V květnu roku 2012 si připomínáme již 65. výročí založení Památníku Terezín. Podívejme se, jaký byl sled událostí, jež se k této významné instituci váží.
6. 5. 1947
Československá vláda zřídila v prostorách Malé pevnosti Památník národního utrpení.
Již o rok dříve započala tradice květnových mírových manifestací (tryzen) konaných na Národním hřbitově. Ten byl založen záhy po skončení 2. světové války v září 1945 a nacházel se v péči Spolku pro udržování Národního hřbitova.
11. 6. 1949
Otevření Muzea útisku v Malé pevnosti (podřízeno je Vojenskému historickému ústavu). Odborná činnost v té době neexistovala. Správa Památníku se přenesla z ministerstva vnitra na KNV v Ústí n. Labem. K Památníku jsou připojeny Národní hřbitov, Ruský a Židovský hřbitov s krematoriem a památné místo na břehu Ohře.
1957 – 1964
Správu Památníku vykonává Místní národní výbor v Terezíně.
60. léta 20. století
Na počátku jej charakterizuje špatný technický stav a nízká odborná činnost. V březnu 1962 prohlášena Malá pevnost s Národním hřbitovem za národní kulturní památku. Následně předkládán návrh na zlepšení odborné činnosti.
1964 – Památník národního utrpení je opět převeden pod správu SKNV v Ústí n. L. a přejmenován na Památník Terezín. Nastal progresivní vývoj – vzniklo historické oddělení, knihovna, archiv, osvětové oddělení. Zdůrazněna potřeba vzniku Muzea ghetta v Terezíně.
1968 – Snaha vlády o napravení poměrů a vynesení Památníku na celostátní význam. Připojení památné vstupní části litoměřické podzemní továrny Richard a nedalekého krematoria.
Normalizace.
70. léta 20. století
Vydávání ročenky Terezínské listy od r. 1970.
Do r. 1972 provedeny úpravy areálu na Židovském hřbitově a pietním místě u Ohře. Snahy o zřízení Muzea ghetta opět nebyly akceptovány. Prováděn historický výzkum o Malé pevnosti, ghettu i KT Litoměřice. Pracuje zde 50 zaměstnanců.
80. léta 20. století
Rozvoj muzejní a dokumentační práce, instalace nové expozice v Muzeu MP (v průběhu existence PT byla několikrát obměněna). Sběr vzpomínek s přeživšími všechna zdejší represivní zařízení pokračuje ze 70. let.
90. léta 20. století
Obrat ve vývoji nastal po sametové revoluci r.1989, kdy mohl Památník splnit léta zamítaný cíl – zřídit Muzeum ghetta ve městě Terezín. Významným partnerem pro spolupráci se stalo sdružení bývalých vězňů ghetta – Terezínská iniciativa. O záměru byl informován i prezident Václav Havel.
Pro Památník uvolněna budova bývalé školy, kde od konce 70. let byla expozice Sboru národní bezpečnosti.
1. 1. 1991 – Památník se stal organizací řízenou ministerstvem kultury.
16. 10. 1991 – Otevřeno Muzeum ghetta s první historickou expozicí k dějinám tábora pro Židy v Terezíně. První slavnostní setkání bývalých vězňů ghetta.
Roku 1992 je vypracována Koncepce činnosti a rozvoje Památníku Terezín do r. 2000. Sdělovala, že kromě muzejní, výzkumné, výstavní a dokumentační činnosti zde bude pracoviště pro výchovnou a vzdělávací činnost. Svým posláním se instituce hodlala zařadit do celoevropského i světového kontextu.
Roku 1993 – úpravy na Národním hřbitově před MP, do středu přemístěn dřevěný kříž, v roce 1995 pak do horní části umístěna kovová Davidova hvězda. U Muzea ghetta otevřen v roce 1993 Park terezínských dětí.
Roku 1994 – v bývalých Magdeburských kasárnách započaly práce na vybudování Střediska setkávání a dalších stálých expozic k dějinám ghetta. Pro veřejnost zpřístupňovány postupně v letech 1997 – 2000. Školám jsou nabízeny vzdělávací programy jedno i vícedenní.
Rok 2000 – od ledna do prosince se uskutečnila první série vzdělávacích seminářů pro pedagogy nazvaných ´Jak vyučovat o holokaustu´. Pokračují i v nadstavbové podobě a v zahraničních partnerských památnících dodnes.
21. století
16. 10. 2001 – setkání bývalých vězňů ghetta v Terezíně. Otevřeny a zpřístupněny prostory bývalého kolumbária a márnice ghetta.
Listopad 2001 – namísto dosavadní provizorní expozice v MG otevřena nová, nazvaná „Terezín v ‚konečném řešení židovské otázky‘ 1941 – 1945“.
Památník rozvinul všestrannou spolupráci jak s bývalými vězni a sdruženími, tak s muzejními institucemi, vzdělávacími středisky a památníky v mnoha zemích.
Srpen 2002 – mnoho objektů, pracovišť, expozic a sbírek zasaženo povodní. V následujících čtyřech letech se pracuje na obnově zničeného.
Prosinec 2002 – vydán první Zpravodaj, čtvrtletník vzdělávacího oddělení s historickými i aktuálními informacemi.
V současné době se Památník se prezentuje jako významná muzejní instituce se stálým vědeckým výzkumem, bohatou sbírkotvornou, publikační či výstavní činností. Do povědomí veřejnosti se dostaly i jeho vzdělávací programy a aktivity. Udržuje kontakty s významnými institucemi a památníky doma i v zahraničí.
Chl