• Skip to primary navigation
  • Skip to main content
  • Skip to primary sidebar
  • Skip to footer
Zpravodaj

Zpravodaj

Vzdělávací a informační bulletin Památníku Terezín

  • O Zpravodaji
  • Aktuálně
  • Kontakt
  • Čeština
  • Zpravodaj 1/2022
  • Zpravodaj 2/2022
  • Zpravodaj 3/2022
  • Zpravodaj 4/2022
  • Archiv

Právo v ghettu Terezín

1 září, 2011 by admin

Budova terezínské radnice v době, kdy zde sídlil soud ghetta

Budova terezínské radnice v době, kdy zde sídlil soud ghetta

Terezínské nucené společenství dalo vzniknout závazným právním normám, jež zde byly uplatňovány po celou dobu jeho trvání. „Každý obyvatel ghetta je povinen uposlechnout všech předpisů a nařízení. Přestupky proti nim budou trestány.“ Tak to stanovil obecný i zvláštní táborový řád, vydaný komandanturou SS již počátkem r. 1942 a následně upravený

a doplňovaný židovskou samosprávou ještě v letech 1943 a 1944. Samospráva v čele s židovským starším/Judenältesterem/ dostala od SS moc k zajišťování veškerého chodu ghetta. Od administrativy a evidence přes pracovní nasazení, ubytování, stravu, údržbu, zásobování, zdravotní a sociální péči. Oddělení pro řešení právních otázek a soud spadalo do vnitřní správy samosprávy.  SS velice usilovali o to, aby „samostatná jurisdikce“ přesvědčila veřejnost a hosty zvenčí, že v Terezíně panují normální civilní poměry.

Komu náležely kompetence k projednávání přestupků vězňů?

V tak početném a různorodém společenství osob pochopitelně docházelo k porušování vydaných nařízení velice často. Bylo stanoveno celkem šest instancí, které rozhodovaly a trestaly : velitelství ghetta, soud ghetta a soud mládeže, starší okrsků a bloků,velitel detektivního a bezpečnostního oddělení, židovský starší a smírčí komise. Komandantura SS si po celou dobu vyhrazovala právo zasahovat do terezínského práva, měnit rozsudky a potvrzovat je. Velitel ghetta mohl využít trest nejvyšší i právo milosti. To se stalo kupř. na počátku r. 1942, kdy velitel Seidl dal příkaz k oběšení 16 mužů, kteří porušili některé body řádu ghetta (poslali dopisy, udržovali kontakt s osobami venku…). Další popravy se zde nekonaly, provinilci již bývali posíláni blízkými transporty na Východ nebo předáni do věznice gestapa v Malé pevnosti.

Soud ghetta

Plánek s vyznačení okrsků a umístění budovy soudu v ghettu (zeleně vyznačeno)

Plánek s vyznačení okrsků a umístění budovy soudu v ghettu (zeleně vyznačeno)

Prostory k jednání soudu ghetta(Ghettogericht) se nacházely v bývalé terezínské radnici. Soudci(tříčlenný senát) dodržovali předepsané formy řízení, platné v civilním životě. Byla přítomna obhajoba, hlasovalo se o rozsudku, prováděly se zápisy, obžalovaný se mohl odvolat. Předsedou Ghettogerichtu byl po dva roky Dr. Heinrich Klang. Do Terezína deportován z Vídně v září 1942 v 67 letech. Zařazen mezi prominenty vzhledem k předválečným zásluhám v oblasti práva. Zůstal zde do osvobození. Proslul svou stavovskou ješitností a nekompromisním přístupem.

Co bylo předmětem projednávání u zmíněných trestních orgánů?

Z oblasti pracovní kázně to bylo kupř. nedodržení pracovní doby, nízký pracovní výkon, neoprávněné přestávky v práci. Zato se ukládaly tresty jako důtka, náhradní pracovní úkon, odejmutí dávky chleba či zákaz vycházet po skončení pracovní doby až na 14 dnů.

Z oblasti kriminality se trestní orgány v ghettu zabývaly dalšími přestupky. Uvádíme zde statistiku z r. 1942, kdy bylo evidováno celkem 5183 deliktů, z toho :

  • – krádeže: 72 %
  • – nesprávné pozůstalostní jednání: 12 %
  • – urážka stráže: 11 %
  • – rvačka: 2 %
  • – podvod a zpronevěra: 2 %
  • – urážka na cti: 1 %
Leo Haas: Ghettogericht - strážnice, PT 1687, Památník Terezín, © Tomáš Fritta-Haas

Leo Haas: Ghettogericht - strážnice, PT 1687, Památník Terezín, © Tomáš Fritta-Haas

Na prvním místě jsou krádeže, u nichž však hlavním motivem byl nedostatek jídla. A to bylo pro každého z vězňů prvořadým prostředkem k přežívání. V ghettu se tato činnost nazývala šlojz, šlojzování, a rozumělo se tím opatřit si věci ze společného nedovoleným způsobem. Šlojzovala se zelenina na polích, chléb či brambory z vozů při rozvozu po táboře, oděvy a jiné denní potřeby ze skladišť. Dle předpisů probíhalo trestní řízení a ukládání sankcí.  Mohlo to být :

  • – Vyloučení ze zaměstnání, se kterým byly spojeny výhody lepšího stravování nebo z provozů, kde se s potravinami pracovalo
  • – Vyloučení z výhody lepšího bydlení
  • – Odnětí svobody na určitou dobu (vězení byla umístěna v objektech Drážďanských a Sudetských kasáren a ve sklepích komandantury SS
  • – Odnětí určitého jídla
  • – Konfiskace majetku, který propadal ve prospěch společenství
  • – Veřejné cejchování (denní rozkazy pravidelně uváděly osoby odsouzené a trestané)

Dozor nad výkonem trestu rovněž náležel právnímu oddělení.

Případ Františka Krause

František Kraus po letech před blokem 32 v Auschwitz-Birkenau

František Kraus po letech před blokem 32 v Auschwitz-Birkenau

Sotva 17 letý František Kraus  spolu s Jiřím Weissem dováželi pro heim Q 710, kde byli umístěni, jídlo. Byl rok 1943. Při jednom ranním fasování jim v kuchyni omylem předali o jednu bednu buchet více. Oba si toho všimli, ale jídlo nevrátili. „Ať se jednou pořádně najíme.“ Snídaně tak byla nečekaně bohatá i pro ostatní chlapce z jejich ubikace. Prasklo to a čin kvalifikovaný jako krádež vyšetřovala „kriminální policie ghetta“. Chlapce čekal soud – bylo to první jednání mládežnického soudu. Oba mladistvé obhajoval vychovatel Fredy Hirsch. I když zdůrazňoval dosavadní bezúhonnost a to, že nekradli, nýbrž pochybili rozdělovači přídělů, že se potrava dělila mezi ostatní chlapce, vše marně. Oba byli odsouzeni k deportaci na Východ. Jako první byl v září 1943 zařazen Jirka, druhý odešel v prosinci 1943 František. Osvobození se pak dožil jen F. Kraus.

Útěky

V každém KT platil za nejtěžší delikt útěk a v Terezíně bylo za útěk pokládáno každé neoprávněné opuštění ghetta. Byly zde zaznamenány následující počty těchto pokusů o útěk :

Roku 1941 – 3, 1942 – 11, 1943 – 14, 1944 – 9. Vzhledem k tomu, že se v ghettu shromažďovaly celé rodiny, bylo vydáno varování, že ta bude potrestána spolu s uprchlíkem. Proto zde takových pokusů o útěk nebylo mnoho. Postihováni však nebyli jen jednotlivci, často se ukládaly tresty kolektivní a trvaly mnoho dní. Bylo tomu tak kupř. v dubnu 1943 po zjištění útěku několika osob.

Ausgehsperre – znamenal zákaz vycházení z ubikací. Vzdálit se z budovy  směl jen ten, kdo šel do práce nebo pro jídlo.

Lichtsperre – velmi tvrdý trest, kdy se nesmělo svítit ani ve společných prostorách.

Zastavení Freizeitgestaltung – zákaz všech kulturních akcí.

Po odchodu velkých transportů na podzim 1944 se terezínské zákonodárství více méně zhroutilo. To, že celá právní komedie ale ještě neskončila, dokládají další oběžníky s předpisy sekretariátu samosprávy z jara 1945. Lidé i nadále museli respektovat bezpráví. Byla to unikátní situace v historii všech obdobných zařízení a koncentračních táborů.

Chl

Primary Sidebar

Obsah nejnovějšího čísla

  • Osudy psychiatrického transportu Dx (20. března 1944) z ghetta Terezín do KT Auschwitz-Birkenau
  • Památník Terezín jako jedna z regionálních lokalit pro tzv. konferenční exkurze 26. generální konference ICOM
  • Pedagogické semináře organizované v zahraničí – pro české učitele, podzim 2022
  • Skladatel Karel Reiner
skola_banner

Hledat

Odkazy (čeština)

  • Památník Terezín
  • Projekt Heroic Imagination
  • Holocaust.cz – český portál
  • Zmizelí sousedé
  • CVH Malach
  • Moderní dějiny – Židovská Ostrava
  • Výukové materiály Jad Vašem – česky
  • Evropský institut odkazu Šoa

Projekty českých škol

  • Gymn. Plzeň aj. – Deportál
  • Gymn. Varnsdorf – F. P. Kien
  • CZŠ Třinec – Brundibár
  • SPŠ Ostrava – výstava

Semináře pro učitele

  • Semináře o holokaustu – Památník Terezín
  • Jáchymka – Výchova k respektu a toleranci, dílna pro pedagogy
  • NPMK pro školy

Odkazy (angličtina)

  • United States Holocaust Memorial Museum
  • Projekt Centropa
  • Anne Frank Guide
  • Dům Konference ve Wannsee
  • Památník a muzeum Auschwitz-Birkenau
  • IHRA
  • USC Shoah Foundation Institute

Projekty Památníku Terezín

  • On-line (distanční) výukové programy
  • Školákem v protektorátu
  • Za pomníčky
  • Školákem ve válečných letech
  • Projekt "Ghetto Terezín – holokaust a dnešek"

Zajímavosti/ Tipy

  • Časopis Vedem online
  • „Hrdinové mezi námi“ – Modelová hodina Jad Vašem

Videotéka

Videotéka

Footer

Štítky

Akce PT Fotoarchiv PT Historické články Pedagogické semináře Projekty českých škol Recenze Rozhovory Sbírky PT Soutěže Události Vzdělávací materiály Zajímavé

Zpravodaj

Redakční rada: Naďa Seifertová, Sylvie Holubová, Jan Kaňa
Kontakt: newsletter@pamatnik-terezin.cz

Sledujte nás

  • Facebook
  • Instagram
  • Twitter
email-subscriptionEmail Subscription for the Newsletter

Copyright © 2023 · Památník Terezín

  • Čeština