Na podzim 2019 získal Památník Terezín darem cenný soubor 22 výtvarných děl vzniklých v terezínském ghettu. Jedná se o dvě akvarelové kresby od Edity Hartmannové a dvacet prací vytvořených jejím synem Janem Hartmannem (hlavně kresby tuší kolorované akvarelem). Na většině z nich je zobrazen každodenní život v ghettu – přeprava různých nákladů, fronty na jídlo, dění v ulicích a na dvorech kasáren, odvoz zemřelého do márnice. Čtyři kresby zachycují sčítání vězňů ghetta v Bohušovické kotlině dne 11. 11. 1943. Všechna díla budou postupně restaurována.
Edita Hartmannová, rozená Kaufmannová (nar. 30. 11. 1899), byla ženou pražského advokáta JUDr. Karla Hartmanna (nar. 6. 7. 1885). Z jejich manželství se narodili synové Jiří (nar. 8. 6. 1925) a Jan (nar. 10. 8. 1926). Karel Hartmann se významně podílel na soudobém kulturním a sportovním životě. Byl příležitostným operním pěvcem, malířem, novinářem, básníkem a překladatelem. Scházel se s předními českými umělci. Mimo to aktivně sportoval a byl činovníkem různých sportovních organizací. Největších úspěchů dosáhl v ledním hokeji, na začátku 20. let minulého století byl dokonce útočníkem československého národního hokejového mužstva.
Rodina Hartmannových se do terezínského ghetta dostala 23. 7. 1942 z Prahy transportem AAt. Karel se v Terezíně aktivně zapojil do kulturní činnosti a o životě v ghettu napsal rozsáhlou báseň Terezínská epopej. Manželé Hartmannovi se bohužel konce války nedožili. Dne 16. 10. 1944 byli deportováni transportem Er do Auschwitz-Birkenau (Osvětimi-Březinka) a zavražděni v plynové komoře. Jejich synové odjeli na stejné místo již 28. 9. 1944 prvním podzimním likvidačním transportem Ek. Na rozdíl od rodičů ale byli při selekci vybráni na práci. Z KT Auschwitz-Birkenau jsou později přesunuti do pobočného tábora v Czechowicích a v lednu 1945 vyhnáni na pochod smrti do města Bielsko-Biała. Odtud pokračují evakuačním transportem po železnici do koncentračního tábora Buchenwald, kam dorazili 23. 1. 1945. Zde se oba dočkali příchodu americké armády dne 11. 4. 1945.
Jan Hartmann: Výdej jídla, 1944; Památník Terezín, © Eva, Véronique, Cyril, Peri a Philip Hartmanovi. 
Jan Hartmann: Sčítání vězňů ghetta v Bohušovické kotlině, 1943; Památník Terezín, © Eva, Véronique, Cyril, Peri a Philip Hartmanovi.
Po válce dokončili Jiří a Jan Hartmannovi gymnázium a po maturitě v roce 1946 zahájili v Praze vysokoškolská studia – Jiří architekturu a Jan práva. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se však rozhodli Československo opustit a na Silvestra 1948 přešli na Šumavě hranici do americké okupační zóny Německa. V následujícím roce pak vycestovali do USA. Jiří zde dostudoval architekturu, oženil se a usadil v Seattlu, kde v roce 2002 zemřel. Jan se po čase vrátil do Evropy a s manželkou se trvale usídlil ve Francii, kde zemřel v roce 2009.
Ra
