Události

Odhalení památníku šoa v Jindřichově Hradci

Památník šoa v Jindřichově Hradci, foto Marta Léblová.

Památník šoa v Jindřichově Hradci, foto Marta Léblová.

V neděli 21. května 2017 se na Zakosteleckém náměstí uskutečnilo slavnostní odhalení památníku obětem rasové perzekuce z let 1939 – 1945. Autor památníku, akademický sochař Vladimír Krninský, své dílo vytvořil k příležitosti 75. výročí transportu jindřichohradeckých Židů do Terezína.
Na malém prostranství náměstí se sešla asi stovka lidí – členové spolku Zikaron jako pořadatel akce, zástupci Města Jindřichův Hradec coby hlavní sponzor projektu, široká veřejnost a v neposlední řadě zástupci rodin, kteří vyjádřili vděčnost a dojetí nad tím, že jména jejich blízkých nebudou zapomenuta. Mezi hosty nechyběl ani 91 letý přímý účastník transportů pan Ing. František Fantl, jehož s naším městem spojují rodinné vazby.
Věříme, že datum 22. 5. 1942 si najde své místo mezi těmi radostnějšími květnovými výročími a že památník bude sloužit jako místo vzájemného setkávání.

Mgr. Marta Leblová, Zikaron z.s.

Výroční známky Památníku Terezín

U příležitosti připomenutí si 70. výročí založení Památníku Terezín byl současně vydán i známkový sešitek výtvarně zpracovaný Janem Ungrádem. Námětem těchto osmi známek se stala jak výtvarná díla předních českých umělců, nacházejících se ve sbírkách Památníku Terezín, tak obrázky dětí, které se v minulosti zúčastnily výtvarné soutěže vyhlašované každoročně Památníkem Terezín. Jedná se o díla těchto autorů: Fašismus (Jan Bauch), Osm vojáků (Jiří Anderle), O čem se zdálo dětem v Terezíně (Ondřej Kohout), Sussurans Quiete (Šepot ticha) (Nikola Sedlářová), Boj (Zdeněk Hošek), Válka (Emil Filla), Smutek (Nikola Kutílková) a Viděli jste to někdy (Marie Hervertová). Pro obálku sešitku byla zvolena fotografie plastiky Jiřího Sozánského s názvem Tichý nářek.

Šv

Známkový sešit navržený Janem Ungrádem.

Známkový sešit navržený Janem Ungrádem.


Známkový sešit navržený Janem Ungrádem.

Známkový sešit navržený Janem Ungrádem.

Putovní výstava Školákem ve válečných letech

Vernisáž putovní výstavy Školákem ve válečných letech na PedFUK, květen 2017, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Vernisáž putovní výstavy Školákem ve válečných letech na PedFUK, květen 2017, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Památník Terezín, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Institut Terezínské iniciativy a Národní institut pro další vzdělávání v roce 2015 zahájily společný vzdělávací projekt s názvem Školákem ve válečných letech. V první vlně se do něj přihlásilo téměř dvacet týmů a jednotlivců ze základních a středních škol. Jejich úkolem bylo badatelsky uchopit témata spojená se školním prostředím v českých zemích v letech 1938 až 1945. Výsledky bádání představuje putovní výstava, která měla svou premiéru v prostorách Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (PedF UK) od 15. března do 8. května 2017. Vernisáže, již obohatila komentovaná prohlídka, promítání filmu Vyšší princip a také následná beseda s pamětníky, se účastnila celá řada významných hostí a zapojených žáků. V průběhu dvouměsíčního trvání výstavy probíhaly také přednášky o vzdělávání a výchově mládeže v podmínkách nacistického totalitního režimu, workshopy na téma menšinového školství a jeden ze zapojených školních týmů přijel na besedu se studenty a učiteli PedF UK. Po 8. květnu 2017 pak výstava zahájila svou pouť po zapojených školách, jež potrvá do konce příštího školního roku. Poté bude dána k dispozici dalším institucím se zájmem o její instalaci, aby nakonec byla rozdělena a jednotlivé panely byly zapůjčeny zúčastněným školám. Tvorba výstavy byla financována z grantu International Coalition of Sites of Conscience, vernisáž na PedF UK podpořil Nadační fond obětem holokaustu.

 Šp

Výstava o Josefu Čapkovi

Josef Čapek: Studie žen, datace pravděpodobně 1941 – 1942, Buchenwald; PT 2798, Památník Terezín.

Josef Čapek: Studie žen, datace pravděpodobně 1941 – 1942, Buchenwald; PT 2798, Památník Terezín.

7. dubna letošního roku proběhla v předsálí kina Malé pevnosti slavnostní vernisáž výstavy s názvem Josef Čapek – malíř, básník, spisovatel.

Slavnostní zahájení proběhlo za přítomnosti ředitelky Památníku Karla Čapka Kristiny Váňové a herečky Zdeňky Procházkové, která při této příležitosti přednesla několik básní z vězeňské poezie Josefa Čapka.

Sám Čapek byl během války vězněn v koncentračních táborech Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen a Bergen-Belsen, kde těsně před koncem války zemřel na následky tyfového onemocnění.

Josef Čapek: Španělsko 1936 (Corrida madrileña), 1936; PT 10603, Památník Terezín.

Josef Čapek: Španělsko 1936 (Corrida madrileña), 1936; PT 10603, Památník Terezín.

Během svého věznění načrtl řadu skic, z nichž se některé nacházejí i ve sbírkovém fondu Památníku Terezín. Pro své výtvarné nadání byl v koncentračních táborech často přidělován a využíván v malířských dílnách, kde se např. podílel na tvorbě rodokmenů mužů SS. Kromě toho ale také psal poezii a překládal anglické a španělské verše.

Tato putovní výstava byla po úspěšném uvedení v Památníku Terezín ukončena 31. května 2016.

Ha

Vězeňská prádelna (Wäscherei) – nová stálá expozice na Malé pevnosti

Budova bývalé prádelny v Malé pevnosti, foto: Jana Havlínová, Památník Terezín.

Budova bývalé prádelny v Malé pevnosti, foto: Jana Havlínová, Památník Terezín.

Expozice bývalé věznice Malé pevnosti doznala na podzim roku 2015 svého dalšího rozšíření, a to v podobě rekonstrukce vězeňské prádelny na III. dvoře.

Návštěvník má tak jedinečnou možnost seznámit se s jednou z mnoha pracovních náplní tzv. vnitřních komand, která zajišťovala běžný chod věznice v Malé pevnosti.

Tato nová, tzv. parní prádelna, v provozu od roku 1944, byla vybavena velkým kotlem, posuvnými vozíky, vysokokapacitní pračkou a výkonnou ždímačkou. Přesto výměna vězeňského prádla i nadále probíhala jednou až dvakrát měsíčně. Práce zde skýtala pro vězně určité výhody; měli dostatek teplé vody pro vlastní potřebu, střechu, jež je chránila před neduhy počasí, a relativní klid ze strany dozorců.

Expozice bývalé prádelny v Malé pevnosti, foto: Jana Havlínová, Památník Terezín.

Expozice bývalé prádelny v Malé pevnosti, foto: Jana Havlínová, Památník Terezín.

V blízkosti prádelny byla rovněž vybudována ženská umývárna, která společně se ženskými celami umožňovala vězeňkyním udržovat kontakt s muži pracujícími v prádelně.

Autentičnost a atmosféru tohoto prostředí již na první pohled umocňují vystavené sbírkové předměty a také úryvky ze vzpomínek bývalých vězňů na jejich každodenní práci a nasazení. Panely s dobovými dokumenty naopak prozrazují, že prádelna nesloužila jen k čištění vězeňského prádla, ale že si zde své věci nechávaly prát i rodiny dozorců.

Expozice, na níž se svým scénářem podílela pracovnice historického oddělení Památníku Terezín Miroslava Langhamerová, je návštěvníkům přístupna celoročně.

 Ha

Nová „Výtvarná expozice Památníku Terezín“, stálá expozice v budově Muzea Malé pevnosti

Blanka Stehlíková (vpravo), autorka scénáře výstavy, při slavnostním otevření, květen 2015, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Blanka Stehlíková (vpravo), autorka scénáře výstavy, při slavnostním otevření, květen 2015, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

V květnu 2015 byla při příležitosti oslav 70. výročí osvobození represivních zařízení v Terezíně a v Litoměřicích otevřena v Muzeu Malé pevnosti Památníku Terezín nová stálá výstava výběru prací z uměleckých sbírek Památníku Terezín.

Expozice představuje díla českých autorů věnujících se tématu boje proti nacismu a válce a je zároveň poctou umělcům, kteří byli jedněmi z prvních, kdo ve 30. letech 20. století rozpoznal nebezpečí nastupujícího nacistického režimu a zapojil se svou činností do domácího odboje. Mnozí z nich byli činní i v zahraničí a mnozí za tuto činnosti zaplatili svými životy.

Nová výtvarná expozice v muzeu Malé pevnosti, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Nová výtvarná expozice v muzeu Malé pevnosti, foto: Radim Nytl, Památník Terezín

Výstavu otevírají karikatury 30. let, které strhujícím a přímočarým způsobem přibližují zmíněné historické dění. Dalším velkým tématem tohoto období byla občanská válka ve Španělsku. Zmíněné události poznamenaly též tvorbu Emila Filly či Josefa Čapka, jejichž díla jsou na výstavě také zastoupena. Závěr neklidného desetiletí přinesl novou etapu v dějinách našeho státu, a to vznik Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939. Návštěvník se prostřednictvím vystavených obrazů seznamuje s tísnivou atmosférou protektorátu a navíc je v této části též obeznámen i s tím, jakým způsobem na novou politickou situaci reagovala umělecká tvorba, jakými prošla změnami z hlediska užitých technik malby, námětů apod. Následně se pomyslně přenášíme do prostředí terezínských represivních zařízení, do káznic a koncentračních táborů, ve kterých bylo vězněno mnoho vynikajících umělců, malířů či amatérů a kde – i přes nelidské podmínky – vzniklo množství děl, které dokumentují vězeňský život, psychiku vězňů, atmosféru prostředí. Závěrečné sály výstavy přinášejí tvorbu poválečné generace, jež začala tvořit v době normalizace. I tato generace svým způsobem zobrazuje motivy násilí, hrozby technické civilizace apod.

Autorkou scénáře výstavy, jež je svým obsahem ojedinělou v České republice, je historička umění, publicistka a členka vědecké rady Památníku Terezín, dr. Blanka Stehlíková.

Se

Seminář pro polské pedagogy v Památníku Terezín

Seminář pro polské pedagogy, květen 2015, foto: JolantaWójcik, ABSM

Seminář pro polské pedagogy, květen 2015, foto: JolantaWójcik, ABSM

Koncem května 2015 zavítalo do Památníku Terezín na 30 polských pedagogů, kteří se zúčastnili již třetího ročníku semináře pro polské učitele, které Památník pořádá ve spolupráci se Státním muzeem Auschwitz-Birkenau a IPN (Instytut Pamięci Narodowej).

Program třídenního semináře byl zahájen přednáškou Tomáše Fedoroviče, který se věnoval postavení terezínského ghetta v nacistických plánech na vyhlazování židovského obyvatelstva. Nabídl účastníkům pohled na tuto problematiku prostřednictvím dokumentů, které se k danému období zachovaly, a to jak z doby před vznikem ghetta, tak z doby jeho existence. Následující komplexní prezentace Jana Roubínka zavedla posluchače do poválečné doby, do období, kdy se společnost vyrovnávala s pronásledováním židovského obyvatelstva v době 2. světové války. Uceleným způsobem byly vytčeny jednotlivé vývojové etapy, kterými většina zemí ve spojení s tímto problémem prošla.

Následující den byl vyplněn prohlídkami bývalého ghetta a policejní věznice v Malé pevnosti. Vrcholem programu bylo setkání s paní Dagmar Lieblovou, pamětnicí a bývalou vězenkyní terezínského ghetta a vyhlazovacího tábora v Auschwitz-Birkenau. Závěrem semináře byli účastníci informováni o vzdělávací činnosti Památníku Terezín a doc. Vojtěch Blodig je seznámil s Terezínem jakožto místem paměti, se samotným vývojem terezínského Památníku.

Se

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku