V roce 2019 zapsalo dokumentační oddělení Památníku Terezín do sbírkové evidence 21 přírůstkových čísel zahrnujících 323 jednotlivostí. Přibližně dvě třetiny dokladů byly získány darem, ostatní koupí.
Památníku Terezín byla darována také pozůstalost Else Hladíkové, a to jejím vnukem. Jedná se o devatenáct dokumentů z let 1943 až 1946, např. pracovní průkazy, propustky, spořitelní knížka, přídělové lístky, lístky na jídlo, povolání do transportu či poválečné osvědčení o deportaci. Dodatečně byla získána fotografie Else Hladíkové, pořízená na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století.
Podle databáze vězňů přijela Else Hladíková (narozena 9. dubna 1894 v Žalově) do Terezína 6. března 1943 z Prahy s transportním číslem Cv 17 a dožila se tu osvobození.
Z prvního ze dvou dochovaných pracovních průkazů se o Else Hladíkové dovídáme, že od 5. dubna 1943 pracovala v tzv. komandu Hundertschaft (setnina). Tímto pracovním komandem musel zpravidla projít každý nově příchozí vězeň ve věku 16 až 60 let, protože se na něj vztahovala pracovní povinnost. Komando vykonávalo podle potřeby různé nárazové práce.
Dle dalšího záznamu, datovaného 21. dubna 1943, byla Else Hladíková zařazena jako administrativní síla v Bance židovské samosprávy, jejíž provoz byl v ghettu zahájen v květnu 1943.
Uvedený pracovní průkaz obsahuje kromě záznamů o pracovním nasazení také osobní údaje Else Hladíkové, mimo jiné označení ubikace – H IV. Šlo o blok, jehož součástí byla v dřívější době zbrojnice (Zeughaus), což vysvětluje doplněk za označením ubikace (Zeugh). Z dalších dokumentů můžeme pak i sledovat, že se Else v ghettu několikrát přestěhovala.
Druhý pracovní průkaz Hladíkové, vydaný 5. dubna 1944, dokládá, že majitelka průkazu stále pracovala v Bance židovské samosprávy ghetta na stejné pozici.
K pracovnímu nasazení se váží i dvě zachované propustky umožňující Else Hladíkové opouštět ubikaci z pracovních důvodů po 20. hodině. Propustky pokrývají období od 7. prosince 1944 do 9. května 1945 a v obou případech se týkají práce v bance.
Kromě povolání do transportu obsahuje pozůstalost také potvrzení o odevzdání zavazadla před transportem. Tyto dokumenty svědčí o tom, že Else Hladíková byla v době věznění v ghettu zařazena do některého z východních transportů. Z dokladů není zřejmé, o jaký transport se jednalo, ani jakým způsobem z něj byla vyreklamována.
Z doby po osvobození se zachoval její dopis blízkým, datovaný 21. května 1945, v němž řeší odjezd z Terezína, kde zatím musí zůstat z důvodu karantény vyhlášené kvůli tyfové epidemii. Také už uvažuje o budoucnosti, promýšlí, kde bude bydlet, zda jí přijmou zpět do banky v Praze, kde dříve pracovala. V dopise mimo jiné píše: „…hlavně už pryč tady odtud a zase být člověkem.“ Terezín opustila koncem května 1945.
Ne
