• Skip to primary navigation
  • Skip to content
  • Skip to primary sidebar
  • Skip to footer
Zpravodaj

Zpravodaj

Vzdělávací a informační bulletin Památníku Terezín

  • O Zpravodaji
  • Aktuálně
  • Kontakt
  • enEnglish
  • Zpravodaj 1/2018
  • Zpravodaj 2/2018
  • Zpravodaj 3/2018
  • Zpravodaj 4/2018
  • Archiv

Doris Grozdanovičová – životní příběh

Září 14, 2017 Zpravodaj 2/2017

Doris s pasoucími se ovečkami během věznění v terezínském ghettu, 1943, Památník Terezín, FAPT, A 4423.

Doris s pasoucími se ovečkami během věznění v terezínském ghettu, 1943, Památník Terezín, FAPT, A 4423.

Narodila se 7. 4. 1926 v Jihlavě, v rodině Karla a Růženy Schimmerlingových. V roce 1933 se přestěhovali do Brna, kde otec pracoval v bance a později v pojišťovně. Doris měla o pět let staršího bratra Hanuše. Oba tu absolvovali základní vzdělání a bratr stihl v r. 1939 odmaturovat.

Z původního bytu se museli v listopadu 1941 přestěhovat do třípokojového v Offermannově ulici. Tam už další židovské rodiny obývaly taktéž jeden pokoj. Transportem U se pak 28. 1. 1942 uskutečnila deportace do Terezína. Zde ještě žili původní obyvatelé a pro Židy sloužily pouze kasárny. Jak Doris vzpomíná, ve šlojsce už byla rodina rozdělena: otec s bratrem šli dále do Sudetských, ale bratr brzy pobýval v domech, kde také působil jako vychovatel. Ženy dostaly ubytování v kasárnách Hamburských. Doris následně díky pracovnímu zařazení prošla řadou dalších ubikací – bydlela v postavených tzv. západních barácích i v žádaných půdních mansardách spolu s kamarádkami i sama. Již v ghettu byla rodina zasažena smutkem: nedlouho po příjezdu tu zemřela babička na zápal plic, později se zdravotní problémy vyskytly u matky, která zemřela po operaci v únoru 1944. Doris samotná potíže se zdravím neměla. Prodělala tu infekční žloutenku a v zimním období trpěla omrzlinami v důsledku nepřetržité venkovní práce. Ale jak sama říká, ta ji nakonec spíše zocelila.

Práce s ovečkami

Doris při hlídání oveček v terezínském ghettu, 1943, Památník Terezín, FAPT, A 4424.

Doris při hlídání oveček v terezínském ghettu, 1943, Památník Terezín, FAPT, A 4424.

Od samého počátku byla Doris v Terezíně zařazena na práce v zemědělství, nejprve v zahradnictví, později i na polní práce. Nejdelší čas však strávila jako pasačka ovcí (někteří vězni jí dodnes říkají „ovečka“). Stádo v počtu 300 kusů se tu objevilo již začátkem léta 1942. Přidělené pasačky měly povinnost se o ovce kompletně starat, tzn. krmit, dojit, stříhat. Při pasení pak dohlížela každá z dívek na stádo čítající asi 70 ovcí. Na pomoc tu měly i ovčáckého psa zvaného Tygr. Pracovní den jim začínal ráno v sedm a končil v sedmnáct hodin, pak bylo trochu volna. Na louku vždy některá přinášela z ghetta polední příděly jídla, ale nejvíce se těšily na kbelík pro psa, neboť jeho obsah pocházel z kuchyně SS a bylo to chutnější. Doris si na pastvu s sebou nosila knížku a mnoho chvil kromě hlídání ovcí využívala ke vzdělávání a rozšiřování obzoru – vždyť ve svých 16 – 19 letech věznění v Terezíně by za jiných okolností studovala na gymnáziu. Ve chvílích volna s kamarádkami občas využívala nabídky terezínské kultury – opery, kabarety a koncerty. V roce 1943 se zúčastnila i nácviku představení Princezna Pampeliška, jejž vedla režisérka Irena Dodalová. Hra se tu však nakonec neuskutečnila.

Pasačky v ohrožení

Kartotéční lístek Doris Schimmerlingové v kartotéce České pomocné akce, který obdržela po osvobození terezínského ghetta v roce 1945, 1945, APT A 12735/Kartotéka.

Kartotéční lístek Doris Schimmerlingové v kartotéce České pomocné akce, který obdržela po osvobození terezínského ghetta v roce 1945, 1945, APT A 12735/Kartotéka.

Krátké období hrůzy a nejistoty zažila Doris po 7. říjnu 1942. Tehdy se na poli za Terezínem, v blízkosti, kde Doris, Eva M. a Hana S. pásly ovce, pohyboval člověk, který se rozhodl pomáhat a přispívat vězňům ghetta potravinami. Přinesený balíček tehdy od něj převzala Eva, jež byla nejblíže. Při večerním návratu do ghetta četnická kontrola neobvyklé zásoby u Evy objevila, byla zadržena a umístěna do vězení v Drážďanských kasárnách. Doris a Hanu čekal výslech druhý den. Obě pasačky nakonec skončily bez trestu, nedalo se jim dokázat, že by s civilem mluvily a cokoliv si braly. Postupně zmizely též obavy z trestného zařazení do transportu, pasačky se mohly vrátit ke své práci. Jen Eva zůstala ve vězení celý měsíc, civila Karla Košvance však neprozradila. Kontakty s ním udržela až do konce války a mnoha vězňům jeho balíčky pomohly přežívat v ghettu bez úporného hladu.

Doris se synem Janem na návštěvě u manželů Urbanových v roce 1963, soukromý archiv Doris Grozdanovičové.

Doris se synem Janem na návštěvě u manželů Urbanových v roce 1963, soukromý archiv Doris Grozdanovičové.

Pohled na ovce v Terezíně je zachován dodnes. Zcela potajmu byla Doris ještě se svým stádem na louce vyfocena civilním vrtmistrem Jaroslavem Tomanem. Fotografie jí předal až po válce a dnes neodmyslitelně patří do terezínské historie.

Co bylo dál?

Přišel podzim 1944 a Doris zůstala v Terezíně z celé rodiny sama. Posledními transporty na Východ odešli otec i bratr Hanuš. Krátce před osvobozením se stalo něco zcela výjimečného: četník Josef Urban, který tu sloužil v závěru války, nabídl Doris adopci. Rádi by se doma o osamocenou dívku starali, když jim vlastní dcera před třemi lety zemřela. V květnu 1945 jí zařídil repatriační příkaz do Kostelce n. Orlicí, kde bude nadále bydlet. K adopci nakonec nedošlo.

Doris v současné době se svojí sbírkou oveček, soukromý archiv Doris Grozdanovičové.

Když se z KT šťastně vrátil bratr, setkali se a vrátili se spolu do Brna (otec zahynul v Osvětimi, matka již v Terezíně). Rozhodli se studovat. Doris absolvovala během jednoho roku, kdy musela dohnat ztracené tři roky, gymnázium a maturovala v roce 1946. Vystudovala na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity angličtinu a filosofii, Hanuš se zaměřil na zemědělství.

Po studiích začala pracovat a žít v Praze. Při svém povolání redaktorky v nakladatelství Československý spisovatel bohatě využívala jazykových znalostí angličtiny a němčiny, překládala a tlumočila.

Doris během besedy se studenty gymnázia Přerov, leden 2017, soukromý archiv Gymnázia Přerov.

Této činnosti se věnuje dodnes. Z manželství má syna Jana Grozdanoviče, který je advokát a působí v ČR i Anglii. Do rodiny patří i dva již dospělí vnuci. K příbuzným četníka Urbana jezdí Doris stále, zejména na Vánoce.

Doris však žije svůj život do veliké šíře. Je aktivní členkou Terezínské iniciativy a výkonnou redaktorkou jejího časopisu. Velice často vypráví své nezapomenutelné zážitky při besedách se studenty doma i v zahraničí. Dojmy ze setkání s paní Doris se nedají zapomenout.

Chl

Reader Interactions

Primary Sidebar

Obsah nejnovějšího čísla

  • GHETTO TEREZÍN 1941 – 1945.
    MATERIÁLNÍ SVĚDECTVÍ A STOPY
  • Pedagogické využití rytin v poterně III vzdělávacím oddělením Památníku Terezín
  • Z přírůstku do sbírek Památníku Terezín – vězeňský mundúr i vojenská identifikační známka
  • Seminář pro české pedagogy v Památníku Ravenbrück a Domě konference ve Wannsee
  • Vyhlášení uměleckých soutěží Památníku Terezín pro rok 2019

Štítky

Akce PT Historické články Pedagogické semináře Projekty českých škol Recenze Sbírky PT Soutěže Události Vzdělávací materiály Zajímavé
skola_banner

Hledat

Odkazy (čeština)

  • Památník Terezín
  • Projekt Heroic Imagination
  • Holocaust.cz – český portál
  • Zmizelí sousedé
  • CVH Malach
  • Moderní dějiny – Židovská Ostrava
  • Výukové materiály Jad Vašem – česky
  • Evropský institut odkazu Šoa

Projekty českých škol

  • Gymn. Plzeň aj. – Deportál
  • Gymn. Varnsdorf – F. P. Kien
  • CZŠ Třinec – Brundibár
  • SPŠ Ostrava – výstava

Semináře pro učitele

  • Semináře o holokaustu – Památník Terezín
  • Jáchymka – Výchova k respektu a toleranci, dílna pro pedagogy
  • NPMK pro školy

Odkazy (angličtina)

  • United States Holocaust Memorial Museum
  • Projekt Centropa
  • Anne Frank Guide
  • Dům Konference ve Wannsee
  • Památník a muzeum Auschwitz-Birkenau
  • IHRA
  • USC Shoah Foundation Institute

Projekty Památníku Terezín

  • Školákem v protektorátu
  • Za pomníčky
  • Projekt "Ghetto Terezín – holokaust a dnešek"

Zajímavosti/ Tipy

  • Časopis Vedem online
  • „Hrdinové mezi námi“ – Modelová hodina Jad Vašem

Videotéka

Videotéka

Footer

Stats

Online: 0
Návštěv dnes: _
Návštěv celkem: _
Měříme od: Prosinec 16, 2010

Zpravodaj

Ediční tým: Naďa Seifertová, Jiří Kleker
Kontaktujte nás: newsletter@pamatnik-terezin.cz

email-subscriptionChci se přihlásit k odběru Zpravodaje

Sledujte nás

  • Facebook
  • Instagram
  • Twitter

Copyright © 2019 · Památník Terezín

  • csČeština
  • enEnglish