Urna Hermine Mayerové jako připomínka jednoho z osudů rakouských a německých Židů v ghettu Terezín
Jedním z mála trojrozměrných sbírkových předmětů, které připomínají osud více než 47 000 německých a rakouských Židů deportovaných do Terezína v roce 1942, je urna Hermine Mayerové. Byla nalezena v roce 1958 u bývalé podzemní továrny Richard, kde nacisté v listopadu 1944 nechali zakopat část popela zemřelých vězňů ghetta.
Hermine se narodila 21. listopadu 1864 v Hostomicích pod Brdy jako první dítě Wilhelma a Julie Kaudersových. Z Hostomic se rodina přestěhovala do Spáleného Poříčí, kde Wilhelm minimálně v letech 1867-1876 vyučoval na německé židovské škole a Hermine se tu narodilo šest sourozenců. Později rodina přesídlila do Höchstu (dnes část Frankfurtu nad Mohanem), kde roku 1894 sestry Hermine a Mathilde Kaudersovy založily obchod s textilním zbožím. Na podzim 1896 se Hermine provdala za Maxe Mayera a z jejich manželství se narodily tři děti – Gertrude (1898), Erich (1900) a Curt (1905). Max zemřel v roce 1910 a Hermine pak vedla obchod sama ještě dva roky. Roku 1916 se s dětmi v Höchstu přestěhovala do nového domu na Konrad-Glatt-Straße. Gertrude navštěvovala lyceum, dalším studiem dosáhla kvalifikace diplomované účetní a poté působila jako prokuristka v židovské firmě, která na konci 30. let nuceně ukončila činnost. Patřila k zakladatelům spolku Jüdischen-Jugend-Bund Höchst, kde se podílela hlavně na vedení večerů pro mládež. Erich a Curt po studiích na vyšší reálce pracovali jako obchodníci.
Po nástupu nacistů k moci byla v Německu postupně zaváděna opatření, jejichž cílem bylo úplné vyřazení Židů z hospodářského a společenského života. Hermine a Gertrude Mayerovy byly nejprve v září 1939 vystěhovány do jednoho z domů, v nichž byli soustředěni frankfurtští Židé, a 16. září 1942 deportovány transportem XII/3 do Terezína. Tehdy už Hermine trpěla silnou dnou a byla odkázána na invalidní vozík. V kasárnách Kavalír, kde živořili staří vězňové terezínského ghetta, rychle ztratila vůli k životu a již 3. října 1942 zemřela. Gertrude byla deportována 16. října 1944 transportem Er do Osvětimi, kde patrně hned po příjezdu zahynula v plynové komoře.
Synům Hermine Mayerové se podařilo z Německa včas emigrovat. Erich s rodinou přesídlil do Francie a po jejím obsazení Německem se zapojil do odboje. Později se mu podařilo opustit Evropu a vstoupit do vojenských sil de Gaullovy Svobodné Francie. Bojoval v Africe a po invazi do Normandie se podílel na osvobozování země, která mu před válkou poskytla útočiště. Zemřel roku 1979 v Dijonu. Curt se vystěhoval do Palestiny a ještě na začátku 80. let žil v Jeruzalémě.
Před domem na Konrad-Glatt-Straße 3 v Höchstu, kde Hermine a Gertrude Mayerovy prožily třiadvacet let, jsou od roku 2009 umístěny jejich kameny zmizelých (tzv. Stolpersteiny; jedná se o dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holokaustu a nacistického režimu).
Ra
