Obálka knihy Někde ještě svítí slunce, česká verze, nakladatelství P3K 2017.
Před necelými dvěma lety se ve Zpravodaji Památníku Terezín objevila zpráva o vydání knihy Michaela Gruenbauma a Todda Hasak-Lowy Somewhere There is Still a Sun, v jejímž závěru bylo vyjádřeno přání, aby byla kniha v brzké době přeložena také do češtiny a čeští čtenáři si tak k ní mohli snáze nalézt cestu. Toto přání bylo zřejmě vyslyšeno a kniha se pod názvem Někde ještě svítí slunce nedávno objevila na pultech tuzemských knihkupectví.
Děj knihy vychází především z dětských vzpomínek Michaela Gruenbauma. Vzpomínek na dobu mezi lety 1939 až 1945, zvláště pak na dobu jeho pobytu v ghettu Terezín, kam byl roku 1942 spolu se svoji matkou a sestrou deportován. Vzpomínek, jenž jsou zde vyprávěny v první osobě a jenž na stránkách knihy působí jako čtivý chlapecký dobrodružný román. Naštěstí se však nejedná o román, který by snahou o co možná čtenářsky nejatraktivnější popis těchto dobrodružství příliš nešetrně manipuloval s terezínskými reáliemi. Pravděpodobnější je, že se spíše s výraznější uměleckou licencí pracovalo se samotnou hlavní postavou, která zde má působit trochu naivněji než jaký byl její předobraz. Tato postava pak pro své časté vyptávání dává prostor pro nenásilné přiblížení mnohých specificky terezínských záležitostí, například rozdílu mezi krádeží a tzv. šlojznutím. Snahou knihy však není jen popis různých běžných i mimořádných událostí, co se v ghettu odehrávaly, ale i pokus o zachycení toho, jak tyto události byly různými terezínskými vězni vnímány.
Knihu lze jistě doporučit nejen každému čtenáři, který chce porozumět tomu, co se odehrávalo za zdmi ghetta Terezín, ale i každému čtenáři, jenž má zájem o kvalitní literaturu pro děti a mladistvé.
Vydalo nakladatelství P3K, 2017.
Ka
