Zajímavé

Zpřístupnění dalších databází českých vězňů na stránkách Památníku Terezín

Náhled elektronické verze Databáze českých vězňů v koncentračním táboře Buchenwald 1937-1945, květen 2017

Náhled elektronické verze Databáze českých vězňů v koncentračním táboře Buchenwald 1937-1945, květen 2017

V letech 2011 a 2012 jsme ve Zpravodajích Památníku Terezín (2/2011 a 4/2012) přinesli informace o nově zpracovaných vyhledávačích perzekvovaných osob, které jsou k dispozici na webových stránkách Památníku Terezín. Současně jsme informovali o možnosti vyhledávání těchto údajů i v anglickém jazyce.

Od té doby na webových stránkách přibyly další tři nové databáze, na které bychom čtenáře a badatele z řad odborníků i laiků rádi upozornili. Jedná se o:

Databázi vězňů německé vyšetřovací a vazební věznice Praha-Pankrác v Terezíně 1945

Databázi vězňů v pobočkách koncentračního tábora Flossenbürg na českém území

a

Databázi českých vězňů v koncentračním táboře Buchenwald 1937-1945

Na výzkumu a excerpci údajů se podíleli zvláště pracovníci historického oddělení Památníku Terezín. Jejich záměrem je zpřístupnit jak dostupné údaje z vězeňských karet, tak postupné využití dalších pramenů a tím docílit možného rozšíření databází. V budoucnu by mělo být možné i vzájemné propojení jednotlivých vyhledávačů, včetně uveřejnění využitých pramenů přímo on-line na webových stránkách. Proces vzniku nových a doplňování stávajících databází je doposud neukončený. Informace o vězněných se neustále aktualizují a nové databáze se stále tvoří.

Šv

Nová publikace Židé v Dobříši

Titulní strana publikace Židé v Dobříši.

Titulní strana publikace Židé v Dobříši.

V listopadu loňského roku vyšla kniha Židé v Dobříši autorky Jindřišky Rosenbaumové (nar. 1983, dříve Telenské), která se na sedmdesáti stranách publikace pokusila zmapovat historii tamní židovské komunity. Zdařilým způsobem tak přiblížila život dobříšských Židů za období čtyř století, a to včetně jejich bohatého kulturního a společenského života či nezanedbatelných podnikatelských záměrů, které město proslavily v oděvním průmyslu.

O to víc nás tato skutečnost těší, neboť autorka, v rámci dřívějších studií na Střední pedagogické škole v Berouně, absolvovala v roce 2002 vícedenní program vzdělávacího oddělení Památníku Terezín. Tato zkušenost částečně přispěla k tomu, že se rozhodla pro pozdější studium judaistiky-husitské teologie na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. V současné době vede odborné workshopy v Muzeu Dobříš a kromě jiného je autorkou tamní stálé židovské expozice.

Šv

Zpřístupnění zrekonstruovaných prostor kolumbária bývalého terezínského ghetta

Nově zpřístupněné prostory kolumbária terezínského ghetta, říjen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Nově zpřístupněné prostory kolumbária terezínského ghetta, říjen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

U příležitosti vzpomínkových akcí 75. výročí zahájení transportů protektorátního židovského obyvatelstva byly 17. 10. v Terezíně slavnostně zpřístupněny další prostory bývalého kolumbária, kde se v době ghetta uchovávaly urny s ostatky mrtvých. Při této příležitosti promluvil ředitel Památníku Terezín Jan Munk, místostarostka Terezína Hana Rožcová a předsedkyně Terezínské iniciativy Dagmar Lieblová. Ta, jakožto bývalá vězeňkyně ghetta zavzpomínala na roky zde strávené a připomněla úlohu pamětníků holokaustu, totiž předávat svědectví o tomto období mladým generacím. Slavnosti se taktéž zúčastnili bývalí vězni terezínského ghetta se svými rodinnými příslušníky, zástupci ambasády USA a velvyslanec státu Izrael Gary Koren, kteří si po slavnostním úvodu prohlédli nově zpřístupněná místa za odborného komentáře zástupce ředitele Památníku Terezín pro výzkum a vzdělávání Vojtěcha Blodiga.

Dagmar Lieblová během slavnostního zpřístupnění zrekonstruovaných prostor kolumbária, říjen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Dagmar Lieblová během slavnostního zpřístupnění zrekonstruovaných prostor kolumbária, říjen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Poté se účastníci setkání přesunuli do kinosálu Muzea ghetta, kde proběhl komorní koncert. V jeho úvodní části vystoupilo nizozemské dětské Revesz trio, mezi jehož repertoárem se nacházely lidové melodie Šalom alejchem a Heveňu šalom, dílo švýcarsko-amerického skladatele Ernesta Blocha From Jewish Life a skladba terezínské vězenkyně Ilse Weber Wiegala. V druhé části představil houslista Jaroslav Svěcený za doprovodu klavíristy Václava Máchy transkripce Jaschy Heifetze hudby George Gerschwina z opery Porgy and Bess, dále svou vlastní kompozici inspirovanou Terezínem T-Dream pro housle, dvě melodie Johna Williamse z filmu Schindlerův seznam a dvě části Sonáty pro housle oběti šoa Erwina Schulhoffa. Celý den byl zakončen setkáním na půdě Magdeburských kasáren.

St

S historikem Památníku Terezín Tomášem Fedorovičem

Historik Památníku Terezín Tomáš Fedorovič u příležitosti vernisáže výstavy, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Historik Památníku Terezín Tomáš Fedorovič u příležitosti vernisáže výstavy, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Výstava Svědectví o proměnách města – Terezín ve stavebních plánech a dokumentech židovské samosprávy 1941-1945.

Dne 14. července 2016 se přítomní hosté shromáždili ve foyeru kina Muzea ghetta v Terezíně, a to u příležitosti vernisáže dokumentární výstavy Památníku Terezín s názvem Svědectví o proměnách města – Terezín ve stavebních plánech a dokumentech židovské samosprávy 1941-1945.

Snahou výstavy bylo podat komplexní vhled do zamýšlených úprav terezínského ghetta, které se zčásti realizovaly a zčásti zůstaly pouze ve formě návrhů.

Za výtvarným zpracováním výstavy stojí grafik Památníku Terezín Miroslav Veselý, kterému se zcela neotřelým způsobem podařilo zasadit dobové dokumenty získané z archivů a následně zpracované historikem Památníku Terezín, Mgr. Tomášem Fedorovičem, do nevšední, avšak pro návštěvníky jistě velice působivé podoby.

Sám autor scénáře Tomáš Fedorovič shrnul práci a přípravu výstavy v následujícím komentáři.

Expozice výstavy v Muzeu ghetta, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Expozice výstavy v Muzeu ghetta, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

1. Proč jste si zvolil právě téma Terezína a jeho proměny ve stavebních plánech a dokumentech židovské samosprávy?

Možná lapidárně řečeno, nerad dělám věci, které někdo přede mnou již udělal. O souboru dokumentů Technické kanceláře uložených ve Státním okresním archivu Litoměřice se sídlem v Lovosicích vím již přes patnáct let, tedy zhruba od doby, kdy jsem nastoupil do Památníku Terezín, ale pro výstavní výstup to „uzrávalo“ takto dlouho. Neméně důležitou byla pro mě unikátní hodnota cenných dokumentů, map a výkresů. Fascinuje mě sk

utečnost, jaké množství pracovního nasazení a úsilí, jakého umu a dovedností museli pracovníci Technické kanceláře vynaložit, aby se zlepšilo nebo alespoň nezhoršovalo vězeňské prostředí terezínského vězně. Bez jejich výkresů se totiž v ghettu stavebně „nepohnul ani list“. To, že jejich práce na jednu stranu pomohla a na druhou byla brutálně zneužita služebnou SS v Terezíně, je věc zcela jiná. V neposlední řadě mě baví sledovat vývoj ghetta, tak jak ho načrtl ve své terezínské zprávě ing. Otto Zucker, na podkladech vyhotovených na kreslících prknech.

2. Dokázal byste přiblížit, co vše obnášelo Vaše bádání v archivech a kolik času jste musel věnovat přípravám, než vznikla tato výstava?

 Celý soubor stavebních výkresů a dokumentů vzniklých v gesci Technického oddělení měl sloužit jako materiál na podpal, ale díky mnoha shodám byl tohoto osudu ušetřen. Materiál je tříděn dle jednotlivých bloků domů. Podivuhodné je, že chybí veškerá dokumentace k objektům kasáren. Ty se naopak nacházejí v Židovském muzeu v Praze. Významnou část fondu tvoří i plány objektů na periferii ghetta, tj. ústřední márnice, kolumbária, či za jeho hranicí, což platí pro ústřední prádelnu nebo krematorium.

Expozice výstavy v Muzeu ghetta, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Expozice výstavy v Muzeu ghetta, červenec 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Příprava výstavy trvala asi půl roku, celý fond jsem procházel dvakrát, při první příležitosti jsem si dělal poznámky k jednotlivým dokumentům, které jsme chtěli ukázat, podruhé jsme s kolegou z dokumentačního oddělení Radimem Nytlem tyto vybrané dokumenty ve výstavní kvalitě ofotili.

3. Bylo něco, co Vás během Vašeho výzkumu překvapilo? Na co byste rád upozornil Vy osobně?

Pro výstavu členěnou do 23 tematických oblastí jsem se pokoušel vybrat nejzajímavější dokumenty a všechny jsou vlastně unikáty. Rád bych uvedl tři oblasti, které jsou dle mého soudu vidění hodné. První oblastí je fenomén terezínských půd, které hrály v životě terezínských vězňů možná důležitější roli, než se dosud domníváme. Jejich osazenstvo, vybavení, kdo povolil výstavbu tohoto od podzimu 1943 privilegovaného bydlení, to vše jsme se pokusili stěsnat na dva výstavní panely. Druhým překvapením je pro mě, jako historika bývalého terezínského ghetta, zjištění, že Starší židů (Judenältester) „neúřadoval“ jen v Magdeburských kasárnách, jak se dočteme v literatuře k historii ghetta, ale také například v 1. patře budovy dnešní terezínské pošty (Q 617).  A v neposlední řadě stojí za zhlédnutí i neuskutečněné plány vypracované terezínskou administrativou, které měly ryze germanizační charakter. Jedná se o výkresy úprav dědičného dvora Ericha Oswalda Ludwiga v Remstädtu u Gothy. Paradoxně o těchto událostech není v tuzemských ani zahraničních archivech vůbec žádná jiná zmínka a my tedy ani nevíme, jak a proč se k tomu terezínská samospráva, resp. služebna SS v ghettu nachomýtla. Dalším neméně zajímavým dokumentem je plán velkolepě pojatého sportovního a kulturního centra z června 1942. Víme z Mahlerova deníku, že byla podle tohoto plánu vyhotovena v listopadu 1942 i jeho maketa. Časová souvstažnost napovídá, že plán a model měly být představeny Himmlerovi při jeho plánované, ale neuskutečněné návštěvě ghetta Terezín v prosinci 1942.

4. Prozradíte, na jakém dalším tématu pracujete? Co bude obsahem Vaší následující výstavy?

 V současné době stojíme před dokončením scénáře případné stálé expozice Terezínské transporty. Deportace Židů do Terezína a z terezínského ghetta do míst vyhlazování a otrocké práce. V roce 2018 plánujeme výstavu k terezínskému zdravotnictví.

Výstava Svědectví o proměnách města – Terezín ve stavebních plánech a dokumentech židovské samosprávy 1941-1945. se koná u příležitosti 75. výročí vzniku terezínského ghetta a zahájení deportací Židů z českých zemí, které si Památník Terezín letos připomíná. Výstava je ke zhlédnutí do 31. října 2016.

Šv

Setkání účastníků projektu Školákem ve válečných letech

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, žáci Základní školy T.G. Masaryka, Milovice, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, žáci Základní školy T.G. Masaryka, Milovice, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

Ve dnech 8. – 9. června 2016 se v Terezíně uskutečnilo setkání mladých badatelů zapojených do vzdělávacího projektu Školákem ve válečných letech, který je realizován Památníkem Terezín, Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského, Institutem Terezínské iniciativy a Národním institutem pro další vzdělávání. Jeho cílem je přiblížit mladé generaci projevy nacistického totalitního režimu na příkladu školního prostředí v protektorátu a oblastí Československa připojených po mnichovské dohodě k Německu. Do projektu se přihlásilo téměř dvacet týmů a jednotlivců ze základních a středních škol v České republice, kteří pod metodickým vedením svých pedagogů a odborných pracovníků

Výstavní panely projektu Školákem ve válečných letech, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

výše uvedených institucí zpracovávali v průběhu školního roku 2015-2016 témata spojená se školním prostředím v českých zemích v letech 1938 až 1945.
Obsahem setkání, kterého se účastnilo téměř 70 mladých studentů a jejich učitelů, bylo vzájemné předávání si zkušeností a prezentace zpracovávaných témat. Na programu bylo vzájemné představení práce badatelských týmů, workshopy na téma života mládeže v Protektorátu Čechy a Moravy,

Účastníci projektu Školákem ve válečných letech, červen 2016, foto: Radim Nytl, Památník Terezín.

v terezínském ghettu či ve věznici gestapa v terezínské Malé pevnosti, aktivity týkající se historie menšinového školství, prohlídky objektů a expozic památníku i filmová projekce dokumentárního filmu o československých školách ve Velké Británii v době druhé světové války.
Prvními hlavními výstupy z projektu, které budou vytvořeny v letošním roce, budou výstavní panely představující poznatky zjištěné mladými badateli. Projekt je podpořen grantem, který Památník Terezín obdržel od mezinárodní organizace International Coalition of Sites of Conscience se sídlem v USA.

Šp

Ztracené písně na půdě Magdeburských kasáren

Obálka CD Ztracené písně, 2016, autoři: studenti Střední školy obchodu a služeb Teplice.

V rámci projektu Humanita, který vznikl na Střední škole obchodu a služeb v Teplicích, bylo v lednu 2016 v prostorách Magdeburských kasáren nahráno CD Ztracené písně kvarteta Květovaný kůň. To si zvolilo svůj název podle ústřední písně společného cyklu bývalých vězňů terezínského ghetta skladatele Karla Reinera (1910 – 1979) a spisovatele Norberta Frýda (1913 – 1976), které vytvořili ještě před svou deportací do Terezína pro děti ze židovských sirotčinců.

Album představuje šest vybraných písní z cyklu v úpravě, na níž se podílela zpěvačka a flétnistka Zuzana Hanzlová, hráč na harmonium Jaroslav Svoboda, klarinetista Michal Hrubý a kontrabasista Petr Tichý.

Z nahrávání CD Ztracené písně, 2016, zleva Jaroslav Svoboda, Petr Tichý, Zuzana Hanzlová, Michal Hrubý, 2016, foto: Tomáš Vejmelka.

Z nahrávání CD Ztracené písně, 2016, zleva Jaroslav Svoboda, Petr Tichý, Zuzana Hanzlová, Michal Hrubý, 2016, foto: Tomáš Vejmelka.

Kromě toho nahrávka představuje i zpracování šesti zachovalých nápěvů ze Staročeské hry Esther (realizaci svého pojetí kostýmů Františka Zelenky k terezínské inscenaci představili studenti teplické školy na půdě Magdeburských kasáren v rámci projektu Humanita již v červnu 2015), původně připravované E. F. Burianem pro jeho divadlo Déčko (s nímž Frýd a Reiner spolupracovali). Hudbu pro terezínské představení Esther režijně vedené Norbertem Frýdem opět složil Karel Reiner. CD představuje i jednu předválečnou Reinerovu píseň z cyklu Tři písně milostné, a to Starodávná milá.

Dcera Norberta Frýda Žanda pro obal alba, které vyšlo v červnu 2016, napsala i vzpomínkový text na svého tatínka, v němž líčí i osobní peripetie s názvem Květovaný kůň a aktuálnost více než sedmdesát let starých písniček v současném světě.

St

„Somewhere There is Still a Sun“ (Někde tam je ještě slunce)

Kniha „Somewhere There is Still a Sun“. Zdroj: https://www.amazon.com/Somewhere-There-Still-Sun-Holocaust/dp/1442484861, 30.6. 2016, 13:23.

Kniha „Somewhere There is Still a Sun“. Zdroj: https://www.amazon.com/Somewhere-There-Still-Sun-Holocaust/dp/1442484861, 30.6. 2016, 13:23.

V loňském roce byla ve Spojených státech amerických vydána kniha s názvem Somewhere There is Still a Sun (Někde tam je ještě slunce) s podtitulem A memoir of the holocaust (Pojednání o holokaustu). Autor zmiňované publikace Michael Gruenbaum (*1930), jenž se narodil a vyrůstal v Praze, byl v roce 1942 společně s maminkou a sestrou deportován do ghetta Terezín. Ve své publikaci reflektuje každodenní záležitosti prožívané v terezínském ghettu. Vzpomíná zvláště na přátelství s přibližně starými chlapci na dětském domově, zvaném Nešarim, či na odvrácenou tvář terezínského ghetta, plnou strádání a nemocí.
Kniha, jež je určena převážně dětskému publiku, obsahuje kromě osobitého příběhu i řadu dokumentů a fotografií. Od doby svého vydání se jí již podařilo získat řadu ocenění a příznivců, kteří ji velice kladně hodnotí.
Zajisté bude snahou nakladatele tuto knihu v budoucnu přeložit i do českého jazyka, aby tak i česká veřejnost měla možnost se se vzpomínkami Michaela Gruenbauma blíže seznámit.

Ha

Literární a výtvarná soutěž Památníku Terezín
skola_banner

Archiv Zpravodaje

Projekty českých škol

Videotéka

Videotéka

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Ludmila Chládková, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Památník Terezín na Facebooku