Při příležitosti výročí transportu ze 16. 10. 1944 se na půdě bývalých Magdeburských kasáren uskutečnilo dne 16. 10. 2009 pietní shromáždění, v rámci kterého si zúčastnění připomněli 65. výročí podzimních likvidačních transportů. V době od 28. 9. 1944 do 28. 10. 1944 odvezlo 11 transportů do Osvětimi-Birkenau 18 402 terezínských vězňů. Z nich přežilo jen 1 574 osob.
- Výstava kreseb A. Kantora v půdním divadle bývalých Magdeburských kasáren
Transport ze 16. 10. 1944 byl již osmý v pořadí, označený Er. Z hlediska historie ghetta byl tento transport velkým zásahem do kulturního života, jenž byl pro vězně velmi důležitý. Divadlo, hudba a další umění v Terezíně dodávalo optimismus, víru v přežití v těžkém, deprimujícím každodenním životě v ghettu. Kultura byla pro její protagonisty i posluchače a diváky únikem z kruté přítomnosti, z ovzduší strachu před transporty. Odjezd tohoto transportu však znamenal přetrhání mnoha kulturních nitek, neboť tehdy byla do Osvětimi-Birkenau zavlečena největší skupina umělců z ghetta – mezi nimi byl i Hans Krása, Pavel Haas, Viktor Ullmann, Karel Ančerl, František Petr Kien a další.
Pietnímu shromáždění byla přítomna také paní Helga Weissová-Hošková, která sama prošla se svými rodiči terezínským ghettem a její rodina byla podzimními transport v roce 1944 deportována do Osvětimi. Skladbami terezínských umělců doprovodili toto pietní shromáždění doc. Jiří Hošek na violoncello a prof. Božena Kronychová na klavír.
Jako připomínka života v terezínském ghettu, v Osvětimi a ve Schwarzheide byla při této příležitosti také otevřena výstava kreseb Alfreda Kantora. A. Kantor byl umělec, před válkou studoval v Praze reklamní školu a maloval. Počátkem prosince 1941, ve svých 18 letech, byl deportován do Terezína, pak přišla Osvětim a v létě 1944 Schwarzheide. Každodenní realitu ghetta a táborů zachytil na stovkách kreseb. Sám po válce napsal: „Začal jsem cítit potřebu zaznamenávat bizarní scény… Nechtěl jsem ani tak malovat vlastní zážitky, jako spíš zachytit neuvěřitelné místo, abych jeho části mohl ukázat světu,.. Kreslení vycházelo z pudu sebezáchovy. Když jsem přijal úlohu pozorovatele, mohl jsem se aspoň na pár okamžiků odpoutat od toho, co se dělo v Osvětimi, a zachovat si zbytky zdravého rozumu.“ Výstava je umístěna v půdním divadle bývalých Magdeburských kasáren.
Kresby A. Kantora byly vydány též knižně s anotacemi autora. Kniha je k dostání v prodejnách Památníku Terezín.
Se
