Počátky tvorby jednotlivých databází Památníku Terezín spadají do roku 1998. Právě tehdy začali pracovníci historického oddělení vytvářet první z nich, obsahující údaje o bývalých vězních policejní věznice gestapa Terezín.[1] Ve stejné době byla zahájena také digitalizace sbírek.[2] S výsledky obou činností se veřejnost mohla seznámit v prosinci 2010, kdy došlo k jejich zveřejnění na webových stránkách Památníku Terezín. Tento rozsáhlý projekt s názvem Digitalizace sbírek a databáze bývalých vězňů perzekuovaných nacistickým režimem byl následně oceněn hlavní cenou v X. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria Musaealis 2011 v kategorii Muzejní počin roku.
V následujících letech byl postupně rozšiřován počet databází zpřístupněných jak laické, tak odborné veřejnosti. V červenci 2021 dosáhl jejich počet již čísla třináct[3], a celkem všechny obsahovaly 257 101 záznamů.
Dalším mezníkem v procesu zpřístupňování informací a sbírek veřejnosti bylo vytvoření společného vyhledávače pro všechny databáze. Na vzniku nového webového prostředí se podíleli zejména pracovníci historického oddělení společně s kolegy z dalších oddělení Památníku Terezín. Požadavky, jež od nich vzešly, následně do výsledné podoby zpracoval Ing. Tomáš Kostka, designér a autor vyhledávačů.
Pojďme si podrobněji představit možnosti, které jsou badatelům při jejich pátrání po bývalých vězních nyní k dispozici a jež mohou již od ledna 2020 najít na webu Památníku Terezín – https://www.pamatnik-terezin.cz/databaze.
Na úvodní stránce naleznete jak masku pro vyhledávání, tak také seznam databází, s nimiž je možné pracovat. Seznam je umístěn v panelu na pravé straně webové stránky. Primárně jsou v něm zaškrtnuta všechna políčka, což umožňuje okamžité hledání ve všech databázích. Návštěvník stránek si však může vybrat pouze libovolnou kombinaci databází, splňující jeho vlastní kritéria pro vyhledávání.
U každé databáze se nachází symbol lupy. Po kliknutí na něj se zobrazí zpravidla stručný popis daného represivního zařízení, dále jsou zmíněny prameny, ze kterých byla čerpána data o jednotlivých osobách atp.
Základní vyhledávací maska umožňuje hledat podle čtyř kritérií – příjmení (možné je zadat i rodné příjmení perzekuovaných žen), jméno, datum narození a místo narození (pokud není známé místo narození, můžeme do pole vložit bydliště dané osoby). Kromě těchto čtyř možností lze zadat ještě i další. Jejich nabídka se objeví po kliknutí na tlačítko „Rozšířené vyhledávání“. Jedná se o táborové číslo (není potřeba znát konkrétní represivní zařízení), datum příchodu/odchodu do/z represivního zařízení (opět není potřeba znát konkrétní represivní zařízení), datum úmrtí/kremace, místo příchodu/odchodu do/z daného represivního zařízení či místo, kam byl vězeň následně přeložen, místo úmrtí nebo označení transportu (pouze pro vyhledávání konkrétních transportů do ghetta Terezín). K možnosti zadat na první pohled nesourodé informace do jednoho pole se přistoupilo na základě struktury dat, které se podařilo získat při tvorbě jednotlivých databází.
Do kolonek lze napsat jak celá slova, tak případně jen jejich část, čímž se snižuje riziko zkomolení v případě některých složitějších příjmení. Vždy je však nutné uvést alespoň dva znaky.
Po kliknutí na tlačítko „Vyhledat“ se nalezené údaje zobrazí pod vyhledávací maskou. Při větším počtu záznamů si badatel může vlevo nad tímto seznamem zvolit, kolik se mu jich na stránce ukáže, zda 20, 50, 100 nebo všechny. V případě, že budou výsledky na několika stránkách, listujeme mezi nimi za použití tlačítek umístěných v pravé části na stejném řádku. Uprostřed se pak zobrazuje celkový počet záznamů odpovídajících zadání. Výsledky vyhledávání je také možné řadit abecedně podle zmíněných kategorií – příjmení, jméno, datum narození, místo narození nebo databáze, v níž se záznam nachází.
Po nalezení hledané osoby již stačí pouze kliknout na symbol lupy a zobrazí se karta s požadovanými informacemi.
Nakonec bych ještě rád upozornil na trojici tlačítek, která se nacházejí vpravo nad zobrazenou kartou. Jedním z možných způsobů, jak si vytisknout vyhledané informace je využít tlačítko se symbolem tiskárny. Skrze symbol obálky je možné kontaktovat pracovníky Památníku Terezín, kteří jednotlivé databáze spravují. Tlačítko s písmeny GDPR informuje uživatele o Ochraně osobních údajů. Samozřejmostí je také možnost volby mezi českou a anglickou verzí celé stránky.
Kromě této veřejné části mají pracovníci historického oddělení k dispozici také prostředí, ve kterém mohou jednotlivé databáze spravovat a provádět určité úpravy celého rozhraní. Nahlédněme jim tedy nyní malinko pod pokličku. Jedním z problémů, zejména pro zahraniční badatele, je použití specifických písmen české abecedy. Proto je v databázích možné vyhledávat bez použití diakritiky. Další úskalí často vyplývá z toho, že se vzhledem k využitým pramenům v databázích objevují jak česká, tak německá jména. Proto je možné zadat například české jméno Jindřich a stejně tak jeho německou obdobu – tedy Heinrich.
Ta samá jazyková variabilita existuje i v případě názvů měst, obcí nebo vesnic. Není tedy rozdíl, pokud se například do políčka místo narození zadají Litoměřice nebo Leitmeritz. Pokud by došlo k tomu, že se v databázi objeví jména nebo názvy, která takovou dvojici nemají, může je zodpovědný pracovník okamžitě doplnit do tabulky jmenných variant v obou jazykových mutacích.
Přestože by se mohlo zdát, že vznikem nového společného vyhledavače práce končí, opak je pravdou. Nadále jsou do databází doplňovány nové informace nebo upravovány ty stávající. V současné době se pracuje na rozšíření databáze českých vězňů koncentračního tábora Buchenwald a připravuje se přidání databáze koncentračního tábora Flossenbürg. Do budoucna jsou v plánu další vylepšení výše popsaného prostředí pro vyhledávání politicky a rasově pronásledovaných osob.
Tomáš Gol
[1] Miroslava LANGHAMEROVÁ, Databáze bývalých vězňů policejní věznice gestapa Terezín (Malá pevnost) Současný stav prací na projektu, červen 2010, in: Terezínské listy 38/2010, s. 10-25.
[2] Miroslava LANGHAMEROVÁ, Zpráva o digitalizaci sbírek a databázi bývalých vězňů perzekuovaných nacistickým režimem v Památníku Terezín, in: Terezínské listy 39/2011, s. 155-157.
[3] Podrobněji k některým databázím například Jana ŠVARCOVÁ, Databáze českých vězňů v koncentračním táboře Buchenwald 1937-1945. Současný stav projektu, květen 2017, in: Terezínské listy 45/2017, s. 108-111. nebo Tomáš GOL, Databáze vězňů z českých zemí v koncentračním táboře Dachau, in: Terezínské listy 47/2019, s. 117-127.
