Gy Na Pražačce, Praha: „Bylo zajímavé vzpomínání pamětníka i jeho současný pohled na to celé… 

nikdy předtím jsem podobnou výpověď neslyšela. Neuvěřitelně zajímavé.“

OA Český Těšín: „Husí kůži naháněl životní příběh pamětnice.“

Představení Brundibára v Terezíně po 60 letech – 23. Září 2003, vzpomíná Tommy Karas

Představení Brundibára v Terezíně po 60 letech – 23. září 2003, vzpomíná Tommy Karas

SOŠ Plzeň: „Nejvíc se mi určitě líbila odvážnost naší paní pamětnice. Bylo zajímavé slyšet vše od ní. A moc ji obdivuji.“

Gy Arabská, Praha: „Hodně zajímavá beseda s pamětníkem. Jsem ráda, že stále někdo v této práci pokračuje.“

Církevní Gy, Plzeň: „Zajímavá byla beseda, málokdy se člověku poštěstí mluvit s pamětníkem historických událostí.“

Seminář pedagogů, 2007: „ Nezapomenutelné, mnohokrát děkuji.“ – „Besedu s pamětníkem bych velmi doporučoval do škol.“ – „Vyprávění pamětnic – emocionálně nejsilnější zážitek.“ 

Jako další kapitolu naší spolupráce s Terezínskou iniciativou nelze opomenout spoluúčast při financování odměn v literárních a výtvarných soutěžích, pořádaných Památníkem již dvacet let. Od roku 1997 jsou v rámci těchto soutěží udělovány také zvláštní Ceny Erika Poláka, které náleží pracím zvlášť výstižně zachycujícím situaci kolem osudu osob v ghettu a KT. (E. Polák byl přeživším terezínského ghetta a též zakládajícím členem TI; do své smrti v roce 1996 pracoval v jejím vedení.)

Gratulace přátel Helze Weissové-Hoškové k narozeninám, r. 2004, na snímku zleva: Helga Weissová-Hošková, Ludmila Chládková (bývalá vedoucí vzdělávacího oddělení PT), Doris Grozdanovičová

Gratulace přátel Helze Weissové-Hoškové k narozeninám, r. 2004, na snímku zleva: Helga Weissová-Hošková, Ludmila Chládková (bývalá vedoucí vzdělávacího oddělení PT), Doris Grozdanovičová

I další naše zkušenosti ze spolupráce a přátelství se členy TI přinášejí hezké vzpomínky. Připomeňme například velmi vydařené představení opery Brundibár v roce 2003 u příležitosti 60. výročí prvního uvedení této opery v ghettu Terezín. Tehdy sem přijeli snad všichni dosud ve světě žijící terezínští zpěváčci z této opery. Nutno dodat, že pokud se Brundibár kdykoliv hraje v Terezíně, vždy se představení zúčastní někteří pamětníci. A zpravidla nezůstane jen u té účasti. Vypráví se, vzpomíná, děkuje…

Co říci závěrem tohoto bilancování? Díky trvající vitalitě, zodpovědnosti a vědomí o poslání všech přeživších období holokaustu naše spolupráce s Terezínskou iniciativou trvá již dvě desítky let. Děkujeme za ni a přejeme si, aby tomu tak bylo ještě hodně dlouho.

Chl

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Jana Havlínová, Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku