„Aussie“ a „Tommy“ v Malé pevnosti

Osudy dvou válečných zajatců vězněných v Terezíně

Mezi osobami, které prošly za druhé světové války policejní věznicí gestapa v Terezíně, najdeme také více jak 200 válečných zajatců ze zemí Commonwealthu. Této problematice se věnuje již článek, který vyšel v Terezínských listech č. 45/2017 pod názvem Váleční zajatci ze zemí Commonwealthu v Terezíně. Na tomto místě bych rád představil konkrétní osudy alespoň dvou vojáků, a to vojínů Denise McMahona a Thomase Molese.

Denis McMahon

Australan Denis Michael McMahon se narodil 11. ledna 1913 v malém městě Gunbower ve státě Victoria. S manželkou Ruby Florence měl dvě děti. Do armády narukoval 26. června 1940 ve městě Caulfield. Po nezbytném výcviku odplul 15. září 1940 z Melbourne na Blízký východ. Po bezmála měsíční plavbě připlul 12. října 1940 do tehdejší Palestiny. Zde absolvoval další výcvik a na počátku dubna 1941 byl společně se svojí jednotkou 2/8. pěchotním praporem bojově nasazen v Řecku. Po prohrané bitvě u města Vevi na severu země, byl prapor nucen postupně ustupovat. Vzhledem k utrpěným ztrátám jednotka už do dalších bojů na Peloponéském poloostrově nezasáhla. McMahon byl společně s dalšími spolubojovníky evakuován z města Kalamity v noci 26. dubna 1941.

Patřil mezi 394 vojáků své jednotky, kteří byli po potopení jejich transportní lodi dopraveni na Krétu. Na zdejším ostrově je následně zastihl německý útok. Po prohraném střetnutí u města Chania byli donuceni ustoupit na jih do oblasti Sfakia, kde jako zadní voj vedli boj na zdrženou a kryli zde tak probíhající evakuaci britských vojáků. Při těchto bojích padl Denis McMahon do zajetí. Dne 19. srpna 1941 je zaregistrován v zajateckém táboře Stalag VII A Moosburg v jižním Bavorsku. Během pobytu v tomto táboře byl poslán na práci do Mnichova. Dalším místem na jeho cestě skrze okupovanou Evropu se stal Stalag VIII B Lamsdorf (dnešní polské Lambinowice), kam byl poslán 14. března 1943. Ani zde se mu nevyhnulo pracovní nasazení. Postupně prošel pracovními komandy E 563 a E 543, která byla zaměstnána v místních dolech. V lednu 1945 se společně s dalšími zajatci ze Stalagu VIII B vydal na evakuační pochod směrem na západ.

Jeho osudy během pochodu neznáme. Vzhledem k tomu, že byl nakonec umístěn do policejní věznice v Malé pevnosti v Terezíně, se můžeme oprávněně domnívat, že se během pochodu pokusil o útěk, který však skončil neúspěchem. O jeho pobytu v Terezíně nás informuje zápis ze 7. března 1945, kdy se jeho jméno objevilo v Kassabuchu (tj. pokladní kniha, obsahuje záznamy o pohybu peněz vězňů v policejní věznici v Malé pevnosti). Následoval přibližně měsíc trvající pobyt v Malé pevnosti a 4. dubna 1945 se společně s dalšími válečnými zajatci vydal na další pochod směřující do bavorského Weidenu. McMahon přežil i tento pochod a dožil se konce války. Přes Velkou Británii se 8. srpna dostal zpět do Austrálie ke svojí rodině. Denis McMahon zemřel 6. října 1999 ve věku 87 let.

Thomas Moles

Dokladů o přítomnosti vojáků v Commonwealthu na Malé pevnosti v Terezíně se mnoho nedochovalo. Jedním z nejzajímavějších je nápis na kusu trámku jedné palandy z cely na IV. dvoře, kde byli váleční zajatci umístěni. Znění krátkého nápisu je následující: „T. H. G. MOLES ENGLISH PRISONER OF WAR IN GERMANY. ESCAPED AFTER 5 YEARS WORKING DOWN MINE. RECAPTURED AFTER 10 DAYS LIBERTY. THROWN IN CONCEN … (konec slova nečitelný) LAGER. 28. 2. 45.“ (Český překlad – T. H. G. Moles, anglický válečný zajatec v Německu. Utekl po pěti letech práce v dolech. Znovu uvězněn po 10 dnech svobody. Uvržen do koncen… tábora. 28. 2. 45). Nápis nám odhaluje jen několik momentů z jeho válečné anabáze. Přesto i díky nim se podařilo zjistit předchozí Thomasovy válečné osudy.

Za 2. světové války sloužil u 2. praporu Velšské gardy. Společně se svojí jednotkou byl v květnu 1940 narychlo nasazen na obranu severofrancouzského přístavu Boulogne-sur-Mer, kam prapor připlul 22. května. Zde se okamžitě zapojili do obranných bojů v severní části města. Po několikahodinovém boji se však ukázalo, že obránci nejsou schopni odolat náporu německých jednotek patřících k 2. tankové divizi pod velením generálporučíka Rudolfa Veiela. Byla proto nařízena evakuace britských vojáků. Ta proběhla ve dnech 23. a 24. května 1940. Thomas Moles však mezi evakuovanými nebyl. Patřil mezi ty muže, kteří zaujali obranné pozice v okolí mola a vlakové stanice v přístavu a čekali, zdali nepřipluje ještě nějaká další loď. Vydrželi se bránit dalších 36 hodin. Nedostatek munice a také vědomí, že žádná další loď vzhledem k vývoji situace už nedorazí, donutila zbylé britské obránce se vzdát. Zajatí vojáci včetně Molese museli nastoupit nedobrovolnou cestu do německého zajetí. On pak většinu války následně strávil ve Stalagu VIII B Lamsdorf. Jak už víme, byl zde přidělen na práci v dole. V zimě 1944/1945 došlo k přesunům válečných zajatců z území na východě, ohrožených postupem Rudé armády, dále na západ. Během tohoto vyčerpávajícího přesunu se pokusil o útěk, ten však nebyl úspěšný a po 10 dnech na útěku byl dopaden a nakonec předán do vězení v Terezíně. Zde byl vězněn přibližně měsíc. Stejně jako Denis McMahon a další zajatci opustil pevnost 4. dubna 1945.

Tyto dva příběhy jsou jen zlomkem osudů vojáků z Commonwealthu, kteří zejména v letech 1944 a 1945 prošli branami Policejní věznice v Terezíně. Jejich válečná zkušenost se velmi lišila. Jedni padli do zajetí bezprostředně po nasazení, jiní byli v době zajetí již ostřílenými bojovníky. V internaci se ale tyto rozdíly smazaly, a to co prožívali během svého nuceného pobytu v Malé pevnosti, patřilo pravděpodobně k nejhorším zkušenostem, které si z doby druhé světové války odnesli.

Go