Poštovní styk jako nástroj komunikace vězňů s venkovním světem patřil ze strany vedení ghetta k nejpřísněji sledovaným oblastem a podléhal zvláštním předpisům. Po nejrůznějších omezeních v prvních měsících existence ghetta se pravidelný poštovní styk začal rozvíjet od září 1942. Při korespondenci s okolím museli vězni respektovat řadu průběžně upravovaných podmínek, v zásadě však bylo třeba splňovat následující pravidla: snadno čitelné […]
Historické články
Příběh Jindřicha Jetela, jednoho z popravených v terezínském ghettu
Události, které otřásly ghettem Za tři a půl roku své existence (od 24. 11. 1941 do května 1945) prošlo terezínské ghetto určitým vývojem a změnami. Následujícím příspěvkem bychom chtěli připomenout jeho úplné začátky. Rozhodující moc a postavení měla v ghettu od prvních dnů nacistická komandatura. Od ní vycházely pokyny a zejména četné zákazy. Počátkem 6. […]
Lisa Miková: její životní příběh
Lisa Miková se narodila roku 1922 do asimilované pražské židovské rodiny. Jak sama vypráví, přestože s matkou navštěvovala synagogu a doma slavili některé židovské svátky, v době Vánoc i tak zdobili vánoční stromek, stejně jako její kamarádi. Ve svém dětství necítila rozdíl mezi sebou a ostatními nežidovskými kamarády, což se však mělo v budoucnu radikálně […]
„Sluníčko lágru“ – příběh Zdenky Nedvědové-Nejedlé
Za nelidskými podmínkami věznění v nacistických represivních zařízeních se běžné skrývaly nejen nedostatečná strava, pracovní vyčerpání, surové zacházení ze strany dozorčího personálu, ale i špatná, ba tristní hygienická a zdravotnická péče. Aby se jí však dostalo nemocným vězňům alespoň v minimální míře, doplňovali práci pověřeného úředního lékaře i četní doktoři, medici a sestry z řad samotných vězňů. […]
